přihlásit trvale
Nová registrace
Ohlédnutí za UFC 224

Ohlédnutí za UFC 224

přečteno: 747×
18.05.2018 v 12:02 | Autor: Caidel
diskuse: 2×
Rubriky: Články - bojové sporty / MMA / Svět

Turnaj UFC 224: Nunes vs. Pennington se konal v sobotu 12. května v Jeunesse Aréně v Rio de Janeiru v Brazílii. Komerčně půjde rozhodně o jeden z nejslabších turnajů roku - žádné supertaháky na startovce nebyly, ženský titulák je trochu přehlížená záležitost, k tomu Brazílie a tedy menší promo - zkrátka příběh, který potvrzují i čísla. Návštěvnost 10 696 (nejméně na brazilském PPV od UFC 142). Předzápasy dosáhly letošního nejhoršího výsledku 574 tisíc - to je však částečně dáno tím, že byly netradičně na kanále FX, takže je část fanoušků asi nenašla a navíc byla silná sportovní konkurence - boxerský zápas Lomachenka nebo GP Bellatoru.

V čem ale turnaj rozhodně potěšil byla koukatelnost zápasů - ač se tu nekonala žádná legendární superpecka, snad ani jeden z třinácti zápasů nebyl vysloveně nudný a navíc tu došlo k celkem 11 finišům - což je společně s UFC Fight Night 55 rekord. Je-li řeč o superpeckách - právě zde bylo oznámeno, že fight Henderson vs. Šogun 2 bude letos uveden do síně slávy UFC v kategorii fightů. Potěšeni museli být též domácí: brazilští borci měli zastoupení v 12 ze třinácti fightů (11 jich pak bylo Brazílie vs. svět) a z těch 11 jich domácí 8 vyhráli. Celkově to favorité měli 9-4.

Hlavním zápasem večera byla další titulová obhajoba ve váze 135 liber Amandy Nunes (16-4 MMA, 9-1 UFC) která obhajobala proti Raquel Pennington (9-6 MMA, 6-3 UFC) jež šla do fightu se čtyřmi výhrami, ale za to po rok a půl dlouhé pauze. Nunes zde byla papírově jasnou favoritkou a tentokrát k žádnému rušení na poslední chvili už nedošlo - Nunes prý na svůj zánět dutin prodělává solné terapie, takže už by s tím do budoucna problémy mít neměla :) A roli favoritky bezezbytku potvrdila ve svém možná zatím nejkomplexnějším výkonu. Nunes byla od začátku agresivnější bojovnicí a zejména úvodní série brutálních lowkicků stála za to. Pennington kladla přiměřený odpor, ale po tak dlouhé pauze se do zápasu nějak nemohla dostat a chvílemi působila až bezradně. Měla své momenty, hlavně v druhém kole kdy Nunes nějakou dobu kontrolovala na zemi, ale jinak si Nunes postupně jasně kráčela s velkou převahou pro výhru. Navíc jasně vyvrátila svou největší slabinu za kterou byla považována fyzička - pět kol už sice zvládla i se Shevchenko, ale tam se bojovalo v hlemýždím tempu, tady naopak Amanda nastavila ostré tempo a držela se ho až do konce zápasu. Ten přišel v půli posledního kola kdy Amanda domlátila krvácející Raquel na zemi po poněkud kontroverzní události. Raquel totiž po čtvrtém kole dorazila do svého rohu a oznámila, že má dost (a vývoj zápasu opravdu nenaznačoval, že by na Amandu ještě mohla cokoli vymyslet). Její trenéři ale zápas neukončili, ale naopak jí přesvědčili aby do toho ještě šla, což tedy skončilo tím, že jí Amanda dorazila.

Názory na celou situaci se docela liší. Sama Raquel i její partnerka Tecia Torres jsou rády, že jí trenéři přesvědčili a nemají s tím žádný problém a jsou jim za to vděční, Amanda, novináři a většina fanoušků to ale vidí jinak a jejím cornermanům to spíše zazlívají a považují to za jejich selhání s tím, že Raquel šla na popravu už úplně zbytečně (něco co v boxu už celkem pochopili). A když už jsme u té Raquelininy partnerky Tecie Torres - tohle byl první hlavní zápas večera v UFC ve kterém se střetnuly dva/dvě veřejně známé gay/lesbnické bojovník/bojovníci. Amanda Nunes měla ve svém koutě partnerku Ninu Ansaroff (rovněž UFC) takže to hlavně po zápase bylo docela zajímavé, když si oba tábory dávaly najevo nesmírnou úctu a přátelství. 

Každopádně: Nunes zůstává naprosto dominantní šampionkou a světovou jedničkou a svůj titul obhájila už potřetí. V divizi nemá jasnou vyzyvatelku a opět je načase pobavit se o případném superfightu s Cris Cyborg o kterém se uvažovalo už na tento turnaj. Pro Pennington to byla první KO prohra v kariéře, je nyní světovou dvojkou ale je trošku otázkou kam dál. 

Co-main eventem byl vysokoprofilový fight střední váhy mezi dvěma TOP 10 bijci: Kelvinem Gastelumem (15-3 MMA, 10-3 UFC) a Ronaldo Jacaré Souzou (25-6 MMA, 8-3 UFC). A zápas se povedl - nakonec z toho byl zápas večera. První kolo patřilo Souzovi který Gasteluma dostal na zem a kontroloval ho tam celé kolo, Gastelum se ale nenechal na nic utáhnout i když s pákou měl dost namále. Souza se tím ale trochu utavil a Gastelum ho v druhém kole poslal k zemi. Třetí pak bylo oboustranně vyrovnané. Vyšťavený Souza se snažil tlačit a sázel tam bomby, čerstvější Gastelum sázel spíše na ostřelování a i když nakonec vyhrál těsné bodové rozhodnutí (2x 29-28, 28-29) podle názoru mnohých to v třetím málem sám ztratil (já měl nabodovaného také spíše Souzu). Oba borci zůstávají tak jak jsou, tedy Gastelum světová pětka, Jacaré devítka, ale Gastelum si teď asi počká na titulový zápas. Souza už před turnajem hlásil, že pokud vyhraje hodlá si vyčekat titulový fight - no a Gastelum prohlásil to samé, ale počkal s tím až po zápase :) Souza sám věří, že Gasteluma porazil, ale slíbil, že se z prohry poučí a ještě se zlepší. Také komentoval fyzičku která ho zradila - na vině prý byl shazovací proces: Souza totiž neměl v hotelu funkční saunu a tak kvůli shazování váhy skákal přes švihadlo výrazně víc než dělal v minulosti a právě to podle něj bylo příčinou, proč si nakonec utavil nohy. Za tohle prohlášení mimochodem schytalo UFC značnou kritiku - jak je prý možné, že borci nemají na hotelu funkční saunu.

Třetí zápas byl poměrně kontroverzní záležitostí - ovšem hlavně mimoklecově. V kleci to mezi Mackenzie Dern (7-0 MMA, 2-0 UFC) a Amandou Cooper (3-4 MMA, 2-3 UFC) bylo dost akademické. Amanda si poněkud hloupě nepohlídala strašlivý capák od Dern, který jí rozhodil, šlo se na zem a tam už se extra třída Mackenziiného BJJ projevila naplno: RNC finiš v 2:27 prvního kola. Až potud parádní záležitost pro Mackenzie. Potíž je ale v tom, že Mackenzie nedala váhu a to naprosto fatálním způsobem - na fight v 115 librách dorazila s vahou 123, tedy sedm liber nad limit - prakticky o celou váhovku výš (kam jí také na fightmatrixu hned přehodili). Je přitom poněkud typické, že se na to Mackenzie ptali už před vážením a to se tvářila, že má vše naprosto pod kontrolou (a přitom dorazila do Brazílie s poněkud absurdní vahou 139.5 liber). Mackenzie navíc nenavážila už potřetí v sedmizápasové kariéře i když předchozí dva incidenty se staly ještě mimo UFC. Dern tedy zklamala obrovské množství fanoušků, zvlášť v kombinaci s tím, že v rozhovorech opakovaně připouští, že jí tvrdý trénink moc nebere a má radši surfařský životní styl (což také stálo za jejím nuceným odchodem z MMA Lab). Dern musela odevzdat více než 30% platu (30% a pak snad ještě 15% z podílu na výhře) ale ač se všichni tváří, že by tedy měla jít o váhu výš, UFC zatím v tomto směru mlčí. Mackenzie slíbila, že na své váze zapracuje v UFC Performance Institutu, ale tenhle škraloup jí zkrátka dokonale zkazil působivé vítězství. Mackenzie je nyní hozena jako světová šestnáctka do váhy 125 liber, Amanda je čtyřiapadesátkou ve váze 115 liber - a ani ona zde neudělala dobrý dojem. Že jí Dern vyškolí na zemi, to bylo jasné, ale že se nechá nachytat tak laciným úderem, když má pověst slušné boxerky, to překvapilo. Amanda má nyní už každopádně tři porážky submisí v UFC a drží tak nelichotivý ženský rekord. 

Vintage formu opět předvedl ranař John Lineker (31-8 MMA, 12-3 UFC). V předchozím fightu s Marlonem Verou, což byl jeho první zápas od zlomené čelisti od Dillashawa byl ještě poněkud pasivní, ale v tomto zápase s Brianem Kelleherem (19-9 MMA, 3-2 UFC) už to byl klasický on. Lineker brzy zjistil, že Kelleher ho silově neohrozí a vydal se lovit knockout svými kombinacemi na tělo a hlavu. A nakonec se mu to povedlo - ale až minutu a čtvrt před koncem zápasu. Lineker po zápase vzdal Kelleherovi hold, protože co ten chlap vydrží je prý neuvěřitelné a nechápal, jak je možné, že Kelleher ještě stojí. Lineker teď svou bilanci v bantamu vytáhl na 6-1, poskočil o tři příčky a je světovou čtyřkou v bantamu, což z něj dělá vůbec nejlepšího muže turnaje (Gastelum je světová pětka). Relativně neznámý Kelleher sice utrpěl první KO kariéry, ale etabloval se jako světová třináctka a zápas mu spíše pomohla - jasně ukázal, že špičku sice možná neporazí, ale rozhodně s ní dokáže držet krok a svou pozici si zaslouží. Před zápasem předpovídal finiš Linekera a chtěl vítěze zápasu Rivera vs. Moraes, to mu ale nevyšlo a dostane asi někoho slabšího (možná poraženého?). Na Twitteru se po turnaji pustil do přestřelky se Seanem O'Malleym, tak je šance, že se to bude ubírat tímhle směrem. 

Zahajovacím zápasem večera byl veteránský duel a kariérová rozlučka jednačtyřicetiletého Vitora Belforta (26-14 MMA, 15-11 UFC) kterému za závěrečného soupeře sloužil rovněž exšampion Lyoto Machida (24-8 MMA, 16-8 UFC). Celé první kolo to bohužel vypadalo na nejnudnější zápas večera, protože oba borci byli nesmírně opatrní a vlastně nic nezkoušeli, ale naštěstí to Machida v 1:00 druhého kola rozčísl luxusním KO front kickem do obličeje za které si nejen odnesl bonus za KO večera ale také snad v každém přihlížejícím vyvolal pocit nevyhnutelného deja vu. KO frontkickem jsou totiž velmi vyjímečnou záležitostí - a přitom se vlastně vždy nějak týkají těchto borců. Machida je totiž první borec historie který takhle vyhrál už druhý zápas (poprvé získal titul na UFC 129 když takhle vypnul Randy Coutureho v dubnu 2011) - a Vitor Belfort je prozměnu první borec historie který takhle prohrál už podruhé - poprvé ho tím dostal Anderson Silva o dva měsíce dříve, tedy v únoru 2011. Belfort, kterému v UFC vypršela smlouva po zápase skutečně ukončil UFC kariéru (jako světová šestnáctka), ale tak trochu také připustil, že MMA kariéra mu možná ještě neskončila a téměř všichni fanoušci cynicky předpokládají, že ho ještě uvidíme znovu slušně nadopovaného v Rizinu či Rusku nebo alespoň na seniorském okruhu třeba v Bellatoru :) Machida je teď světovou dvanáctkou, přerušil sérii tří porážek a bere to jako znamení, že by znovu mohl vyrazit za titulem (což by už asi spíš neměl). Každopádně se ale Machida nechal slyšet, že by rád byl také rozlučkovým soupeřem pro Michaela Bispinga proti jemuž zatím také neměl tu čest (což je nápad který je celkem fajn). Mimochodem, Belfort nastupoval se zraněným kolenem, ale prý si prostě šanci skončit před domácím publikem nechtěl nechat ujít a jako výmluvu to nepoužívá. Prověrkami před zápasem ale prošel (což se není co divit, protože těmi projde kdekdo - v minulosti i třeba lidi se zlomenou rukou).

Belfortův svěřenec Cezar Ferreira (13-6 MMA, 9-4 UFC) v hlavním předzápase využil svých zkušeností a hladce si poradil s kickboxerem Karlem Robersonem (6-1 MMA, 1-1 UFC) arm trianglem v závěru prvního kola po kterém Roberson patnáct vteřin před koncem skončil v bezvědomí. Roberson ve fightu stihl asi dva hodně tvrdé lowkicky které naznačily jeho potenciál, ale jakmile ho Ferreira dotáhl na zem, bylo to už velmi jednostranné. Ferreirovi, který se prý na zápas připravoval s natrženou stehenní šlachou to tabulkově až tolik nepomohl, posunul se jen o dvě místa a je nyní #35, zato Roberson spadl o sedmnáct, utrpěl první porážku v kariéře a vypadl ze světové stovky na #104. Času sbírat zkušenosti má ale ještě dost. 

Trochu bizarní nepřipravenost předvedl domácí Junior Albini (14-4 MMA, 1-2 UFC). Na to, že mistru škrtiči Olekseiy Oliynikovi (56-11-1 MMA, 5-2 UFC) nemáte za žádné situace nabízet krk nemusíte ani studovat video, stačí se jen podívat na jeho statistiky na Sherdogu, kde se dozvíte, že má 52 z 56 výher stopkou a 44 z toho submisí, aby bylo jasno. Přesto se však Albini nechal v postoji chytit do škrcení a ještě se pak rozhodl, že nejlepší bude Oliynikovi podrazit nohy a spadnout na něj - což byl naopak extra nedobrý nápad. Zápas tak díky tomu trval jen minutu 45 vteřin i když Alexej Oleynik (tuhle transkripci mám radši) i tak skončil s roztrženým obočím - jenže zároveň také o 50 tisíc pozápasového bonusu bohatší a navíc je teď držitelem jediných dvou UFC výher díky Ezekiel choke. No a Viktor Pešta může mít radost, protože už není jediný, koho tak Oleynik odškrtil zespodu - a je na tom vlatně lépe, protože v jeho případě to bylo překvápko, Albini už zkrátka měl vědět, že Oleynik tohle v repertoáru prostě má. Oleynik, možná vůbec nejméně atletický borec v UFC tak pokračuje v sérii nepravděpodobných výher a jeho statistiky jsou vpravdě fantastické. Je teď světovou sedmnáctkou a do budoucna by prý rád hlavně superfight grapplerů s Frankem Mirem nebo fight s dalším stárnoucím bijcem nad čtyřicet, Markem Huntem. Albini teď nabral dvě prohry v řadě a tohle bylo určitě větší zklamání než přechozí prohra s Arlovskim. 

Skvěle se blýsknul elitní grappler Davi Ramos (8-2 MMA, 2-1 UFC). Ten na zemi hladce přejel Nicka Heina (14-3-1 MMA, 4-2 UFC) a ukončil ho RNC necelou minutu před koncem prvního kola. Hlavně Ramosův back take přes kimuru byl famózní a je jasné, že Ramos je zkrátka na zemi trochu jinde. Ramos má sedm z osmi výher stopkou, s posunem o 32 míst se stal skokanem turnaje a vstoupil do světové stovky jako #79. Hein se vracel po delší pauze, prohrál submisí poprvé v kariéře a žebříčkově je teď #190. 

Podle mě vůbec nejhezčí finiš večera si připsal Elizeu Zaleski dos Santos (19-5 MMA, 5-1 UFC) který se velmi rychle stává „must watch“ borcem. V posledních čtyřech zápasech třikrát bonusoval a tady mu to uteklo jenom díky Machidově frontkicku, ačkoli třeba já bych to dal právě dos Santosovi. Ten totiž Seana Stricklanda (19-3 MMA, 6-3 UFC) sestřelil už v prvním kole nádherně provedenou otočoku na hlavu (capoeirový základ, takže trošku jiná než háže většina borců - ostatně mrkněte sami). Dos Santos byl tedy sice bez bonusu, ale už se dostal do světové třicítky a má nyní pět výher v řadě, což je třetí nejdelší série v divizi. Pro Stricklanda první KO porážka v kariéře a vypadl ze světové padesátky. 

Warlley Alves (12-2 MMA, 6-2 UFC) znovu předvedl že už svou agresivitu celkem umí krotit a přesvědčivě kontroloval Sultana Alieva (14-3 MMA, 1-2 UFC) především v klinčích tak, že mu vyrobil brutálně oteklé oko kvůli kterému to lékař po druhém kole odmával. Pro Alieva zvlášť špatná zpráva, protože právě on měl být specialistou na klinče, ale Alves ho v tomhle aspektu v pohodě přejel. Alves má 8/12 výher stopkou a chtěl by ještě jeden zápas s Colby Covingtonem - prý aby nad tím falešným šmejdem mohl mít bilanci 2:0. Aliev je teď ve velterovém žebříčku #170 a obě porážky v UFC utrpěl KO. 

Neuvěřitelnou srdcařinu předvedl Jack Hermansson (17-4 MMA, 4-2 UFC) v zápase s Thalesem Leitesem (27-9 MMA, 7-5 UFC). V druhém kole si totiž Hermansson zranil žebra (pravděpodobně nějaké zlomené) a ačkoli komentátoři spekulovali o zraněné noze, byla to nakonec žebra. Jisté ale je, že Hermansson byl ve velkých bolestech, cornermanům se ale podařilo přesvědčit rozhodčího, že to ještě má dál zkusit. Hermansson pak dostal vítězícího Leitese na zem a překvapivě ho domlátil tvrdým GNP v 2:10 posledního kola a napůl zázračně tak zápas otočil. Zvlášť vzhledem k tomu, že když mu po fightu dojel adrenalin, byl v obrovských bolestech a pozápasový rozhovor absolvoval v sedě (a dost v křeči). To je držák. Otázky se ale objevily nad přístupem CABBMA, která mu vystavila jen dvoutýdenní lékařkou stopku ač by podle všeho měl být nejhůř zraněným borcem celé startovky (zatímco třeba Amanda Nunes které podle všeho nic není dostala 180 dní) a dva týdny jsou nejspíš neadekvátní i v případě že by měl žebro jen vyhozené. Sám Hermansson říkal, že to byla největší bolest v životě - ale také že má nejtvrdší GNP v divizi. Výhra ho každopádně dostala do světové třicítky, naopak Leites vypadl z dvacítky až do čtyřicítky. Sám také před zápasem prohlašoval, že jeho střídání výher s prohrami je nepřípustné, ale určitě si to nepředstavoval tak, že prohraje dvakrát po sobě (což se mu stalo). Leitesova kariéra se ale asi chýlí ke konci, jasným varovným signálem snížené odolnosti je, že tohle bylo první obdržené KO jeho kariéry. 

Ramazan Emeev (17-3 MMA, 2-0 UFC) ubodoval doposud neporaženého Alberto Minu (13-1 MMA, 3-1 UFC). Mina se vracel po dlouhé pauze a nevypadal tak úplně ve své kůži, místy zkrátka nevěděl co by na Emeeva vymyslel a  Emeev tlačil a prostě ho za tři kola ubodoval 3x 30-27. Mina doufal, že na sebe výhrou konečně upozorní média, s tím bude ale muset ještě chvilku počkat a nabral první porážku v kariéře, naopak Emeev je bez porážky od září 2014 a nenápadně je světovou sedmnáctkou. A teď pochopitelně doufá především že dostane zápas na zářijovém turnaji v Moskvě. 

V zahajovacím zápase (a také posledním zápse doplněném na startovku) se Markus Perez (10-1 MMA, 1-1 UFC) hladce vypořádal s první porážkou kariéry a dominoval Jamese Bochnovice (8-3 MMA, 0-2 UFC) na zemi, aby ho posléze v závěru prvního kola ukončil RNC. Perez je světová pětasedmdesátka a Bochnovic má všechny tři porážky v kariéře stopkou, spadl o 23 míst a je padákem turnaje (je teď #267) a podle všeho zkrátka není UFC kalibr. 

Zajímavé statistiky:

  • Návštěvnost: 10 969

  • Sledovanost předzápasů na FX: 574 000

  • Sázkoví favorité: 9-4.

  • 13 zápasů. Čistý čas 1:55:21

  • Rekordních 11 finišů (dorovnán rekord z UFC Fight Night 55).

  • Bonusy večera: Zápas večera: Kelvin Gastelum vs. Jacaré Souza. Výkony večera: Lyoto Machida (frontkick KO), Alexej Oleynik (ezekiel choke)

  • Amanda Nunes potřetí obhájila. Dorovnala tak mezi šampiony druhou příčku. Rekord 11 obhajob drží Demetrious Johnson.

  • Nunes si připsala devátou UFC výhru a dorovnala ženský rekord Jessicy Andrade. Nunes má rekord v bantamové váze a se sedmi výhrami v řadě má také nejdelší divizní sérii.

  • Nunes má 14/16 výher stopkou. V UFC 7/9.

  • Sedm stopek v bantamu je rekord, pět KO v bantamu také rekord.

  • Zápas ukončený v 2:36 pátého kola je druhý nejpozději ukončený ženský titulák. Miesha Tate vyhrála s Holly Holm v 3:30 pátého kola.

  • Raquel Pennington prohrála KO poprvé v kariéře.

  • Gastelum má od posledního přesunu do střední bilanci 3-1-1 NC (5-1-1 NC ve střední celkově).

  • Gastelum má v posledních sedmi zápasech na kontě osm knockdownů.

  • Souza v posledních čtyřech střídá výhry s prohrami. 

  • Mackenzie Dern má všechny výhry stopkou submisí.

  • Amanda Cooper utrpěla všechny čtyři porážky v kariéře submisí. Tři z nich v UFC a drží tak nelichotivý UFC ženský rekord. 

  • John Lineker má nyní v bantamové váze bilanci 6-1, v posledních 14 UFC zápasech pak 12-2.

  • Lineker má na kontě už 12 knockdownů (rekord pro bantam a nižší váhy) a sám k zemi sražen ještě nikdy nebyl.

  • Brian Kelleher utrpěl první KO porážku v kariéře. 

  • Lyoto Machida má ve střední váze bilanci 5-4. Se 14 knockdowny je v UFC historicky čtvrtý (s Liddellem). Rekord má Anderson Silva a Jeremy Stephens (18).

  • Machida si připsal desátou výhru proti borci který v minulosti držel UFC, Bellator, Strikeforce nebo PRIDE titul.

  • Machida se stal prvním borcem historie s dvěma KO výhrami front kickem do obličeje.

  • Vitor Belfort se stal prvním borcem historie s dvěma KO prohrami front kickem do obličeje.

  • Vitor Belfort končí s bilancí 2-4-1NC v posledních sedmi zápasech. Devět ze 14 porážek utrpěl stopkou.

  • Belfort v kariéře prohrál pouze s borci kteří buď vyhráli velký turnaj, nebo drželi titul v UFC, PRIDE či Strikeforce. 

  • Oleynik má 52 z 56 výher v kariéře stopkou. Posledních patnáct výher v řadě všechno stopky, deset z toho v prvním kole. V UFC zatím všech pět výher stopkou. 

  • Oleynik má na kontě jediné dva Ezekiel chokes v historii UFC. Celkem má nyní čtyři výhry submisí a před ním je jen Stefan Struve (5) a Frank Mir (8).

  • Junior Albini utrpěl dvě prohry v řadě poprvé v kariéře - a všechny zápasy které prohrál před limitem prohrál submisí. 

  • Elizeu Zaleski dos Santos teď má ve velteru pět výher v řadě což je třetí nejdelší série divize. Jen Ponzinibbio (6) a Usman (7) mají víc výher. 

  • Zaleski dos Santos má 15/19 výher stopkou.

  • Strickland má teď ve velteru bilanci 4-3 a prohrál KO poprvé v kariéře. 

  • Jack Hermansson má všechny tři stopky v UFC KO. Leites má v rámci aktuálního UFC turnusu (od roku 2013) bilanci 7-5, ale v posledních sedmi už jen 2-5 a tohle bylo navíc první utrpěné  O jeho kariéry. 

  • Alberto Mina přišel o sérii 13 výher a prohrál poprvé v kariéře.

  • Emeem má v posledních patnácti bilanci 14-1 a neprohrál od září 2014. Tohle byl jeho úspěšný velterový debut. 

  • Reebok vyplácel 239 500. Šampionka Nunes 40, vyzyvatelka Pennington 30. Machida s Belfortem 20, Leites 15, Gastelum, Souza, Lineker a Ferreira 10 a všichni ostatní 5 a méně (minimum je 3500)



Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

Všechny příspěvky

machina - Čtenář - 21.5.2018 v 07:40
... - Odpovědět
 

Machida nevyhral titul po frontkicku na Couture-ho. Bol to takisto posledný zápas Randyho pred dôchodkom. Titul vyhral Machida po KO nad Rashad Evansom (známy ako Shadface).

fedo - Čtenář - 22.5.2018 v 11:28
Oleynik - Odpovědět
 

Oleynik a Fábo v Rusku. Oleynik má tu zem skvelú, ale Fabricio ho v postoji zničí. Dúfam že pôjdu na zem, tam to bude zaujímavé.