přihlásit trvale
Nová registrace
Turnaj W5: Legends in Prague - reportáž

Turnaj W5: Legends in Prague - reportáž

přečteno: 3685×
09.10.2016 v 21:17 | Autor: redakce ExtraRound.cz
diskuse: 0×
Rubriky: Reportáže / K-1 / ČR

Autorem reportáže je Jan Hrsina, trenér SKBU Hostivař Praha.

W5 Legends in Prague Včera pražská O2 Aréna hostila kickboxerský galavečer, a byla to akce svým rozměrem vpravdě kolosální. Už sama skutečnost, že se podařilo dostat bojové sporty do jedné z top českých sportovních hal, je potvrzením vzestupu celé scény. Hala je samozřejmě obrovská, takže nebyla naplněná, ani náhodou, ale to asi ani nikdo napoprvé nečekal. Hlavní bylo zázemí a technika, jelikož W5 promotion je partner světového formátu a proto akci doprovázely různé teasery, trailery na zápasy, videovstupy, dva moderátoři v češtině a angličtině, zazpíval Rytmus, a vůbec cirkus, multimédia na úrovni, která tu ještě nikdy nebyla, klobouk dolů.

Rekordní byla i startovka, jelikož se na ní objevila řada opravdu velkých světových jmen, o těch domácích ani nemluvě, a hlavně matchmaking byl férový, žádné vyhaslé staré hvězdy nebo naopak snadné maso pro domácí miláčky. Celkem večer nabídl 16 zápasů, z toho 12 v hlavním programu, což ale bylo na můj vkus už trochu moc - se všemi těmi představovačkami, videjky a vstupy to znamenalo přes sedm hodin celkového času a to už je skoro pracovní směna, ne zábava na sobotní večer. Navíc konec až po půlnoci, takže řada diváků utíkala na poslední metro a závěrečné vyhlašování se tak jako obvykle konalo před prchajícími ochozy, častý to nešvar českých galavečerů. V průběhu večera ale byla divácká kulisa super, v hlasivkovém souboji a skandování se mi zdálo, že nejnadšenější fankluby mají Gaňo, Soukup a Kohout.

V předzápasech se objevili fighteři, kteří jinak bohatě stačí na hlavní program. Jakub Krofta válčil s Andrejem Kedvesem, ale prohrál na body. Matěj Peňáz dominantním boxingem dlouhýma rukama přejel Patrika Vidakovicse. Míša Kerlehová podlehla ostřeji boxující Holanďance Ilsury Hendrikse, která otočila zápas, jelikož tlačivější Kerlehová trochu zvladla, a svazovat soupeřku, aby nekombinovala, na výhru nestačilo. Michael Krčmář krásně seknul mladého Rusa Sergeje Chadina, hned v prvním kole si ho oťukal a tvrdými roundy ho kontroval do protipohybu, čímž si ho načal, a když pak jeden útočný round prošel pod loktem, bylo hotovo.

Hlavní program

Anatoli Hunanyan Vs. Jasmin Bajrovic 75kg Reserve Fight

Tolja byl velmi koncentrovaný, žádné obvyklé opičky a show. Tolja pozičně kontroloval ring a vyrážel na výpady. Bajrovič se omezil na kontrování, jinak nechal Tolju pracovat, přesto nikdo nezískal převahu či nějaké podstatné zásahy. Ve druhém kole zápas sklouzl do plichty, Bajrovic přidal lowkicky a aktivitu, párkrát Tolju nasypal, Tolja zas rozšířil repertoár, začal svazovat a kolenovat, a hlavně krásně teepoval, luxusní, rychlé, vysoké, paráda. Občas se Tolja zdá trochu laxní, pinkne a povolí, hraje to na jistotu a zřejmě si myslí, že zápas bezpečně kontroluje, ale tah na branku vypadá jinak, navíc toho soupeř využívá k přebírání útoků. Ve třetím kole Tolja přitvrdil na boxingu spodky a háky, což Bajrovicovi nechutnalo, ale pořád nikomu nic nepadlo, takže rozhodčí poslali zápas do extraroundu. Tolja trochu víc dělal zápas, ale zjevná převaha nebyla a Bajrovic nebezpečně vracel. Ve čtvrtém kole se Tolja začal skutečně snažit a velmi přesvědčivě soupeře přejel, znovu ty super teepy, na blízko rozjíždí šmelc rukama, sype, využívá soupeřovy pasivity ve dvojáku, a těm jeho kontrům se vyhýbá, potápí se a uniká ven či dolů. Čili čtvrté kolo přesvědčivě rozhodlo.

