přihlásit trvale
Nová registrace
Ohlédnutí za UFC 217

Ohlédnutí za UFC 217

přečteno: 531×
10.11.2017 v 17:21 | Autor: Caidel
diskuse: 1×
Rubriky: Články - bojové sporty / MMA / Svět

Turnaj UFC 217: Bisping vs. St-Pierre se konal 4. listopadu v Madison Square Garden v New Yorku a bylo to tedy opravdu něco. Teprve potřetí v historii UFC postavilo na jednu startovku tři titulové zápasy, narozdíl od předchozích případů (UFC 33 a UFC 205) to ale tentokrát všechno vyšlo na jedničku, všechny tři tituly změnily majitele a to pokaždé v zápase s nějakým unikátním příběhem (a vždy vyhrál skromný vyzyvatel proti konfliktnějšímu šampionovi) a výsledkem tak byl nejen nepochybně nejlepší turnaj letošního roku, ale také pravděpodobně vůbec nejlepší turnaj (nebo rozhodně nejvíce zapamatovatelný) za posledních několik let. 

Úspěch to tedy nepochybně byl po zápasové stránce, turnaji se ale rozhodně dařilo i komerčně. Šlo o teprve druhý turnaj UFC v Madison Square Garden a ačkoli se to nedostalo na čísla toho prvního, špatně se UFC rozhodně nemělo: 18 201 návštěvníků zaplatilo na vstupném 6,2 milionu dolarů. Předzápasy zabodovaly 1,276 milionu diváků, což je letošní rekord a to i přesto, že jejich začátek byl přesunut na Fox Sports 2 kvůli prodloužení předchozího programu. Co se PPV týče, všeobecně se odhaduje kolem milionu, Dana White tvrdí, že to milion hravě překročí a že konkrétně v Kanadě toto PPV udělalo nový PPV rekord a trumflo dokonce i zápas Mayweather vs. McGregor - Kanaďany očividně zajímá víc St. Pierre, kterému k výhře posléze gratuloval i premiér než Conor McGregor :)

Zápasů bylo nakonec pouze jedenáct - v předvečer turnaje byl ze startovky stažen Ion Cutelaba kvůli nálezu od USADA (testy z minulého měsíce) a jeho zápas s nováčkem Michalem Oleksiejczukem se musel rušit. Olekciejczuk měl přitom být jediným debutantem celého turnaje, sám zaskakoval za zraněného Gadzimurada Antigulova. 

A teď již k jednotlivým zápasům. Po dlouhých peripetiích se zde k MMA nakonec po čtyřech letech vrátila legenda velterové váhy, Georges St-Pierre (26-2 MMA, 20-2 UFC) a to v poněkud zvláštním zápase o titul střední váhy proti šampionu střední váhy Michaelu Bispingovi (30-8 MMA, 20-8 UFC). Zvláštním v tom smyslu, že to jako návratový fight nedávalo přílis smyslu, ale co už. Jízda to nakonec byla parádní :) Celý zápas měl hodně zajímavý průběh, který byl nakonec docela zastíněn působivým finišem St-Pierrea, ale zde rozhodně stojí za to probrat si to celé. St-Pierre oproti dřívějšímu působení ve velteru očidivně nabral svaly, vyklenuté břicho ale naznačovalo, že ne úplně ideálním způsobem. Jde se do prvního kola: St-Pierre v něm značně nečekaně určuje tempo v postoji a Bisping se prostě nemůže rozjet. GSP předvádí svou tradiční zbraň, tedy dobrý direkt, Bisping je ale zdráhavý, nejede kombinace a je několikrát trefen Georgesovou zadní přímkou. GSP zkouší také porazy a podle očekávání s nimi celkem uspěje, ale stejně tak podle očekávání nedokáže Bispinga udržet na zemi. V závěru kola ale Bispinga načne, doráží na něj a málem ho dává i highkickem. První pro GSP. V druhém se ale situace začíná slušně vyrovnávat. Bisping očividně přidává na tempu, přebírá roli agresora a začíná se pouštět do kombinací a podaří se mu i několik pěkných zásahů. GSP naopak zdánlivě trochu zpomaluje, Bispinga po porazech opět neudrží na zemi a vypadá to, že se vývoj zápasu pomalu otáčí. Do třetího Bisping nastupuje agresivně a St-Pierre ho poprvé bere na zem a zvládne ho uprostřed klece na zemi udržet. Paradoxně je pro něj ale dominantní pozice ta nejvíce problematickou. Bisping je zespodu nesmírně aktivní, využívá svou výškovou převahu a trestá Georgese zespodu lokty, které mu natrhnou obličej a GSP mocně krvácí. Nakonec je nucen pozici pustit, protože Bisping vítězí zespodu a jde se nahoru. Vše nasvědčuje tomu, že je Bisping naprosto na koni, Bisping trefuje ve výměně. Jenže pak najednou GSP zasahuje levým hákem a Bisping jde k zemi. Série kladiv, Bisping nabízí záda, GSP neváhá, nasazuje RNC a Bisping odmítá odklepat, takže se propadá do bezvědomí v 4:23 třetího kola zrovna ve chvíli, kdy to pro něj začínalo vypadat opravdu slibně. 

