přihlásit trvale
Nová registrace
Simply the Best 4 v Praze - reportáž

Simply the Best 4 v Praze - reportáž

přečteno: 3078×
26.05.2015 v 06:43 | Autor: redakce ExtraRound.cz
diskuse: 0×
Rubriky: Reportáže / K-1 / ČR

Autorem reportáže je Jan Hrsina, trenér SKBU Hostivař Praha.

Nabitý večer zápasů K-1 postavený stylem "domácí vs hosté". V plánu bylo i několik ryze domácích zápasů, z těch ale shodou okolností většinou sešlo, zpravidla kvůli odstoupení jednoho z borců pro zranění, takže nakonec zůstal jediný ryze český duel, a to souboj o pás WKN pro českého mistra. Vynucené organizační změny mnoho diváků mrzely, protože zejména zápasy Kareš vs Škvor nebo Apeltauer vs Homolka byly napjatě očekávané. Organizátoři ale zase na druhou stranu přivezli ze šesti států solidní soupeře – v podstatě všichni byli držitelé různých domácích titulů a těmi mezinárodními se taky nešetřilo.

Několik změn ve složení zápasů se dělo ještě skutečně na poslední chvíli a k tomu dost kuriózně, protože Poláci přivezli dva úplně jiné fightery a ještě se je snažili vydávat za ty původně domluvené, což už je daleko, daleko za hranicí běžné neserióznosti, s jakou se dá na zápasech potkat. Promotéři akce i české týmy (Škvor a Říha) se k tomu nicméně postavili velmi sportovně (až pankáčsky) a zápasy kvůli divákům nezrušili, byť to znamená, že příprava na specifického soupeře přišla vniveč.

Akce se konala v kongresovém sále Top Hotelu, tudíž parádní prostředí a VIP servis (štědré mísy řízků přišly náramně vhod), zato se projevil obvyklý nešvar plochých kongresáků - zadní řady diváků v zaplněné hale už měly trochu zhoršený výhled.

Sebastian BYTYQI (CZE) vs Samuel HADZIMA (SVK)

3x3min, 65kg

Bytyqi je talentovaný juniorský reprezentant, dnes měl co do profesionálních zápasů ale výrazně zkušenějšího soupeře – 19 fightů na kontě proti Bytyqiho jednomu. V zápase se do značné míry projevil právě tento střet amatérského a profesionálního stylu – Bytyqi dobře kombinačně boxoval, hodně se mi líbily jeho kontry koleny, měl pestřejší spektrum technik, pustil i pár otoček a ukázal dobrý přehled a poměrně komplexní projev, po technické stránce byl rozhodně lepší. Jenže mu oproti Hadzimovi chyběla tvrdost. Slovák se držel jednoduchého boxu a sem tam lowkick, ale lovil, tlačil, dělal zápas. Od druhého kola se mu tohle pojetí povedlo prosadit, a tak Bytyqi v průběhu zápasu inkasoval o něco víc podstatných zásahů, sice stále pracoval a nakonec z toho byl povedený a koukatelný zápas plný otevřené hry a výměn tam a zpátky, ale Hadzima byl přece jen ten důraznější a tak vyhrál na body.

Vítězí na body Hadzima.

Marek PROCHÁZKA (CZE) vs Marko MILANOVIC (SRB)

3x3min, 75kg

Milanovic byl opět co do profi zápasů zkušenější a se slušnou bilancí (16-4-0), ale Procházka má teď solidní formu, naposledy si na Fight Night Mythology vybojoval ve fullcontactu pás WAKO Pro. Zápas byl oproti předcházejícímu rozhodně tvrdší a také ostražitější. Oba byli opatrní, většinu prvního kola spíš čekali a zastřelovali se. Procházka se snažil držet daleko, přiskočit a trefit nějaký rozmáchlý hák, Milanovic na jeho pohyb odpovídal přesnějšími lowkicky, ale jinak to bylo dost vyrovnané. Padalo hodně háků, takže se oba dost krčili a rány jim klouzaly po ramenou, Procházka zařazoval své obvyklé techniky z fullcontactu, občas nějaká otočka či sidekick. Za dvě kola nikdo nic zásadního netrefil a postupem času borci trochu ztěžkli – kombinace se zkrátily, rány zpomalily a Procházkovy výpady dopředu často končily pádem do klinče. Celkově byl Procházka iniciativnější a měl lepší tah na branku, takže zvítězil na body.