Vítěz: Anatoli Hunanyan, na body

Darryl Sichtman Vs. Cosmo Alexandre 75kg World Title W5 Semifinal

První zápas čtyřkové pyramidy o titul a hned dva favoriti, zejména Brazilec Cosmo Alexandre se tipoval na vítěze celé pyramidy, koneckonců je to několikanásobný světový šampion, zápasník It's Showtime nebo Bellatoru. Oba měli vynikající pohyb, obzvlášť Cosmo byl v širokém postoji na zpevněných nohou neskutečně rychlý. Díky tomu pohybu se samozřejmě moc nekombinovalo, protože na kombo nikdo nepočkal, oba se četli, posílali jedničky a snažili se něco trefit. Přesnější byl Cosmo Alexandre. Ve druhém kole hned na začátku Sichtman zkusil zuřivě nakombinovat, protože mu nejspíš začalo být jasné, že Cosmo se utancovat nenechá. Oba hodně skákali do kolen, byla to dost akční podívaná. V průběhu zápasu se přitvrzovalo, Sichtman zjevně chtěl vyhrát a snažil se tlačit, jenže Cosmo se nenechal, měl lepší přehled. Oba měli trochu problémy s povrchem, ring musel být dost kluzký, protože v každém druhém zápase někdo podjel či zavrávoral, obzvlášť u modrého rohu bylo pořádné kluziště. Cosmo tedy pohybově nebezpečný kontrař, který využíval pozice a vynikající oko, byl tvrdší a přesnější, kdežto Sichtman se snažil udělat zápas a dostat soupeře pod tlak. Oba přístupy měly něco do sebe a zjevná převaha nikde nebyla, takže rozhodčí zase poslali zápas do extra kola. Sichtman víc věcí, Cosmo míň věcí, ale nebezpečnějších a perfektně načasovaných. Zase naskočené koleno, po kterém Cosmo vypadl z ringu, takže ho rozhodčí za nohy tahal zpátky, v druhé půlce přestřelky na střední vzdálenost. Sichtman taky zkusil vrátit naskočené koleno, a tentokrát přepadli přes provazy rovnou oba, máme prostě letecký den.

Vítěz: Cosmo Alexandre, na body

Martin Gaňo Vs. Nikola Cimesa 71kg Superfight

Gaňo konečně probudil publikum, fandí se a vyvolává jeho jméno. Styl zápasu tomu šel naproti, Gaňo typicky lovil, tlačivý bombarďák, co se nebojí jít do přestřelky. Oproti předcházejícímu fightu je to o poznání akčnější a atraktivnější, prostě se toho víc děje. Soupeř byl z podobného těsta, taky dvoják a sypeme to levá-pravá. Gaňo zajímavě zkoušel několikrát různé otočky patou na stehno. Po dvou kolech byl bodový stav mírně pro Cimesu, takže ve třetím kole se to rváč Gaňo pokusil zvrátit a poslal zápas do intenzivní přestřelky. Jenže asi trochu přepálil tempo, sice to zvládl do konce, ale uvařil se a podle výrazu ve tváři dost trpěl, po konci kola se sotva odplazil do rohu a sesypal na provazy. Přesto se mu bohužel stav nepodařilo otočit.