St-Pierreova kariéra tak dostala pomyslnou třešničku na dort - GSP se ve svém návratu stal šampionem střední váhy a je teprve čtvrtým borcem UFC historie jenž dokázal získat titul ve dvou různých vahách. Sám označil UFC 217 za nejlepší noc své kariéry a samozřejmě při tom stanovil či navýšil obrovské množství různých rekordů (viz sekce statistiky níže) a je také realisticky jediným borcem u kterého můžeme vést diskuzi jestli je nejlepší on, nebo Demetrious Johnson :). Velkou otázkou je ale samozřejmě co přesně bude dál. St-Pierre se tváří, že ještě chce další zápasy a Dana White kategoricky trvá na tom, že příští fight Georgese musí být sjednocení titulu střední váhy s Robertem Whittakerem. GSP to má dokonce ve smlouvě, sám si teď ale chce dát pár týdnů pauzu (má prý od Bispinga možná otřes mozku) a pak se prý uvidí, příliš nadšeně ale nezněl. Whittaker sám na vítěze tipoval Bispinga, ale výzvy kterou představuje GSP se vůbec nebojí. Jak to sám zhodnotil: Podle mě vypadal GSP nejpomalejší ve své kariéře. A já jsem mnohem lepší boxer než Bisping, mám mnohem lepší obranu proti porazům a jsem daleko rychlejší. Takže pohoda. Vcelku zajímavé je, že podobně to viděl třeba Chael Sonnen: GSP podle něj byl velmi pomalý, měl poprvé problémy s fyzičkou, porazy už nebyly co bývaly - jenže i GSP v nejhorší formě v jaké jsme ho viděli je podle něj pořád o třídu výš než ostatní borci :) Sám Bisping je prohrou celkem zdrcen ale ačkoli před zápasem hodně mluvil o možném konci kariéry, teď se rozhodl pokračovat dál. Zájem o zápas s ním má především Yoel Romero. Bisping jinak svou prohru zhodnotil před novináři moc pěkně a pro zajímavost si můžete přečíst přepis instrukcí které GSP dostával od svých cornermanů (měl v rohu i Freddieho Roache). Bisping je teď světová pětka. 

Za zmínku ještě stojí že Bud Light Canada vypustil reklamy se St-Pierrem, GSP měl zjevně nějakou reklamní výjimku a během natáčení promo videí nemusel být v Reeboku, ale v Under Armour se kterými má dlouhodobou smlouvu a žaloba od jistého návštěvníka gymu který se dostal do konfliktu s Bispingem na Michaela Bispinga byla rozšířena o žalobu na Dana Whitea - protože žalobce označil za sráče :)