Vítězí na body Procházka.

Daniel BRUNCLÍK (CZE) vs Arkadiusz KASZUBA (POL)

3x3min, 81kg

Kaszuba je v Čechách dobře známý, protože je pravidelným účastníkem našeho Czech Open, které i vyhrál (myslím, že dvakrát) a umí díky svým zkušenostem z WAKO sekat lowkicky jako kulomet. Brunclík je tvrďák s opačným gardem a v současné chvíli ve své váze i česká žebříčková jednička. Zápas odstartoval podle předpokladů, vyšší Brunclík začínal, Kaszuba přebíral a poctivě vše zakončoval lowkicky. Překvapivě hodně se po sobě oba váleli v klinčích a polský rozhodčí je nečekaně dlouho nechával, což byla voda na Brunclíkův mlýn, vzhledem k výšce a thaiboxovým zkušenostem. Polák lépe kombinoval zleva i zprava, díky perfektnímu timingu nádherně odpovídal na soupeřovy útoky, Brunclík se držel důrazné jednoduchosti – dvoják, jedna dva, a zadní nohou zatloukat a zatloukat, ať už round nebo koleno. Pěkný zápas jako kontrast dvou stylů, kde Kaszuba byl jako voda, tam Brunclík byl jako dubová fošna. Brunclíka hnalo skandující publikum dopředu, parta kolem X-Gymu zde měla tři bojovníky, takže jejich fanoušci utvořili slušný kotel. Brunclík nakonec prodal svůj důraz i podporu domácího prostředí a tlakem ve třetím kole vyrovnaného zápasu si výsledek urval 2-1 na body pro sebe.

Vítězí na body Brunclík.

Ondřej SRUBEK (CZE) vs Correntin JALLON (FRA)

3x3min, 87kg

Žebříčkový mezinárodní zápas WKN a v něm bombarďák Srubek proti zkušenému kickboxerovi i thaiboxerovi Jallonovi. Tady se netaktizovalo, naopak se do sebe oba pustili naplno už od startu a byl z toho dramatický fight. Srubek trestal soupeřovi přední nohu, během minuty trefil snad osm hnusných lowkicků. Jenže pak Francouz přidal na kombinacích a hra se vyrovnala, naopak začal Srubka trochu přehrávat, trefil pár kolen na střed. Srubek pro změnu zasáhl rukou bradu, až Jallon zle zahulil, ale stihl Srubkovi uniknout a oklepat se, a tak z toho nebylo ani počítání. V druhém kole Jallon změnil taktiku, nechtěl lézt Srubkovi do rvačky, ale mnohem víc se pohyboval a dělal spoustu přiskočených švihových lowkicků, které mu fungovaly. Oba zpomalili, ale Srubek se uvařil mnohem více. Postupem kola se začal propadat do pasivity a nechával soupeře, aby mu nakládal. Dvě kola to byla napínavá podívaná s dramatickým vývojem a proměnami, třetí kolo už bohužel předvídatelně utahaný Srubek nezvládl stíhat Jallonovo tempo a jen přežíval nakládačku. Občasné kontry se neujaly a tak Jallon zvítězil na body. Divoký zápas plný zvratů nahoru-dolů, který rozhodlo to, že Srubek odešel fyzicky.

Vítězí na body Jallon.

Adam AUDY (CZE) vs Stefanos KONSTANTELOPOULOS (GRE)

3x3min, 86kg

Podle papírových předpokladů zde neměl mít Audy šanci – Řek měl stejné množství proher z 60 zápasů jako Audy z 22. V prvním kole to ale nevypadalo – Audy byl směrem dopředu nebezpečnější, umí ostře, sekavě nasypat a Řek se před jeho výpady balí do krytu, který má nicméně docela průstřelný. Na začátku druhého kola nenápadná výměna vyústí v hluboký cut v těsné blízkosti Konstantelopoulosova oka. Situace se řeší, a i když rána moc nekrvácí, lékař mu nedovolí v zápase pokračovat, takže vítězí Audy.

Vítězí RSC Audy.

Vladimír ŘÍHA (CZE) vs Kacper MUSZYNSKI (POL)

3x3min, 69kg

Jeden ze zápasů, kde dorazil úplně jiný soupeř, než měl. Muszynski je teprve sedmnáctiletý mladík, ale nesporně talent, už se stihl stát čtyřnásobným polským šampiónem či vyhrát ME WAKO. Říha se umí takticky výtečně připravit, jenže když se soupeře dozvíte odpoledne před zápasem, tak toho moc nevyčarujete. Na druhou stranu ale Říha taky má ohromné srdce bojovníka, takže se zdálo, že tentokrát vsadil na tuhle kartu - zápas začal v extrémním tempu. Spousta zuřivých sypaček tam a zpátky. Polák velice dobře kolenoval na střední vzdálenost a dařilo se mu s vysokou úspěšností krýt Říhovy lowkicky, čím ho donutil pracovat zadní nohou hlavně na střed. Po dvou minutách se tempo zpomalilo z nesmyslně vysokého na hodně vysoké. Ve druhém kole začal Říha získávat převahu. Za prvé byl lepší boxersky, střídal pásma a na rozdíl od Poláka byl schopen zasahovat i na spodek. A za druhé začal nést ovoce jeho neustávající tlak a aktivita – začíná i přebírá, pořád se do soupeře cpe a slušně ho prohání po ringu. Stále to byl z obou stran pěkný zápas, ale postupem času měl ze hry Říha víc a víc. Ve třetím kole Říha rezignoval na překopávání s výborně kryjícím Muszynskim a snažil se ho usypat rukama. Oba dva vařili, Polák více, ale stále se zápas nesl ve strašlivém tempu. Říha makal jako stroj a vlastně nepřestával boxovat, ať se dělo, co se dělo. Říha byl dominantní rukama, Polák kontroval koleny, která občas míjela Říhovu bradu o centimetry. Fanoušci hnali Říhu dopředu a ten se jim odvděčil krásným zápasem, který s ohromným nasazením dotáhl k výhře na body.

Vítězí na body Říha.

Georgij FIBICH (CZE) vs Vasilis KARAGIANNIDIS (GRE)

3x3min, +91kg

Další WKN žebříčkový zápas a první supertíha večera. Fibichovy zápasy se špatně popisují, to je třeba vidět. Obvyklým průběhem je hypnotizovat soupeře pohybem a náznaky, takže to vypadá, že se neděje nic, dokud nepřiletí nějaký nečekaný vypínací úder.  Tak vypadalo i první kolo, jenže se žádný nečekaný úder vyčarovat nepodařilo, Karagiannidis byl pozorný a nenechal se nachytat. Po každém Fibichově pokusu se mračí nebo vrtí hlavou a dává najevo, že rány nepocítil. Ve druhém kole Karagiannidis ještě přidal práci se vzdáleností, cukal dopředu a dozadu a celkem se mu dařilo Fibicha trefovat rukama i lowkickem. Karagiannidis neměl na vážení ani celý metrák, takže patří mezi supertíhami k těm menším, ale zase je díky tomu rychlý a dařilo se mu to použít – obvykle se Fibich vyhýbá zásahům lépe. Po dvou kolech bych řek, že vedl na body Řek. Na začátku třetího kola Fibich v jedné z výměn konečně trefil hák a Karagiannidise posadil, takže ten byl počítán. Zvládnul ale kupodivu se okamžitě sebrat a pokračovat, aniž by byl otřesený či zpomalený. Po chvilce nastal zábavný moment: Fibich si věří a pustí svoji trademarkovou otočku a trefí ji. Automaticky se otáčí zády a vítězně odchází od kácejícího se soupeře, protože jeho obávaná otočka obvykle znamená konec zápasu. Jenže je to předčasné, soupeř se jen odrazí od provazů a pokračuje v boji proti Fibichovým zádům, rozhodčí musí nepřehlednou situaci zastavovat a vynadat Fibichovi, aby se neotáčel. Ironie celé situace vzbudila značné veselí jak v hledišti, tak i u samotného Fibicha. Vyrovnaný fight nakonec končí 2-1 na body pro Fibicha, který přece jen dokázal soupeře jednou ulovit, takže počítání rozhodlo.

Vítězí na body Fibich.