Vítěz: Nikola Cimesa, na body

Matouš Kohout Vs. Berat Aliu 75kg World Title W5 Semifinal

Domácí zástupce v titulové pyramidě, kterého bychom moc rádi viděli připnout pás. Sluší se zmínit, že absolvoval před týdnem zápas o titul WKN proti Idrányimu, teď jde pyramidu W5 a čeká ho ještě Heroes Gate, což je velká frajeřina i samostatně, natož takhle bezprostředně za sebou. Na druhou stranu to není poprvé, co předvedl podobný zápasový maraton a ukázal, že to dokáže zregenerovat. Kohout si šel pro vítězství od začátku. Oba tlačili a kombinovali, ale hlavní bylo to, že když nasypal Aliu, Kohout se po kombu okamžitě vynořil a nasypal nazpět něco svého. Když nasypal Kohout, Aliu zůstával zavřený a pasivně čekal, až to přejde. Čili Kohout měl ze hry víc, častěji se vracel a ve druhém kole se mu soupeř začal i trochu kroutit, zejména spodky na pravé straně mu nechutnaly. Publiku se to líbilo, třeba Sichtman proti Cosmovi byl sportovně moc pěkný zápas, ale až moc soustředěný, chyběly mu emoce, tady Kohout prostě chce vyhrát, jde si pro to a je to v hale cítit. Po dvou kolech Kohout suverénně vedl na body. Ve třetím se Aliu pokusil o backfist, ale místo toho brutálně fauloval Kohouta loktem přímo na čelist (tohle není muay thai, tedy bez loktů), což Kohoutem otřáslo a narušilo to tempo zápasu. Pokračuje se po vydýchání a napomenutí dál, Kohout ten vypínák naštěstí přežil, byť mu to trošku vzalo vítr z plachet, takže zbytek kola byl vyrovnanější. Celkově to ale na suverénním vítězství Kohouta nic nezměnilo.

Vítěz: Matouš Kohout, na body

Petr Ondruš Vs. Jiří Žák 87kg Superfight

Velmi očekávaný, byť poněkud bulvární zápas pro masové publikum – řada zasvěcených příliš nefandí takovéto kanibalizaci hvězd domácí scény. Pravda je, že oba už vyhráli, co se dalo, mají své jisté a jejich kariéry tento zápas rozhodně žádným šokujícím způsobem neposune. Přesto si přiznejme, že i ti, co brblají, tak byli zvědaví na výsledek řežby dvou velkých postav. Podle řevu z publika to vypadalo, že Žák má víc fanoušků. Start byl opatrný a taktický, oba se zaměřovali a vysypali občas nějaké kombo, pochopitelně žádný protřelý veterán nechce naběhnout jinému protřelému veteránovi hned ze začátku na dělo. Ale tvrdosti tam bylo dost, a klasická komba, raz dva tři lowkick, jak z učebnice. V druhém kole se mi zdálo, že Píno trochu líp zasahoval, střídal pásma, Žák byl zase jednodušší, ale silovější a agresivnější. A pak Žákovi sedla libová kombinace, highkick do ramene, pak rovnou souhlasná ruka otevírající bradu a brutální hák z druhé strany na stejné místo, kterým načatého Ondruše dorazil, to je konec, Píno se válel po ringu a zoufale se snažil vstát, ale bez šance, krásný technický knockout pro Žáka

Vítěz: Jiří Žák, TKO

Ibrahim El Bouni Vs. Dzevad Poturak 95kg Superfight

Původně měl s Poturakem zápasit Luboš Šuda, ale byl stažen pro zranění a nahradil ho Maročan El Bouni, který nastoupil v jakémsi dost exotickém hábitu, což byl zatím první pokus o nějaký cirkus při nástupu, jinak všichni bojovníci nastupovali dost seriózně a ve sportovním duchu. Na Poturaka jsem byl osobně zvědav, sice je už v bojovnickém důchodu, ale občas se vrací do ringu a přece jen má na kontě jména soupeřů jako Zabit Samedov či Daniel Ghita. Bohužel nebylo moc k vidění, El Bouni hned ze začátku trefil z kontru bradu, po které se Poturakovi rozjely nohy a byl počítán, a pak už otřeseného soupeře nemilosrdně dorazil kolenem a sérií ran, Poturak se otočil a nechal se odpočítat, už nechtěl bojovat, měl toho dost.