Jestliže Bisping vs. St-Pierre neslo všechny znaky superfightu, titulový zápas mezi šampionem Cody Garbrandtem (11-1 MMA, 6-1 UFC) a T.J. Dillashawem (15-3 MMA, 11-3 UFC) nesl všechny znaky skutečného a dlouho očekávaného grudge mače na kterém se pracovalo od doby co T.J. Dillashaw opustil tým Alpha male a který s probublával na natáčení TUF, při čekání na UFC 213 kde měli borci původně bojovat - a vlastně až doteď. Zvlášť v posledních dnech před turnajem to byla ze strany Alpha Male týmu pěkná smršť - opět přišlo obvinění, že Dillashaw úmyslně zranil sparing partnera (Chrise Holdswortha), že ho Garbrandt knockoutoval při tréninku (doloženo mizerným videem s ustřiženým koncem) a nebo tím, že Dillashaw prý přinesl do Alpha Male doping a učil ostatní jak na steroidy. Hmm. To se ale pánové trochu střelili do vlastní nohy :) Ani v jednom z týmů ale v přípravě zřejmě nebyla ideální situace: TAM sesadili hlavního šéftrenéra Justina Buchholze a nyní nemají obsazený post hlavního trenéra (což Buchholz celkem špatně nese), Dillashavovi se zase rozpadl, respektive přestěhoval Elevation Fight Team a musí si stavět tým vlastní. I tak ale Dillashaw tvrdil, že mu odložení zápasu z UFC 213 na UFC 217 s přípravou hodně pomohlo. Tenhle fight byl zároveň ze všech titulových papírově nejvyrovnanější a mohlo to dopadnou na obě strany, což se během zápasu i potvrdilo. Dillashaw zkoušel Garbrandta zaskočit pohybem a rychlými útoky, Garbrandt spíše čekal na své příležitosti ke kontrům a pak posílal rychlé kombinace. V prvním se mu taktika rozhodně vyplatila, trefoval víc a v závěru kola také poslal Dillashawa k zemi. Před doražením GNP Dillashawa dost možná zachránil konec kola, o pauze se ale Dillashaw dal zase dohromady a vrátil se do hry působivým způsobem - v druhém kole nejprve Garbrandta trefil highkickem, čímž ho poslal na brusle a pak už si nenechal výhru ujít. Tvrdě na něj nastoupil a následně ho pravým hákem poslal k zemi kde ho bleskově GNP domlátil. Takže 2:41 druhého kola KO výhra pro Dillashawa a také 50 tisíc pozápasového bonusu. Perličkou je, že Dillashawovi prý mezi koly hodně pomohlo když slyšel hecování Garbrandtových koučů, kteří se do něj naváželi a pěkně ho to namotivovalo a probralo. Po zápase se k sobě oba borci chovali vcelku rozumně, jisté spory nastaly ještě mezi cornermany, ale nic úplně superdramatického. Dillashaw, Cruz a Garbrandt teď tvoří na vrcholu divize zajímavý trojúhelník, ale Cruz se z něj o pár dní později sám tak trochu vyřadil, protože si zlomil ruku v rámci přípravy na Jimmie Riveru a bude teď tak šest týdnů mimo hru. Garbrandt pochopitelně touží po remači s Dillashawem, ale zatím vše nasvědčuje tomu, že bude mít smůlu. Dillashaw naznačil, že když byl knockoutován, tak nárok na remač nemá a především - hned po zápase vyzval Demetriouse Johnsona který před ním prý utíká a jeho rekord v počtu obhajob není plnohodnotný. Zdá se, že jde o zápas který enormně zajímá i Dana Whitea, protože už na Johnsona také zaútočil. Prý pořád mluví o superfightech, tak tady jeden má a ať se předvede. A DW také naznačil, že nehodlá úplně vyhovět Johnsonovým platovým požadavkům, protože o milionech se prý mohou bavit, až budou PPV čísla na stole (je přitom známo, že Johnson na PPV netáhne). O hypotetickém souboji s Dillashawem začal mluvit také šéf Alpha Male Urijah Faber s tím, že to je zápas který by ho vytáhl z důchodu, ale popravdě si to v tuto chvíli asi přeje vidět málokdo, protože Dillashaw by byl jasným favoritem. Za zmínku v této souvislosti také stojí, že Duane Ludwig (nyní šéftrenér Dillashawa, dříve šéftrenér Alpha Male) je prý vztahově s celým týmem Alpha Male v pohodě - až právě na Urijaha Fabera. Dillashaw je jinak tabulkově nyní pochopitelně světovou jedničkou, Garbrandt utrpěl první porážku v kariéře a je světovou trojkou.

A do třetice titulových změn - v tomto případě šlo o papírově naprosto nejjednoznačnější záležitost: neporažená šampionka Joanna Jedzrejczyk (14-1 MMA, 8-1 UFC) se chystala ke své šesté titulové obhajobě, čímž chtěla dorovnat historický rekord Rondy Rousey. Proti ní vyzyvatelka Rose Namajunas (7-3 MMA, 5-2 UFC). Joanna jasnou favoritkou a prakticky všichni se shodovali, že proti ní, jakožto proti technicky možná nejlepší ženské bojovnici nemá Rose v postoji co nabídnout. Kurzy byly kolem 8:1, Joanna ale před zápasem začala ztrácet přízeň fanoušků. Hodně se totiž proti pasivní Rose pokusila věci vyhrotit a při veřejných konfrontacích si hrála na „strašáka“ a očividně tak rozjížděla celkem zbytečné psycho (i narážela na Rosiny psychologické potíže), protože Rose na šampionku nijak neútočila. A právě proto byl nakonec výsledek tohoto zápasu tak uspokojivý. Zápas trval jen slabé tři minuty a tři vteřiny a Rose během něho absolutně rozebrala Joannu v postoji, aby jí nakonec knockoutovala levým hákem a dorazila na zemi drtivou sérií úderů. Rozhodčí zápas nakonec odmával ve chvíli kdy sama Joanna odklepávala pod přívalem úderů (osobně bych řekl, že Rose zastavil už tak vteřinku předtím, než Joanna klepla, ale to je čistě formalita). Dokonalému výkonu Rose (mimochodem šlo o její vůbec první KO výhru v kariéře) pak ještě nasadila korunu svými pozápasovými rozhovory v nichž byla až absurdně skromná, prohlašovala že není nic mimořádného a že důležitější než titul je, jací jsme v životě. Také uvedla, že jí nenávist a umělé konfrontace v MMA velmi vadí a chce nad divizí vládnout s respektem a úctou k ostatním. Joanna jí prý ukázala jak se to dělat nemá. Historický rekord Rondy Rousey tedy tentokrát rozhodně nepadne a Joanna nabrala první porážku profikariéry - a také si překazila svůj sen o kterém před zápasem mluvila. Chtěla kralovat třem divizím a ukončit kariéru neporažená. Minimálně polovina tohoto snu už je teď nereálná. Jinak si ale Joanna nepřeje být s Rondou srovnávána (ostatně porážku nesla daleko lépe a narozdíl od Rondy nezmizela z pohledů veřejnosti). Na druhou stranu, Joanna později v rozhovoru uvedla, že v žádném případě sama neodklepala, ač je to na kameře naprosto očividně vidět. Je ale klidně možné, že si to prostě jen nepamatuje. Joanna teď touží hlavně po remači, na zápase ale nebylo nic kontroverzního a tak k tomu není příliš důvod. Sama se ale nechala slyšet, že byla v zápase absurdně pomalá a vůbec se nemohla soustředit. Něco se zkrátka pokazilo. Další krok Rose v tuto chvíli jistý není, jako vyzyvatelka po ní ale hodně touží především Jessica Andrade a dveře to otvírá také Claudii Gadelhe která s Joannou prohrála až dvakrát a teď by mohla nasbírat nějaké výhry a jít znovu o titul. U Joanny se ale jinak spekuluje spíše o tom, jestli nezkusí novou váhu 125 liber o čemž už stejně nějakou dobu mluvila. 

Souboj mezi Jorge Masvidalem (32-13 MMA, 9-6 UFC) a Stephenem Thompsonem (14-2-1 MMA, 9-2-1 UFC) byl nesmírně technickou záležitostí. Thompson zde nastupoval k prvnímu zápasu od dvojice titulových fightů s Woodleym, takže jsme ho po roce a půl viděli proti někomu jinému než proti šampionovi. Thompson se blýskl několika opravdu parádními technickými kousky které jsou pro něj unikátní a celkově zápas poměrně jasně vyhrál (2x 30-27, 30-26 a 70-42 na podstatné zásahy), Masvidal s ním ale většinu času pěkně držel krok a bylo znát, že zkouší různé věci aby vyřešil Thompsonovu hádanku - úspěch slavil hlavně kopy, ale nestačilo to. Občas s něčím úspěch měl, ale Thompson prostě průběžně bodoval víc a potvrdil tak pozici světové dvojky. Příští titulový zápas by měl jít za vítězem zápasu RDA vs. Lawler, ale Thompson doufal, že s nějakým extrapůsobivým výkonem Dana Whitea přesvědčí ke změně názoru. To se ale podle všeho nestalo a Thompson bude potřebovat další výhry. Na šanci na titulový zápas se těšil také Masvidal, který naznačoval, že v dnešní době by to asi chtělo předvést nějakou pozápasovou hloupost, aby si to člověk pojistil. Opět ale ten finální krok mezi úplnou elitu neudělal a zůstává světovou sedmičkou těsně pod vrcholem. V UFC ho ale pořád ještě nikdo neukončil, vždy prohrál jen na body (většinou těsně). UFC by teď rádo postavilo Thompsona proti nové hvězdě divize, Darrenu Tillovi a Dana White dokonce už v médiích oznámil, že speciálně kvůli tomu přestěhují jeden turnaj v únoru z Orlanda do Tillova domovského Liverpoolu, ale je to trochu zmatečné, protože jednak nesedí datumy a lokace akcí, zadruhé je v Liverpoolu hala na dané datum už obsazená a za třetí: s Thompsonem se o tom prý zatím vůbec nikdo nebavil a podle jeho šéftrenéra (a zároveň otce :) Thompson o tenhle zápas zájem vůbec nemá, protože je to pro něj krok zpátky, ne vpřed. 

Zahajovacím soubojem PPV byl souboj mezi dvěma generacemi nebo vlnami borců ve střední váze. Na jedné straně jsme měli exšampiona velteru Johny Hendrickse (18-8 MMA, 13-8 UFC) jehož problémy s vahou a motivací jsou velmi dobře zmapovány a na straně druhé zabijáckou mašinu, neporaženého šestadvacetiletého Paulo Costu (11-0 MMA, 3-0) (jež už si prý nepřeje být označován jako Paulo Borrachinho jako dříve) jenž měl doposud nejdelší zápas v kariéře šest minut. Hendricks poněkud obtloustlý, Costa naprosto vysekaný. A zápas vypdadal tak jak se dalo čekat. Hendricks tentokrát navážil (což se mu v minulosti nepodařilo už i ve střední váze), nicméně ani přestup do Jacksons MMA mu moc nepomohl - pořád vypadal, že v kleci neví co a jak. A Costa nezaváhal a od začátku šel nekompromisně po finiši. Celé první kolo Hendrickse naháněl po kleci a několikrát homěl načatého, ale nakonec ho dorazil až v 1:23 druhého kola, což znamená, že šlo o nejdelší zápas v jeho kariéře (natáhl ho o 17 vteřin). Poskočil o 43 příček a je nyní světovou #22, stává se skokanem turnaje - a vypadal při tom skvěle. Po zápase byl ovšem z několika stran obviněn z toho, že určitě dopuje: nejaktivnější byl v tomto směru Derek Brunson, který na číslech USADA upozornil, že on už má na kontě cca 10 USADA testů a Costa jen jediný, ten ho ale uklidnil, že USADA jen pomalu aktualizuje své databáze, neboť prý jen před tímto zápasem byl testován nejméně pětkrát. A pak se Brunsonovi vysmál a vyzval ho k zápasu. Brunson ovšem odmítl, což Costa bere jako jasnou ukázku toho, že se ho Brunson bojí. Hendricks vypadává z TOP 20 a je nyní #28, v posledních šesti fightech má ale jedinou výhru a pět porážek, takže si lze jen těžko představit, že by v UFC zůstal - tohle byl totiž poslední zápas jeho smlouvy a nedává moc smysl, aby s ním UFC v tuto chvíli a v této formě podepisovalo prodloužení. Zajímavé na tom je to, že fanoušky na všemožných fórech bývá právě Hendricks udáván jako modelový příklad borce jehož výkonnost se naprosto záhadně propadla s nástupem USADA (aniž by měl někdy pozitivní nález) a v očích širší veřejnosti je prakticky jistě vinen, aniž by někdy natestoval. Svět není zrovna spravedlivý :). 

Hlavním předzápasem byl akční souboj mezi Jamesem Vickem (12-1 MMA, 8-1 UFC) a Josephem Duffym (17-3 MMA, 4-2 UFC). Šlo především o to, zda si Duffy poradí s výškovou převahou Vicka - dost dlouho byl zápas vyrovnaný, ale nakonec Vick v závěru druhého kola sestřelil Duffyho parádně načasovaným zvedákem a domlátil ho pouhou vteřinu před koncem kola. Vick se tak posouvá na post světové čtyřiadvacítky a má dlouhodobě velkou pifku na to, jak fungují UFC žebříčky. S bilancí UFC 8-1 jež je objektivně jedna z nejlepších v UFC pořád nebývá hodnocen v UFC TOP 15 žebříčku a soupeři ze světové patnáctky ho prý setrvale odmítají. To už se teď ale třeba změní (i když z pohledu fightmatrixu který používám já je zatím vše v pořádku. Vick je světovou čtyřiadvacítkou a čistě v rámci UFC borců je dvacítkou takže teď na hranici UFC ofiko patnáctky klidně být může. Duffy je nyní světovou pětasedmdesátkou a prohrál KO vůbec poprvé v kariéře. 

Ani tak zdařilému turnaji jako UFC 217 se ale nevyhnuly kontroverze. Byly tu přesně dvě a jedna z nich se stala během zápasu Mark Godbeer (13-3 MMA, 2-1 UFC) vs. Walt Harris (10-7 MMA, 3-6 UFC). Tenhle fight měl proběhnout už na UFC 216, ale Harris byl povolán jako záskok na poslední chvíli proti Fabricio Werdumovi s kterým prohrál zhruba za minutu a Godbeer na UFC 216 vůbec nebojoval. Oba byli ale rebooknuti sem a Godbeer byl nakonec ještě rád - dostal tak příležitost nastoupit v Madison Square Garden. V zápase jako takovém měl převahu Harris, ale problematická situace nastala už v závěru prvního kola. Harris z klinče uprostřed klece bere Godbeera kolenem na rozkrok. Godbeer se odvrací a potácí pryč a mezi oba borce tak napůl skáče rozhodčí a křičí time, time. Jenže Harris nepřestane a pošle tam odvrácenému Godbeerovi jeden nečekaný high kick. Godbeer není schopen pokračovat a rozhodčí to označuje jako úmyslný faul, Godbeer tedy vítězí diskvalifikací v 4:23 prvního kola. Harris tak poněkud bizarně prohrává druhý fight během pouhých 28 dní, v tomto případě ale ještě proti výsledku podá odvolání. Za mě osobně tady moc kontroverze ani nevidím. Faul byl jasný, není moc co řešit. Godbeer #49, Harris #56. 

High kick hrál rozhodovací roli také v dalším zápase. V tom se střetli Corey Anderson (9-3 MMA, 6-3 UFC) a Ovince Saint Preux (22-10 MMA, 10-5 UFC) který zaskakoval za Patricka Cumminse, kterého skolila mutantní stafylokoková infekce. Pro OSP to přitom byl druhý fight během necelých 50 dní. Anderson si během zápasu nevedl špatně - čtyřikrát z deseti pokusů dostal Saint Preuxe na zem a v třetím kole měl našlápnuto k bodové výhře, když ho ovšem OSP v 1:25 posledního kola sestřelil nekompromisním high kickem po kterém už bylo dorážení zbytečné. OSP bral poloviční bonus, vyhrál druhý zápas za 42 dní a posunul se o jednu příčku na post světové desítky. Anderson je #19 a nabral druhou prohru v řadě. OSP po zápase trochu zvláštně vyzval Ilira Latifiho, který je v žebříčcích pod ním. Udělal to prý kvůli tomu, že Latifi ho v minulosti také vyzýval a OSP mu chtěl připomenout, že nezapomněl. 

Vybíječ hvězdiček, Mickey Gall (4-1 MMA, 3-1 UFC) utrpěl první porážku kariéry v souboji s prvním „běžným“ soupeřem Randy Brownem (10-2 MMA, 4-2 UFC). Gall byl podle všeho maličko lepší grappler, ale Brown na tom byl lépe v zápase a MMA celkově - Gall tedy sice Browna na zemi v pohodě kontroloval v druhém kole, jenže v prvním a třetím mu totéž udělal Brown který se zkrátka do horní pozice dostával častěji a Gall ho nedokázal běžně otáčet pod sebe. Gall přitom Browna kontroloval čistě grapplersky (za celý fight měl 7 úderů), Brown měl i lepší GNP (34 zásahů), takže to skončilo 2x 29-28, 29-27 pro Browna. Brown se teď prohlásil za šampiona „Looking for a fight“ :) Brown je světovou stodevítkou, Gall se stává nejníže nasazeným mužem i padákem turnaje - pohoršil si o 66 míst a je #278. Má ale jen pět zápasů v kariéře, takže se není čemu divit. 

I druhá kontroverze nastala v zápase těžké váhy a týkala se ilegálních úderů. Curtis Blaydes (8-1-1NC, 3-1-1NC) nastoupil proti Alexeji Oleinikovi (55-11-1 MMA, 4-2 UFC) a vypadal, že má zápas celkem jasně v kapse - nedovolil Oleinikovi porazy, v postoji si ho rozebíral a nahulil a postupně přestal zkoušet i top pozici proti Oleinikově nebezpečnému guardu. V druhém kole už měl Oleinika načatého opravdu hodně, Oleinik se ale v jeden moment sbíral na kolenou ze země a Blaydes mu naprosto očividně klečícímu poslal kop na hlavu. Oleinik sám lékařům přiznal, že už je načatý natolik, že není schopen pokračovat, zpomalené záznamy ale ukázaly, že Blaydes mu kopem jenom škrtl ucho a Oleinik už byl načatý z dřívějška, takže to po velkých zmatcích bylo vyhlášeno jako TKO lékařskou stopkou pro Blaydese, 1:56 v druhém kole. Zajímavé je, že u obou kontroverzí se shodou okolností vyskytl jeden a ten samý klecový rozhodčí. Kontroverze tu spočívá předvším v tom, že Blaydes ten kop udělal zcela záměrně a měl nepochybně v úmyslu Oleinika trefit, jen shodou okolností z toho nakonec vyklouzl díky tomu, že se vlastně netrefil (ucho rozhodčí neposoudili jako hlavu), faul měl ale jasně v úmyslu - i když si prý myslel, že Oleinik už vstává, do čehož měl popravdě ještě docela daleko. Blaydes poskočil o 21 míst a je světovou jedenáctkou, zastavil ho zatím jen Francis Ngannou. Sedm z osmi výher v kariéře má knockoutem. Oleinik prohrál KO poprvé po více než šesti letech a 15 zápasch a je teď světovou devatenáctkou.

Zahajovací zápas večera byl velmi koukatelná záležitost mezi Ricardo Ramosem (11-1 MMA, 2-0 UFC) a Aiemannem Zahabim (7-1 MMA, 1-1 UFC). Jelo se v pěkném tempu a zápas byl po druhém kole zřejmě vyrovnán na 1:1 když Ramos trefil Zahabiho strašlivou otočkou loktem kterou ho na pár minut naprosto zprkenil. Ramos pochopitelně bral bonus za KO večera (ač jen poloviční), protože šlo o teprve druhé KO otočkou loktem v historii UFC (poprvé to dokázal Dong Hyun Kim v březnu 2014). Ramos má 9/11 výher stopkou, je světovou pětačtyřicítkou a přiznal se, že takhle tvrdě ještě nikoho v životě netrefil. Zahabi prohrál poprvé v kariéře a je nyní #180. 

Zajímavé statistiky:

  • Návštěvnost: 18 201, tržby: 6,2 milionu.

  • Sledovanost předzápasů: 1,276 milionu diváků. Letošní rekord. PPV určitě kolem milionu a prý nový Kanadský rekord.

  • Sázkoví favorité: 5-6

  • Startovka: 11 zápasů. Čistý zápasový čas: 1:46:17

  • Poprvé v historii UFC byli za jediný večer korunováni tři noví šampioni. 

  • Pozápasové bonusy: výjimečně vyplaceno pět výkonnostních bonusů. GSP, T.J. Dillashaw a Rose Namajunas brali plnohodnotné bonusy 50 tisíc, Ovince Saint Preux a Ricardo Ramos v předzápasech dostali poloviční bonusy 25 tisíc.

  • GSP se stal čtvrtým borcem v UFC historii s tituly ve dvou vahách. Randy Couture, B.J. Penn a Conor McGregor to zvládli před ním (a jen McGregor měl formálně dva tituly současně).

  • GSP je druhým borcem historie jenž je trojnásobným šampionem. Před ním to dokázal Randy Couture. GSP je také devátým šampionem historie střední váhy.  

  • St-Pierre má na kontě 13 titulových výher - UFC rekord. Vyhrál také posledních 12 titulových zápasů, stejně jako Demetrious Johnson. 

  • St-Pierre si připsal 20 UFC výhru a symbolicky tak dorovnal rekord právě Michaela Bispinga (kterému se počet svých výher navýšit nepodařilo). 

  • St-Pierre vyhrál 13 zápasů v řadě - stejně jako Johnson nejdelší série mezi aktivními borci v UFC. Historicky je to druhá nejdelší sérka. Jon Jones má také 13, ale Anderson Silva měl 16.

  • St-Pierre vyhrál submisí poprvé od roku 2007. Za tu dobu měl 11 zápasů.

  • St-Pierre si připsal tři porazy ve čtyřech pokusech. Alespoň dva porazy zvládl ve svých posledních 13 zápasech, celkem jich má v UFC 90 a drží tak UFC rekord. 

  • St-Pierre přestřílel Bispinga o 32 podstatných úderů. Rozhodující bylo třetí kolo 27-8, jinak to bylo o dost vyrovnanější. Na zemi si GSP ve třetím kole připsal 19 zásahů.

  • Michael Bisping přišel o sérii pěti výher a prohrál poprvé od listopadu 2014. Poslední dvě prohry má Bisping submisemi, přičemž předtím v celé kariéře neprohrál submisí ani jednou. 

  • Dillashaw je osmým fighterem v UFC historii který v nějaké váze získal titul dvakrát. Před ním to dokázali Couture, Tim Sylvia, Cain Velasquez, Matt Hughes, Jose Aldo, GSP a Dominick Cruz. 

  • Dillashaw má v bantamu UFC 11 výher a drží rekord divize. V UFC/WEC historii je druhý společně s Faberem, o výhru víc má Domick Cruz (12).

  • Dillashaw má se sedmi stopkami divizní rekord v UFC. Stejně tak s šesti KO. Knockdownů má sedm (na Garbrandta dal dva), Garbrandt má o jeden víc (v tomto zápase dal jeden). Rekordmanem je Dillashaw také v pozápasových bonusech, má jich už 7.

  • Garbrandt se stal prvním šampionem v historii bantamové váhy který ztratil titul aniž by ho jedinkrát obhájil.

  • Garbrandt přišel o sérii 11 výher a utrpěl první porážku v kariéře. 

  • Rose Namajunas se stala třetí šampionkou ženské 115 librové váhy. 

  • Namajunas má v slámové váze 5 výher a dorovnala tak Tecii Torres. Rekord drží Joanna s osmi výhrami. Rose má ale už čtyři stopky a to je divizní rekord. 

  • Namajunas si připsala první KO v kariéře. 

  • Joanna Jedzrejczyk přišla o sérii 14 výher a prohrála poprvé v kariéře. 

  • Joanna za zápas trefila jen 5 podstatných zásahů z 37 pokusů s bídnou přesností 11%. Šest předchozích soupeřek přitom dala 971-328. Rose na výhru potřebovala 15 podstatných zásahů. 

  • Stephen Thompson je ve velteru třetí nejlepší v knockdownech. Má jich 9, rekord drží Thiago Alves (13).

  • Na zásahy to proti Masvidalovi bylo 70-42. