přihlásit trvale
Nová registrace
Ohlédnutí za UFC on ESPN+ 1

Ohlédnutí za UFC on ESPN+ 1

přečteno: 736×
24.01.2019 v 17:03 | Autor: Caidel
diskuse: 5×
Rubriky: Články - bojové sporty / MMA / Svět

Turnaj UFC on ESPN+ 1: Cejudo vs. Dillashaw (jinak také UFC Fight Night 143) byl vůbec prvním turnajem UFC v rámci nové smlouvy s TV kanálem ESPN a tedy také prvním turnajem přenášeným primárně na stream službě ESPN+ - a pochopitelně také první UFC turnaj roku 2019. Turnaj se konal v Barclays Center v Brooklynu v New Yorku a podle všeho se ESPN+ tenhle krok docela vyplatil: Služba ESPN+ údajně zažila rekordní příliv nových zákazníků kterých se jen v den turnaje přihlásilo 525 tisíc. Což by pro ESPN znamenalo 2,5 milionu dolarů měsíčně (předplatné je pět dolarů na měsíc). Pravdou ovšem je, že v rámci promoakce se ESPN+ dává na 7 dní zdarma, takže by bylo zajímavé zjsitit, kolik fanoušků tenhle účet zase za pár dní zruší a kolik jich na ESPN+ zůstane. 

Z hlediska ratingů na ESPN to byl obrovský úspěch. Předzápasy sledovalo na ESPN 1,9 milionu diváků, což je pro Fight Nights nový rekord - premiéra Fight Nights na Fox Sports 1 kdysi udělala 1,7 milionu, jenže tam šlo o hlavní startovku - tohle bylo 1,9 milionu pro předzápasy což předzápasový rekord překonalo hodně výrazně (předzápasy mívaly sledovanost spíše ve nižších statisících). Zatím samozřejmě nevíme nic o trendech na ESPN, ale je podstatné zmínit, že rekordní sledovanost je to pro UFC, rozhodně ne pro ESPN - před UFC se vysílal nějaký běžný basketbal (zápas Duke-Virginia) a ten například sledovalo 3,5 milionu diváků, takže tady má UFC ještě hodně prostoru pro růst.

Jinak to byl turnaj pěkný a dosti koukatelný, ale hlavním motivem do budoucna zde je určitě to, jakou mají fanoušci potměšilou radost, že jisté morálně diskutabilní plány UFC nevyšly (Cejudo vs. Dillashaw, Crowder vs. Hardy) a vybouchly UFC, respektive Dana Whiteovi, přímo do obličeje - neboť celkem není sporu o tom jak by UFC rádo aby dva hlavní zápasy večera dopadly - a ono to nakonec bylo úplně jinak :)

Celkově by se debut UFC na ESPN+ dal hodnotit celkem kladně. Procento lidí kteří měli se streamem problémy prý bylo dost značné (např. UFC Fight Pass v poslední době funguje bez problému, DAZN běžel také skvěle), ale ESPN+ dost lidem zlobilo - asi potíže související s rapidním nárůstem odběratelů, ostatně streamy pro Mayweather vs. McGregor běžely také špatně, protože lidí bylo prostě moc. Pozitivní bylo ale prý tempování celého turnaje: Oproti kanálu Fox Sports značné osekání reklam (stream služba je nepotřebuje), prostoje mezi zápasy minimální a celé to šlo o dost rychleji. Navíc hlavní startovka s šesti zápasy. ESPN anchor man Stephen A. Smith se držel rozumně celkem zpátky (protože toho o MMA moc neví) a mimo nové grafiky bylo novinkou hlavně obsazení trenéra Mike Winkelojohna do komentátorské role: měl hodnotit především vystupování jednotlivých trenérů mezi koly. Zajímavá novinka kterou internet hodnotil celkem kladně i když já osobně jsem s tím měl celkem problém (nevyhnutelně byli hodnoceni kladně jen ti trenéři který mají styl koučování mezi koly podobný jako Winkeljohn ačkoli funkčních přístupů je určitě víc a záleží hlavně na vztahu konkrétního borce a jeho trenéra). A tady mrkněte na nejlepší momenty ve slow-motion.

A teď již k jednotlivým zápasům.

Hlavním zápasem večera byl superfight dvou šampionů: bojovalo se v muší váze kde poprvé obhajoval titul šampion Henry Cejudo (14-2 MMA, 8-2 UFC), zlatý olympijský medailista a proti němu šampion bantamové váhy T.J. Dillashaw (16-4 MMA, 12-4 UFC). Šlo tedy o další pokus být dvoutitlovým šampionem, zatímco ale v předchozích případech (McGregor, Cormier a Amanda Nunes) šli šampioni vždy o váhu výš, tady to bylo poprvé co Dillashaw zkusil jít níž - na váhu na které nebyl od vysoké školy. Jak Dillashaw tak Cejudo ale k váze přistoupili velmi zodpovědně až vědecky s početným týmem poradců a oba také bez problémů váhu zvládli (i Cejudo s tím měl v minulosti problémy). Mimo titulu se tu také částečně hrálo o osud celé divize, Dillashaw se v rozhovorech netajil tím, že ho UFC najmulo na to, aby celou divizi prakticky zabil - pokud by Dillashaw zvítězil, vrátil by se zpátky do bantamu, titul muší by pustil a celou divizi by šlo zrušit. Jenže Dillashaw také mluvil o zisku třetího titulu v pérové váze - a to už opravdu trochu předbíhal, protože Cejudo nic nepodcenil a zdemoloval ho za pouhých 32 vteřin. Hned asi po druhé seznamovací výměně tam totiž Cejudo poslal high kick, ten částečně Dillashawa škrtl a šel bruslit. Následovalo patnáct vteřin zuřivého GNP, záchranných pokusů o porazy, dalších podklesnutí a zápas byl nakonec rozhodčím (správně) odmáván. Čistě teoreticky to klidně mohl nechat běžet i déle, ale předčasné to tedy opravdu nebylo. Dillashaw ale svou prohru neunesl (a výraz Dana Whitea také mluvil za vše) a u fanoušků si tím rozhodně moc popularitu nezískal, protože přímo v kleci i na tiskovce a další den po turnaji svou prohru stále popírá: Nebylo to prý tím, že by ho Cejudo porazil nebo že by on prohrál, ale tím, že to rozhodčí zastavil moc brzy. No, trochu zapomíná že ho nikdo nenutil nechat se kopnout do hlavy nebo schytat dvacet nekrytých zásahů a nebýt jeho chyb, rozhodčí nic zastavovat nemusel. Také Dana White označil stopku za strašnou a prý zkazila celý večer. Heh.

Osud muší váhy je nadále ve  hvězdách (Dana White k tomu mlčí), ale Cejudo asi nemohl udělat pro záchranu divize víc - sám i říkal, že cítí tlak a bojuje i pro ostatní borce v divizi. Očividně se ale nepotvrdily předzápasové řeči Dillashawa že se ho Cejudo bojí. Cejudo jinak uznal, že zápasením na turnaji ESPN+ přichází o peníze (oproti zápasení na PPV), ale bere to jako investici do budoucna - a je také první, kdo obdržel nový UFC šampionský pás nazvaný „Legacy“ (kterému se fanoušci na internetu také spíše smějí a vypadá nějak takhle). Stopka byla podle Cejuda pochopitelně správná a celá diskuze o ukončení už je čistě akademická: v jeden okamžik prý cítil jak Dillashawovo tělo pod zásahy „zvadlo“ a pokud by rozhodčí zápas neukončil, dostal by prostě Dillashaw naloženo ještě víc (šance že by v krizi uzápasil olympionika není velká). Dillashaw prahne po remači a Cejudo byl v kleci téhle myšlence ještě celkem přístupný, později si to ale rozmyslel - v muší váze prý remač nebude. Pokud ho Dillashaw chce, musí také něco vsadit - třeba svůj titul bantamové váhy aby i Cejudo mohl získat druhý titul. Otázkou je zda by v bantamu Dillashaw vydržel větší rány (neměl by tak odvodněný mozek). Pokud muší bude nadále existovat a Cejudo v ní zůstane, je nejpravděpodobnějším vyzyvatelem v pořadí Joseph Benavidez. Mimochodem, Cejuda hodně chválil i Khabib a apeloval na Danu, aby muší váha v UFC zůstala.

Cejudo i Dillashaw samozřejmě zůstávají jedničkami ve svých divizích, Cejudo navíc za výhru obdržel bonus za výkon večera (alespoň tohle mu Dana White přiznal).

A ještě drsněji si fanoušci pošmákli na co-main eventu v podání Grega Hardyho (3-1 MMA, 0-1 UFC) a Allena Crowdera (10-3 MMA, 1-1 UFC). Hardy je bývalý hráč NFL jenž má za sebou velký skandál kvůli domácího násilí a následně byl z NFL vykopnut za věci jako špatný přístup k tréninku, rozklad týmu a tak podobně. Dana White si ale Hardyho oblíbil, neboť jde o celkem známou osobu a rozhodl se, že UFC zkrátka dá Hardymu šanci. A příliš nadšených fanoušků tenhle přístup nezískal. Zvlášť když to z PR hlediska probíhalo otřesně a to asi takto: UFC se rozhodlo dát Gregu Hardymu šanci. Spousta lidí s tím má problém, ale budiž. Hardy dostává příležitost na DWCS, vítězí, ale je na UFC příliš nezkušený. Dostane tedy smlouvu od UFC a další šanci v DWCS a regionálkách (podobnou smlouvu v UFC zatím nikdo neměl, jen Cristine Cyborg jednu dobu bojovala na UFC smouvu v Invictě, protože pro ní UFC nemělo žádnou soupeřku). Tato protekce naštve další fanoušky. Hardy pak dostane příležitost na symbolicky poměrně důležitém turnaji ESPN+ 1. Další rozzlobení. Hardy je navíc postaven na turnaj na kterém je velkým příběhem klecový návrat Rachel Ostovich poté co se stala obětí domácího násilí od manžela který jí zlomil lícní kost. PR průšvih, nevole dalších fanoušků. Hardy je navíc nasazen do co-main eventu. Tady už popravdě neznám nikoho kdo by stále byl na straně UFC, v této chvíli už UFC ztratila goodwill naprosto všech, neboť takový co-main event je dost výsměch. A pak zápas samotný - vlastně pro UFC a Hardyho nemohl dopadnout hůř. Hardy je samozřejmě dost atleticky nadaný borec s velkou ránou - jenže zkušenější Crowder sice na začátku dostal pořádně naloženo, jenže jako první z Hardyho soupeřů odmítl padnout. A pak už to šlo s Hardym z kopce. Crowder ho dokázal dostat na zem a celkem ho tam kontrolovat a utahat a i když se Hardymu podařil únik díky odražení od pletiva, zemařsky očividně dobrý není. Do druhého už Hardy nastupoval hodně vyšťavený a Crowder měl dost navrch - navíc Hardyho brutálně hecoval (a stal se tak na chvilku hrdinou, protože Hardyho jinak celá hala vybučela) a v půli kola klíčový okamžik. Crowder klečí na zemi a Hardy ho narve snad nejočividněji ilegálním kolenem jaké jsem kdy viděl (jasně ilegální podle všech verzí US pravidel), navíc ani ne v zápalu boje, protože nad tím jasně nějakou chvilku přemýšlel. Crowder nemůže pokračovat, Hardy je Danem Miragliotou nekompromisně diskvalifikován a UFC má další PR problém - agresivní a násilnický borec se nedrží pravidel. Hardyho pověst u fanoušků je v tuto chvíli úplně mrtvá - nezaznamenal jsem snad absolutně žádný pokus o jeho obhajobu, diskutuje se vlastně jen o tom jestli ho Crowder tak vyhecoval, že se mu zatmělo před očima a zničil ho pravidla nepravidla, nebo jestli to udělal schválně, protože už fyzicky nemohl a hledal relativně snadnou cestu ven ze zápasu. Varianta C, tedy že je málo zkušený a pořádně neumí pravidla také moc neobstojí, tohle bylo ilegál podle všech myslitelných měřítek. Sám Hardy tvrdí, že si to jen špatně načasoval a že by to rozhodně schválně neudělal, takový on prý není. Druhá věc je, že Hardy prostě nevypadal jako někdo kdo by se v UFC mohl uplatnit dlouhodobě. Je mu 36, což na těžkou váhu není tak zlé, ale nemá zem, nemá fyzičku, atlet je sice nadprůměrný, ale ne úplně zázračný a prostě si s ním poradil i prospekt který byl žebříčkově někde za stošedesátkou a efektivně tím zabil jeho potenciál na jakýkoli postup mezi elitu (borci kteří jsou v UFC hlavně díky svým bombám jsou třeba Lewis nebo Ngannou, ale ti by Hardyho v kleci přizabili). Dana White ale prohlásil, že na něj Hardyho výkon udělal skvělý dojem a to i s tou diskvalifikační prohrou. Takže co já vím :) (no, vím že teď se fanoušci smějí jak Hardymu, tak Whiteovi a Hardy by teď potřeboval pár rychlých KO výher v řadě aby nabral nějaké fandy na svůj hypetrain:) Každopádně Crowder si polepšil o 47 míst a je teď #122, Hardy si pohoršil o 44, je padákem turnaje a nyní #206 - a to jsem se schválně musel podívat, ale ano, je to tak, je v tuto chvíli vůbec nejhorší těžkou vahou v UFC. I Chris de la Rocha je o místo před ním.

V třetím zápase předvedl famózní výkon Gregor Gillespie (13-0 MMA, 6-0 UFC) a zůstal neporažen, když TKO GNP domlátil Yancy Medeirose (15-5 MMA, 6-5 UFC) vteřinu před koncem druhého kola. Fanoušky ale Gillespie moc nepotěšil, celkem ho i vybučeli - Gillespie je totiž špičkový zápasník a tohle byla tak nekompromisní válcovačka kterou umí na světě jen pár lidí - připomínalo to Khabiba nebo hlavně Bena Askrena. Klíčová statistika: Gillespie za celý zápas obdržel od Medeirose jeden jediný zásah - sám jich rozdal 73. Na podstatné zásahy to bylo 51-1 a 44 jich Gillespie dal na zemi. Gillespie po zápase apeloval na fanoušky aby na něj nebučeli a trochu mu věřili - je prý profesionál a má plán, tak je jasné, že odolného Medeirose neukončí v prvním kole, ale je potřeba dát tomu trochu času. A ono když jsme u těch finišů - vzhledem ke stylu si toho u Gillespieho nikdo nevšímá, ale Gillespie si teď připsal pátou stopku v řadě a je v UFC momentálně jediný, kdo má pět ukončení za sebou. Gillespie teď poskočil na světovou sedmáctku - a stylisticky už se mluví právě o zápase s Nurmagomedovem. Medeiros klesá na #42 a tohle byl jeho neúspěšný návrat do lehké váhy kde má teď bilanci 3-5. Malá perlička na závěr: Gillespiemu někdo po turnaji šlohnul tašku s věcmi (a peněženkou). Gillespie pak na sociálních sítích žádal pobertu aby mu vrátil alespoň peněženku a chrániče zubů (na míru).

Dalším zápasem byl souboj Joseph Benavidez (27-5 MMA, 14-3 UFC) vs. Dustin Ortiz (19-8 MMA, 8-6 UFC) v muší váze. Šlo o vysokoprofilový remač v muší váze mezi světovou čtyřkou a šestkou a oba borci projistotu fungovali jako zálohy do hlavního zápasu večera: takže vážili také bez librové tolerance a oba se vešli do 125 liber (Ortiz dokonce podstřelil na 123,8) - jejich služeb ale nakonec nebylo v hlavním zápase večera potřeba. I tak ale rozhodně udělali maximum pro to, aby se divize nerušila a předvedli skvělý grapplerský zápas s obrovským množstvím různých skrumáží, sweepů, změn pozic - prostě to bylo dost živé. Stejně jako v roce 2014 i tentokrát zvládl zvítězit korunní princ divize Benavidez a to bodovým rozhodnutím 3x 29-28, zadarmo to ale rozhodně neměl a dost se zapotil. Benavidez před zápasem přiznával, že Ortize před limitem asi nepokoří a počítal s tříkolovou bitvou a s tím, že se Ortiz hodně zlepšil. Benavidez potvrdil pozici světové čtyřky a je teď pravděpodobně hlavním vyzyvatelem na titul - má dvě výhry v řadě, ale od roku 2013 prohrál jen s Pettisem s celkovou bilancí 8-1 a co je asi nejdůležitější: v prosinci 2016 už porazil Henry Cejuda, takže je tu pěkný příběh. Benavidez má navíc novou smlouvu s UFC která prý výslovně mluví o zápasech v muší váze, takže jeho by rušení divize zasáhlo asi nejvíc. Čistě pro úplnost by měl ale příběh i s T.J. Dillashawem, jenž je jeho bývalým trenéninkovým partnerem a ačkoli si s Dillashawem po jeho odchdodu z Alpha Male zrovna Benavidez nic neprovedl a patřil mezi ty neutrálnější členy týmu, teď ho trochu dožraly prohlášení Dillashawa že má za úkol zabít divizi a že mu na osudu jednotlivých bojovníků v divizi nijak nezáleží. Jak je prý vidno, asi to nikdy nebyl jeho opravdový kamarád. Ortiz si pohoršil o jedno místo na světovou sedmu a předvedl slušné srdce (a narozdíl od Benavideze jde teoreticky výkonnostně ještě pořád nahoru, Benavidez už podle všeho spíše stagnuje).

Značná pozornost byla věnována zápasu Rachel Ostovich (4-5 MMA, 1-2 UFC) vs. Paige VanZant (8-4 MMA, 5-3 UFC) a to zejména díky silnému příběhu kolem Rachel a domácího násilí - a VanZant se vracela po dvou operacích a nejdelší pauze kariéry. Využila přitom i služeb sportovního psychologa, protože místy nebyla schopna i několik měsíců trénovat a prý to pro ní byl hodně velký nápor na nervy. Obě k sobě ale byly hodně uctivé, Paige prohlásila Rachel za vítězku už jen díky tomu že vůbec dokázala do zápasu nastoupit. V zápase jako takovém hodně překvapila právě Rachel která většinu fightu udávala tempo - dokázala brát Paige porazy na zem a většinu prvního kola jí kontrolovala, ačkoli jí žádná submise nevyšla. V druhém se ale Paige podařilo zespodu zaútočit slušnou pákou kterou Rachel nečekaně odklepala (byla to nějaká zvláštní pozice a je možné, že tam došlo k nějakému menšímu zranění když jí Page nalehla na ruku). Rachel po zápase uváděla, že život je pořád fajn, že šlo jen o špatný den. Paige přerušila sérii dvou porážek a vrací se do tabulek jako #44. Rachel má všech pět porážek v kariéře stopkou, v UFC obě prohry submisí. V žebříčku vůbec není (ženská váha má jen 50 příček).

Zahajovákem hlavní startovky byl krátký a dosti dramatický zápas mezi Gloverem Teixeirou (28-7 MMA, 11-5 UFC) a zaskakujícím Karlem Robersonem (7-2 MMA, 2-2 UFC) který vzal zápas za Iona Cutelabu se zhruba desetidenní přípravou. A přesto svého daleko zkušenějšího soupeře málem zdolal - Teixieira si totiž v klinči šel pro poraz a Roberson ho pořádně zloktoval - některé ze zásahů šly i zezadu do hlavy, rozhodčí to ale neřešil a Teixeira byl chvíli pořádně zvadlý - proti stopce by asi nikdo nemohl nic namítat. Rozhodčí mu ale dal šanci se sebrat, Teixeira se zberchal, sundal Robersona na zem a po chvíli se propracoval až k arm-trianglu kterým zápas ve čtvrté minutě ukončil. Papírově se pro ani jednoho nic nemění - Teixeira zůstává osmička, Roberson osmapadesátka (i když v jiné váze, záskok bral v polotěžké v UFC poprvé). Teixeira po zápase ve vší úctě vyzval k zápasu legendu Šoguna. 

Zatímco sázka na main a co-main event UFC tak úplně nevyšla, volba zápasu Donald Cerrone (35-11 MMA, 22-8 UFC) vs. Alexander Hernandez (10-2 MMA, 2-1 UFC) jako hlavního taháku a předzápasu na ESPN byla rozhodně trefou do černého. Bonusy zde byly uděleny hned tři: Cerrone i Hernandez brali zápas večera a Cerrone bodoval i finišem fečera. Souboj byl každopádně dost vyhrocený: nová tvář Hernandez byl před zápasem hodně konfliktní a naznačoval že Cerroneho přejede a půjde o předávání pochodně mezi starou a novou gardou. Jenže to tak úplně nevyšlo. Hernandez sice začal lépe a první kolo šlo spíš za ním, jenže Cerrone startuje pomaleji a je především velezkušený. Takže prostě nepadl, ale naopak začal postupně přidávat na tempu. Hernandez je zvyklý na finiše, takže ho odpor zkušeného veterána dost zaskočil a Cerrone se nacházel víc a víc a postupně začal každý útok Hernandeze trestat svým protiútokem, až se dostal do situace kdy na Hernandezův úder odpovídal dvěma svými. Hernandeze postupně rozebíral až ho ve čtvrté minutě druhého kola nahulil high kickem a stylově dorazil. Krásný příběh odvyprávěný přímo v kleci. Cerrone tedy návrat do lehké váhy skvěle - a je teď světovou jedničkou. Navíc si po zápase řekl o Conora McGregora s kterým si to prý klidně rozdá i v Irsku - a ten nápad se líbil Dana Whiteovi a později se k tomu kladně vyjádřil i McGregor takže se nám tu možná rýsuje něco zajímavého (Cerrone by dostal svůj moneyfight tak nějak za celokariérní zásluhy a rekordy kterých má spoustu, viz. statistiky níže). Hernandez mírně klesl na světovou osmnáctku, narozdíl od Dillashawa se s prohrou ale vypořádal skutečně stylově. Na Instagramu vydal prohlášení ve kterém poděkoval Cerronemu za nesmírně cenou lekci a sám přiznal, že nebyl schopen se přizpůsobit a že byl zvyklý na rychlé finiše ale nedokázal se vypořádat s představou opravdové dlouhé bitvy a že na tom bude muset zapracovat a že se díky tomu hodně zlepší. 

Očekávaný debut v UFC si dala šampoinka KSW, brazilka Ariane Lipski (11-4 MMA, 0-1 UFC) a to s Joane Calderwood (13-3 MMA, 5-3 UFC). Calderwood se sice těšila na to, že bude mít konečně postojářskou soupeřku, ale jakmile na ní Lipski hned na začátku agresivně nastoupila, už z toho takovou radost neměla. Takže sama začala zápasit na což už ale Lipski neměla žádnou odpověď a postupně se v zápase docela ztratila. Výsledkem tak jasná výhra Calderwood 2x 30-26, 30-27, ale asi málokdo čekal že to bude dané hlavně grapplingem (i když na údery nakonec samozřejmě Calderwood také vyhrála: 85-53 na ty podstatné). Muší váha každopádně Joanne hodně svědčí, má tu UFC bilanci 3-0 a v kariéře je tu celkově 5-0 takže už se teď probojovala na post světové desítky a tři výhry v této váze má už jenom Jessica Eye. A právě tu Calderwood vyzvala k dalšímu zápasu. Bezprostředně to ale asi není až tak pravděpodobné, protože tak dva týdny zpátky Dana White oznamoval, že Eye bude příští vyzyvatelkou - takže Joanne na ní má šanci asi jen v případě že by šampionka Shevchenko teď nemohla vzít zápas. Ariane padá o 13 míst a vstupuje do UFC jako světová čtyřiadvacítka - a přišla o sérii devíti výher a nabrala první porážku od roku 2015. 

V souboji nováčků v polotěžké váze si rozhodně lépe vedl ranař Alonzo Menifield (7-0 MMA, 1-0 UFC) než grappler Vinicius Moreira (9-2 MMA, 0-1 UFC). Menifield poslal Moreiru k zemi jedním z prvních úderů a ačkoli se z toho Moreira ještě dostal, do zápasu už se vlastně nikdy pořádně nevrátil, protože nebyl schopen dostan Menifielda na zem - a ten ho tedy nakonec ubombil když si počkal na Moreirův pokus o toočku. Menifield tak poskočil o čtyřicet míst a vstoupil do světové stovky na #75 (a vcelku potvrdil, že na něj Moreira neudělal na videích žádný velký dojem). Moreira naopak ze stovky vypadl a je #122 s tím, že obě prohry v kariéře utrpěl KO. Menifield má všech osm výher v kariéře stopkou, sedm z toho KO - a zde si počínal poměrně zkušeně a zdánlivě bez nervů. Sám také potvrdil, že nervózní nebyl, tlak na něj prý dělal vlastně jen jeho týmový kolega Geoff Neal tím že o něco dřív ten samý večer vyhrál svůj zápas a Menifield tedy musel také :)

Talent Cory Sandhagen (10-1 MMA, 3-0 UFC) si poměrně hladce poradil se zaskakujícím nováčkem Mario Bautistou (6-1 MMA, 0-1 UFC) a to pákou ve čtvrté minutě. Sandhaugen, světová jednadvacítka (na jehož postavení v žebříčku se touhle výhrou nic nemění) zůstává v UFC neporažen s bilancí 3-0 a všechny tři zápasy ukončil před limitem. Původně měl mít za soupeře Thomase Almeidu a pak Johna Linekera, takže čekal dost jiný kalib soupeře - a sám posléze uvedl, že si myslí, že je už připraven na to vykročit ze své komfortní zóny a rozdat si to s někým ze světové dvacky. Pokud by mohl Lineker, tak prý klidně s ním. Mimochodem, Sandhagen před turnajem prodával trička inspirované Genki Sudem a jeho sloganem „We are all one“ na podporu kliniky dětské traumatologie kde normálně pracuje. Bautista je teď #340 a prohra ho paradoxně posunula o tři příčky nahoru. Byla to pro něj první prohra v kariéře. 

Poslední zápas v kariéře absolvoval veterán Dennis Bermudez (17-9 MMA, 10-7 UFC) když po vítězství nad Te Edwardsem (6-3 MMA, 0-2 UFC) nechal rukavice v kleci a oznámil konec kariéry. Bermudez se v tomto zápase vracel do lehké váhy a podařilo se mu zlomit sérii čtyř porážek, takže odešel s úspěchem na kontě. Je ale pravdou, že Bermudez byl dost favorizován - v lehké váze by byl po výhře #99, zatímco Edwards byl nejníž nasazeným borcem celé startovky a je #457. Přesto si ale Edwards zpočátku nevedl úplně špatně a Bermudez se začal rozjíždět až v půli prvního kola kdy pak ovládl zápas zápasnicky - uspěl pěti porazy z devíti pokusů a vyhrál drtivým skóre 3x 30-26. Zajímavé bylo, že Bermudez prý před zápasem nebyl definitivně rozhodnut že bude končit, ale během zápasu se stalo něco co ho definitivně přesvědčilo: V úvodu prvního kola schytal od Edwardse tvrdý zásah a byl chvíli otřesen a prý mu blesklo hlavou  „Ty jo, ten mě pěkně dostal - teď mě dorazí a já už se z toho nevyhrabu.“ Vzápětí ho to přešlo, zatnul zuby, do zápasu se vrátil a Edwardse zničil, ale šlo prý hlavně o to, že si v duchu porážku v daný okamžik vůbec připustil. Dřív by se mu nikdy něco takového prý nestalo a podobná věc by ho ani nenapadla - takže to vzal jako jasný signál proč konec kariéry neodkládat. Bermudez každopádně v UFC absolvoval 17 zápasů a v nejlepší formě v roce 2014 byl ve světové desítce.

Geoff Neal (11-2 MMA, 3-0 UFC) na sebe upozornil velmi kvalitním výkonem 2x 30-27, 29-28 při kterém si v postoji úplně rozebral Belala Muhammada (14-3 MMA, 5-2 UFC) a posunem o 63 míst na #45 se stal skokanem turnaje. Muhammad toho ale hodně ustál a také pěkně krvácel, takže to byl celkově dost koukatelný zápas. Muhammad přitom přišel o sérii čtyř UFC výher - a naopak Neal se nechal slyšet, že po téhle výhře už si připadá jako skutečný bojovník UFC který si své místo zaslouží. Každopádně mu dost lidí prorokuje zářnou budoucnost. Muhammad po prohře klesá na #55. 

V otvíráku pak Chance Rencountre (13-3 MMA, 1-1 UFC) porazil zaskakujícího nováčka Kyle Stewarta (11-2 MMA, 0-1 UFC). Rencountre do poslední chvíle neznal soupeře - měl původně jít s Randy Brownem, toho nahradil týden před turnajem Dwight Grant, ale komise mu nepovolila star kvůli problémům s očím a jen pár dní před turnajem zaskočil Stewart. Rencountre se tím ale nenechal rozházet (ostatně sám do UFC přišel loni jako záskok na poslední chvíli), věřil si a také si se Stewartem hladce poradil - RNC za necelé dvě a půl minuty. Rencountre tak má 9/13 výher v kariéře stopkou a výhra ho posunula do světové stovky na #92. Stewart prohrál stopkou poprvé v kariéře a je #150 (a nijak zvlášť dobře nevypadal).

 

Zajímavé statistiky:

  • Zápas večera: Donald Cerrone vs. Alexander Hernandez. Výkony večera: Donald Cerrone (TKO), Henry Cejudo (TKO).

  • Diváci: 12 152. Vstupné: 1,23 milionu.

  • Debutanti 1-5. Favorité 7-5. Jeden zápas vyrovnané šance.

  • 13 zápasů. Čistý čas: 14:46:45

  • Cejudo si připsal čtvrtou výhru v řadě a v muší váze tím dotáhl aktuálně nejdelší sériii Deivesona Figueireda

  • Cejudova výhra za 32 vteřin bylo páté nejrychlejší KO v titulových zápasech v UFC. Na údery to bylo 18:1.

  • Dillashaw přišel počtvrté v kariéře o sérii čtyř výher. Ještě nikdy nevyhrál pět zápasů v řadě.

  • Dillashaw utrpěl KO naposledy před více než sedmi lety a 15 zápasy.

  • Greg Hardy byl v okamžiku diskvalifikace o 17 podstatných zásahů napřed a to hlavně díky prvnímu kolu: 21:7. V druhém už to bylo jen 8:5.

  • Gregor Gillespie si v lehké váze připsal šestou výhru v řadě a dorovnal tím Khabilova a Taisumova. Delší sérii mají v lehké váze jen Nurmagomedov (10) a Tony Ferguson (11).

  • Gillespie má ovšem také sérii pěti finišů - a tu má nejdelší v celém UFC. Celkem má Gillespie 11/13 výher stopkou. 

  • Gillespie přestřílel Medeirose 73:1 na celkové údery a 51:1 na údery podstatné. 44 podstatných úderů padlo na zemi.

  • Joseph Benavidez si připsal dvanáctou výhru v muší váze. Víc jich má historicky jen Demetrious Johnson (13).

  • Benavidez uspěl 7 porazy z 12 pokusů. Na podstatné zásahy ale vedl Ortiz: 49-21

  • Dustin Ortiz má nyní bilanci 5-5 v posledních deseti. 7/8 porážek v kariéře má na body a aspoň jedním porazem uspěl v UFC proti 11 soupeřům ze 14. 

  • Glover Teixeira má v UFC 9/11 výher stopkou. S devíti stopkami tak v divizi dotáhl Liddella a St. Preuxe, víc finišů má jen Jones (10). Teixeira je ale jediný kdo je dal od roku 2012 dál.

  • Teixeira je v polotěžké váze druhý také se submisemi (4), víc opět jen Jones (5) a s celkovým počtem výher (11) je momentálně pátý. Rekord opět Jones (17).

  • Roberson neuspěl v debutu v polotěžké váze UFC. Celkově má v kariéře v této váze bilanci 2-1. Obě porážky v kariéře utrpěl submisí.

  • Cerrone úspěšný v návratu do lehké váhy. Vyhrál zde poprvé od května 2015. A teď rekordy:

  • Cerrone má v UFC 22 výher - nejvíc v historii. V rámci UFC/WEC/PRIDE/Strikeforce jich má 28, také rekord. V lehké váze je na 16 a je druhý s Tibauem. O jednu výhru víc má Jim Miller.

  • Cerrone drží historický UFC rekord ve stopkách: 16. V rámci UFC/WEC jich má 20, také rekord a se započtením PRIDE a Stirkeforce dorovnal Wanderleie Silvu na druhém místě - CroCop má ještě o finiš víc. V lehké váze má Cerrone 10 stopek, stejně jako Miller. Víc jen Joe Lauzon (12).

  • Cerrone má 18 knockdownů. Rekord společně s Andersonem Silvou a Jeremy Stephensem. 7 KO díky headkickům - rekord.

  • 16 UFC pozápasových bonusů také rekord. V UFC/WEC už 21 bonusů, také rekord.

  • Cerrone má na kontě 1312 podstatných zásahů. 80 zásahy v tomto zápase předehnal Rafaela dos Anjose a je historicky šestý.

  • Hernandez prohrál KO poprvé v kariéře.

  • Dennis Bermudez (17-9 MMA, 10-7 UFC) v UFC debutoval v lehké váze, zlomil sérii čtyř porážek a následně ukončil kariéru. Bermudez měl 10/17 výher na body a v UFC kariéře si připsal celkem 51 porazů. 

 

.gallery .flexItem {
    position: relative;
    width: 31%;
    margin: 8pt;
}


Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

Všechny příspěvky

jaccob - Čtenář - 28.1.2019 v 13:11
čas? - Odpovědět
 

Jako vždy skvělý článek, jenom nějak nechápu těch 13 zápasů. Čistý čas: 14:46:45. To by musel mít každý zápas něco přes minutu, nebo mi něco  nedocházi a když to napíšeš tak se budu stydět :D 

fedo - Čtenář - 28.1.2019 v 16:24
Re: čas? - Odpovědět
 

veru super čítanie...

Caidel - Administrátor - 29.1.2019 v 10:33
Re: čas? - Odpovědět
 

To je jenom překlep :) Jedna čtyřka navíc, takže 1:46:45.

jaccob - Čtenář - 29.1.2019 v 12:25
Re: Re: čas? - Odpovědět
 

díky, fakt jsem si nad tím lámal hlavu :D

Suljo - Čtenář - 6.2.2019 v 14:36
. - Odpovědět
 

super shrnutí