Vítěz: Ibrahim El Bouni, TKO

Jan Soukup Vs. Freddy Kemayo 95+kg Superfight

Soukup jako vždy nastoupil ve svém kimonu a publikum ho nadšeně přivítalo, skvělá atmosféra, Soukup je prostě favorit českého diváka. Z hlediska taktiky jsme čekali utíkajícího kopáče Soukupa a bombarďáka vypínače Kemaya, ale překvapení, Soukup byl od prvního kola aktivní i směrem dopředu a rukama, nebylo to takové to taktické okopávání z hranice dostřelu, jaké předváděl třeba proti Raušerovi nebo Hutníkovi. Hezká otevřená hra a dařilo se mu, otočkou pod žebra dokonce Kemaya dostal do potíží. V průběhu kola Kemayo chytil rytmus a zkoušel kolenovat a lézt do Soukupa, ale Soukup pestřejší, aktivnější, líp trefoval. V druhém kole byl Soukup pozičně vytlačovaný, a pochopitelně pod tlakem už mu nebylo tak dobře, protože neměl tolik prostoru, aby si v klidu pracoval. Ale dokázal kontrovat, Kemayovým bombám uhýbal ven, v závěru dokonce ofenzivně přidal a zdatně Kemayovi prostřeloval kryt z úhybů. Nicméně se mi zdálo, jako by Soukup trochu vadnul, ztrácel se mu švih. Přesto do třetího kola šel Soukup s luxusním bodovým náskokem. Kemayo to jistě věděl a třetí kolo zahájil brutální rvačkou, boxing na krátkou vzdálenost, ale Soukup se nedal a vrací mu to. Moc to nechápu, to není Soukupova hra a naopak Kemayo je v tom strašně nebezpečný, ale podařilo se mu dotlačit Soukupa k řežbě, výměně ran rukama. Těžko říct, jestli únava a horší pohyb, postup soupeře nebo tlak diváků Soukupa zdivočel, každopádně Soukup se začal s Kemayem bombit na krátko a nakoupil, začal hulit, přestal reagovat a už to byla hrozná nakládačka jenom na morál, bohužel do konce bylo přes minutu a půl a to nešlo přežít, Soukup nezdrhal ani neklinčoval, a v dešti bomb od Kemaya vrávoral, dokud po kolenu doslova neusnul ve stoje, odkud ho ještě Kemayo dorazil strašlivým hákem. No potěš pámbů, infarktový zápas s brutálním knockoutem, Kemayo ještě bouřlivě oslavuje a publikum na něj bučí. Zatím zápas večera, bojovný a chytrý výkon od Soukupa v prvních dvou kolech, v závěru profesorský obrat trpělivého Kemaya, který si došel pro to, co potřeboval, navíc obrovské srdce od Soukupa, který ke své smůle vydržel stát mnohem déle, než měl, až do heroického, byť hořkého konce. Uf, tohle bylo tedy něco.

Vítěz: Freddy Kemayo , KO

Erkan Varol Vs. Vlad Tuinov 71kg European Title Fight

Tuinov byl nejmladší účastník hlavních zápasů večera, teprve 18 let. Varol dal najevo atletickou zdatnost, když vskočil do ringu kotoulem plavmo přes provazy. V zápase se projevoval stejně, hromada pohybu a z toho divoké otočky a výskoky, ale jinak se nikdo moc netrefí, oba hodně podkluzují. Sice jde o pás, ale oba jsou velmi zdvořilí, Tuinov dokonce podá ruku a pomůže Varolovi po podklouznutí vstát, panuje gentlemantská atmosféra. Připomíná to strategií začátek zápasu Sichtman vs Cosmo, pohyb, čtení, jedničky, oba jsou hodně rychlí. Víc ze hry měl Tuinov. Ve druhém kole se Varol dostával víc do defenzívy, Tuinov byl aktivnější i přesnější. Čím víc sázel jednoduché rychlé ruce raz dva, tím víc Varol zalézal do dvojáku, a Tuinov ho postupně rozbíjel. Žádné ošklivé KO, ale prostě byl bit, až si lehnul a nechal se spočítat, zkrátka mu to stačilo.

Vítěz: Vlad Tuinov , TKO

Vladimír Moravčík Vs. Alim Nabiev 77kg European Title Fight

Další titulový zápas a publikum pochopitelně fandilo populárnímu Drákulovi, který je tu v tomto kontextu domácí. Jenže Moravčík byl od prvního kola docela bit. Nabiev měl hezký a hlavně přesný kombinační boxing. Zejména luxusní byl jeho jab, rychlé, ale velmi ostré sekačky, spousta za sebou. Moravčík nevěděl, jak se přes to dostat, takže se přes to taky nedostal a Ukrajinec nasbíral za kolo slušnou převahu co do počtu úderů (75 thrown punches proti 25 od Moravčíka, to je propastný rozdíl). Moravčík občas zkusí jednu dvě tvrdé do výpadu, případně se chce překopávat, ale Nabiev je nohama rovnocenný a rukama o třídu výš. Postupem času převaha Ukrajince roste, víc si věří, začíná dělat opičky a Moravčík je zjevně bezradný a žije jen díky své železné bradě, nedává sice nic znát, ale nakoupil toho vážně dost, je to držák. Ve čtvrtém kole začala Nabievova one man show. Hecuje Moravčíka, ukazuje mu, kam ho má trefit, a pak to vydrží, dá si ruce za záda a všemu v kombinaci uhne hlavou, neskutečné. V jednu chvíli proběhne nějaká slovní výměna a pak si oba chvíli jen vyměňují round za round do stejného místa, uf. Nabiev šaškuje, dělá parádičky s rukama u pasu, ale stejně se moc nedá trefit a naopak sám přesně a tvrdě zasahuje. Chudáka Moravčíka tam do konce zápasu už jen školil jako kluka. Tak to jsem už dlouho neviděl, jednadvacetiletý borec a deklasoval Moravčíka rozdílem třídy, právem získává pás.

Vítěz: Alim Nabiev, na body

Ondřej Hutník Vs. Catalin Morosanu 95+kg Superfight

Spejbl dobře naladěný, živý rap při nástupu a tancovačka hned v ringu. Jeho soupeře dobře známe, je to špalek se strašlivými háky, který ale daleko nedosáhne a moc nekope, viděli jsme ho boxovat na prvním Gibu proti Hronovi, který ho ukolenoval. Dal se tedy čekat obligátní souboj Spejblových tvrdých roundů proti rukám na blízko. První kolo jelo podle předpokladů, Spejbl výborně pracoval se vzdáleností, osekával přímkami a nohama, držel se Morosanuovi mimo dosah, a ten se na něj snažil domáchnout nějakým plavákem. Taktická kontrola pro Spejbla, kopal a k tomu rychlý suchý boxing a trefoval, Morosanu aktivnější, ale většina toho byla máchání do vzduchu, protože se na Spejbla nemohl dostat. S postupem zápasu se zdál Morosanu spokojený s poklidnou prohrou, buď cítil, že se na Spejbla opravdu nedostane, nebo neměl morál se víc porvat. Trenér v rohu řval o delších kombinacích a tlaku, ale Spejbl soupeře četl jako knížku a tlak mu nedovolil, ještě přidal na tvrdých nízkých kopech, aby si pojistil Morosanuův pohyb. Ve třetím kole Spejblovi praskla kůže na hlavě, ale naštěstí to moc neteklo, a Morosanu trochu ožil, když se zdálo, že Spejbl s únavou lehce těžkopádní, ale nic to nezměnilo, jistá výhra pro domácího.

Vítěz: Ondřej Hutník, na body

Cosmo Alexandre Vs. Matouš Kohout 75kg World Title W5 Final

Finále pyramidy a Kohoutův zatím asi nejdůležitější zápas. Od začátku byl patrný velký respekt Kohouta ze soupeře, málo platné, Cosmo je pan někdo. Možná až příliš velký respekt, protože v prvním fightu pyramidy Kohout bezostyšně šel tlačit a sypat a vyhrát, tady byl hodně opatrný, jednička, moc se nehnat do kombinací, připravit, jedna dva, hlavně opatrně. Nicméně v prvním kole plichta u všech rozhodčích, to nebylo zlé. Ve druhém kole se pokračovalo, Cosmo trochu vtáhl Kohouta do své hry, pohyb, vycukávat soupeře, předstírání a jedničky. Roh už Kohoutovi řval, aby dělal delší komba, protože Kohout tlačit umí, zato porazit Cosma na jeho vlastním hřišti půjde těžko. Kohout poslouchal, zvýšil aktivitu. Pozorně jsem sledoval statistiky, trefené rány byly 15-16, ale vystřelené rány byly 20-40. Vyšší aktivitou Kohout i přes daleko menší přesnost dohnal soupeře. Jenže je tu ještě to, že Cosmo byl nejen přesnější, co pustil, to trefil, ale i nebezpečnější – jeho rány byly tvrdé a párkrát Kohouta dobře zasáhl, dokonce se mu spustila krev z nosu. Po druhém kole Cosmo bodově vedl. Ve třetím kole Kohout zkoušel ještě trochu přitopit aktivitu a tlak, jestli to třeba rozhodčí nepřesvědčí, ale nepovedlo se, přece jen byla na Cosmově straně vidět větší vyzrálost a zkušenost, lépe četl soupeře, lépe trefoval, lépe dovedl rozebrat situaci pohybem. V pozápasovém rozhovoru Cosmo dobře shrnul strategii: Opponent is tough, so I tried to be smart. One, one, not fight, one, one, not fight. To přesně se mu povedlo a vyhrál, vlastně oba zápasy v pyramidě vyhrál podobným způsobem proti podobnému typu soupeře. Přesto Kohout s ním dokázal remizovat první kolo a být celkově konkurenceschopný, to je dobrá vizitka české naděje ve skutečně světové konkurenci, přestože tentokrát pás doma nezůstal.

Vítěz: Cosmo Alexandre, na body

Tomáš Hron Vs. Andrei Stoica 95+kg Main Event

Main event se vší parádou, ještě před nástupem pompézní promo, trailer, ring nasvícený v barvách bojovníků. Hron a Hutník si vlastně prohodili soupeře, Hutník Vs. Morosanu je opakovačka z Gibu Fight Night, Hron zase může pomstít, jak Stoica porazil Hutníka ve finále Superkombatu před třemi lety. V prvním kole Stoica o kousek líp boxoval, Hronovi se povedlo trefit pár hezkých kolen, na landed punches to byla čistá remíza, jinak byl Stoica o kousek aktivnější a Hron přesnější. Celé to bylo sevřené a ostražité, přece jen supertíha, jedna rána ukončuje. Stoica hodně pracoval háčky na spodku a bradě. Ve druhém kole se přitvrdilo a oba otevřeli hru. Stocia víc sypal, Hron ne až tak úplně, spíš pustí jednu dvě a pak se odkloní a vyhodí z toho pohybu round na žebra, takže soupeři rozkopává boky a přitom sám neinkasuje ve zbytečné přestřelce. Hron sázel rychlá krátká komba, bum bum noha, skvělé tempo na supertíhu. Stoica byl silovější, minimálně vizuálně ty háky vypadaly tvrdě, i když Hron měl tradičně pečlivý dvoják, takže mu nic neprošlo. Ke konci kola Hron trefil koleno, které Stoicou otřáslo, a Hron samozřejmě vyletěl jako čertík z krabičky a začal ho mlátit, co se do něj vešlo. Stoica to přečkal ve dvojáku, žádné počítání nebo větší průšvih, ale Hron z něj měl deset vteřin boxovací pytel a kolo bylo jeho. Kolena rozhodují, Hron je umí pouštět hezky ze stran a pekelně vysoko, takže Stoicovi létají kolem brady. V posledním kole měl Stoica Hronovy aktivity dost, přečkával ve dvojáku a byl bit. Hron si jel svoje, kombíčko raz dva noha, pracovat na něm, osekávat strany. Jeden recept – aktivita, druhý recept – zkrátit a kolenovat. V závěru si Hron začal dovolovat, nějaký highkick či naskočené koleno, každopádně krásně dovedl zápas k vítězství, potvrzuje výbornou formu a skvělou kondiční připravenost i přes náročné shazování na tenhle zápas.

Vítěz: Tomáš Hron, na body


 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

V této diskuzi nejsou žádné příspěvky