Petro NAKONECHNYI (UKR) vs Pavol GARAJ (SVK)

3x3min, 73 kg

Zde je za domácího považován Nakonechnyi, který je sice Ukrajinec, ale také jeden z trenérů BFC Liberec, takže je technicky vzato domácí. Jako veteránovi IFMA by mu víc slušela thajská pravidla, ale v K1 Max dokázal, že se obejde i bez klinčů. První kolo bylo docela technické a v ostrém tempu. Oba výborně přebírali a moc času na přípravu útoků si nedali. Oba boxovali dost podobným způsobem, kombinační přepinkávaná, která postupně boduje čistou technikou, pochopitelně zavírat situace nohama a držet si pečlivý dvoják. Nakonechnyi byl trochu pestřejší v technikách, občas pustil nějakou otočku nebo naskočené koleno, celkově měl ze zápasu o něco víc, i když jen po technické stránce, nějakou tvrdost nebo potíže soupeře se mu vytvořit nepodařilo. Ve třetím kole zápas gradoval, tak pěkné přebírání jsem dlouho neviděl, útok na útok na útok. Garaj trochu přitopil a zdál se mi v posledním kole iniciativnější. Tady rozhodčím nezávidím, projev obou závodníků byl jako zrcadlový obraz toho druhého, techničtí, výborně připravení, přehazovali si akci tam a zpátky mezi sebou. Nakonec těsně na body zvítězil Nakonechnyi.

Vítězí na body Nakonechnyi.

Daniel ŠKVOR (CZE) vs Piotr Sebastian LEPICH (POL)

3x3min, 87kg

Škvorovi nejdřív odpadl Kareš, takže dostal náhradu a teď mu ještě přijela náhrada za náhradu. Lepichovi je skoro 40, má ale nahlášených jen 10 profesionálních zápasů s bilancí 6-4, což není kdoví co, na druhou stranu ale boxoval s takovými jmény jako Miro Cingel nebo Nathan Corbett, takže bude asi velká loterie, v jaké aktuální formě je. Zápas si můžeme popsat stručně, protože netrval dlouho: Lepich začal defenzivně, Škvor si ho chvilku šteloval do rohu a prvním kombem ho sundal, když svými obvyklými sekačkami trefil hned spodek a bradu. Lepich byl při vědomí, ale nechtělo se mu vstávat – Škvor ho zaskočil a Lepich vypadal, že se z toho, jak to říci slušně, zkrátka se mu přestalo chtít. Škvor získává další výhru KO a potvrzuje, že jeho boxing je vážně smrtící, ale vzhledem k tomu, jak náročné pro něj bylo dát se dohromady po likvidačním fightu na Heroes Gate a připravit se na Simply the Best, tak by si býval zasloužil hezčí zápas. Co se dá dělat, za to můžeme poděkovat kolotočářskému přístupu polského týmu.

Vítězí KO Škvor.

Tomáš BERAN (CZE) vs Jiří Apeltauer (CZE)

3x3min, 76kg, WKN Kickboxing Czech Republic National Championship K-1 Rules

Opět zápas, který vyplynul ze situace, protože Apeltauerův původní soupeř Homolka se zranil, stejně tak se zranil Beranův soupeř Steidl, a tak se titulový zápas logicky složil ze zbývajících bojovníků jako odveta Berana proti Apeltauerovi. Tito dva se potkali na podzim na Night of Warriors a v plných thajských pravidlech Apeltauer Berana uvařil v klinčích a vyhrál na body. Zde byly pravidla K-1, což se čekalo jako komplikace hlavně pro Apeltauera, jehož jméno je v Čechách synonymem pro full muay thai. Zápas nakonec vypadal úplně jinak, než se předpokládalo. Borci si vyměnili pár zastřelovacích výměn, padlo pár hezkých teepů a kombinací, Apeltauer spíš tlačil a Beran spíš kontroval. Potom Beran vypustil kombinaci, kterou zavřel na poměrně krátkou vzdálenost předním highkickem, Apeltauer ho schytal kolem krytu a vrávoral, dokud ho Beran nedokončil ještě hákem, po kterém byl Apeltauer totálně out, takže ho rozhodčí odmával a ještě hodnou chvíli trvalo, než se ho vůbec podařilo rozchodit. Těžké KO tedy zarazilo Apeltauerovo vítězné tažení – K-1 pás mu nebyl souzen. Klikařem večera je tedy Beran, který se vrátil poměrně nedávno do hry po dlouhé zdravotní pauze, a hned mu krásným KO spadl do klína pás v zápase, který původně ani neměl jít.

Vítězí KO Beran.

David VINŠ (CZE) vs Tomáš MOŽNÝ (SVK)

3x3, +91kg, WKN Kickboxing Super-heavyweight European Championship K-1 Rules

Velmi očekávaný zápas nejen kvůli porovnání jednotlivců – jak Vinš, tak Možný jsou bráni za velké mladé naděje české, respektive slovenské scény, takže zápas se dal chápat trošku jako česko-slovenské derby. Papírově je Možný zkušenější, má více zápasů a posbíral i více velkých titulů. Oproti Vinšovi má taky skoro patnáct kilo navíc. První kolo bylo pochopitelně opatrné, přece jen je to supertíha. Nejdřív to vypadalo, že Vinš bude před větším soupeřem povolovat, ale pak se ukázalo, že má přesnější ruce. V pár výměnách výrazně lépe zasáhnul, a najednou povoloval spíš Možný. Jinak to byl relativně vyčkávací zápas, žádná zběsilost ani divoký pohyb – nikdo si nechtěl na nic naběhnout. Vinš byl skutečně přesnější, dokázal prostřelovat soupeřův kryt. Ve druhém kole přidal i zavírání zadní nohou a i tohle poměrně systematicky trefoval. Možný byl tvrdší, silovější, ale nekombinoval nic moc delšího než jedna-dva a většina jeho pokusů šla pozornému Vinšovi bezpečně do krytu. Vinš ho dobře četl a Možného výpady rušil buď povolením, nebo naopak defenzivním klinčem. Ve třetím kole české publikum znervóznělo, protože Vinš začal trochu zpomalovat a Možný naopak cítil šanci konečně trefit, takže zkoušel tlačit, víc sypal, ale Vinš si ho pohlídal – pořád bodoval lowkickem a tlak Možného ukočíroval klinčem natolik, že ten se vlastně kromě pár navalení k ničemu nedostal. Velmi chytrý, disciplinovaný výkon Vinše, který Možného technicky rozebral a přes závěrečný tlak soupeře si bezpečně pohlídal bodovou výhru.

Vítězí na body Vinš.

Petr VONDRÁČEK (CZE) vs Nicolas WAMBA (FRA)

3x3, +91kg, WKN Kickboxing Super-Heavyweight Intercontinental Championship (Oriental Rules)

Jako v předchozím zápase je český bojovník menší. Podle oficiálních údajů oba navážili hodně podobně, o 8kg, ale nevím, nevím - Wamba je o půl hlavy vyšší a vypadá poměrně obrovitě. V prvním kole byl Vondráček ten pohyblivější, a moc se mu k Wambovi nechtělo. Z obou stran to byla spíš okopávaná na dálku roundy, Vondráček zkusil i pár highkicků, ale do svého obvyklého bombardování rukama spadl jen párkrát. Ani Wamba se do přestřelek netlačil, kontroval Vondráčka docela rychlýma a vyšvihanýma nohama a ne nijak likvidačně, ale přesto trefoval – teepy, roundy. Od druhého kola se Vondráček snažil víc chodit dopředu, otevíral hru a vypracovával si tlak, Wamba dál pokračoval v kontrování nohama a bodování na distanc. Někdy odkopnul Vondráčka, někdy do něj Vondráček naběhnul a upadl Wamba. Tak jako tak oba borci mnohokrát skončili na zemi. Třetí kolo tenhle scénář jen podpořilo. Vondráček už poměrně zuřivě lovil a konečně to byl ten typický Vondráček, který se hrne dopředu s háky jako povodeň, ale Wambovi se dařilo nedostat se do problémů, odkopával a klinčoval, ale ukázal, že když musí, tak umí i zaboxovat. Přesto bylo kolo zcela v režii Vondráčka a Wamba mu hlavně kazil hru a kouskoval zápas, rád padal po promáchnutých otočkách a podobně. Na konci už měl jeho vyčůranosti Vondráček plné zuby a při závěrečném gongu se chlapi málem pustili do strkanice, nakonec z toho nic nebylo. Každopádně těžké rozhodování – Wamba nakopal a bodoval, první půlka byla jeho, Vondráček tlačil a dělal zápas, druhá půlka byla jeho. Nakonec ale Wambu do problémů nedostal, a tak rozhodčí vyhlásili vítězem lépe bodujícícho Francouze.  Pro Vondráčka i českého fanouška je přijít o pás po velmi vyrovnaném domácím zápase pochopitelně dost hořkým soustem.

Vítězí na body Wamba.



Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

V této diskuzi nejsou žádné příspěvky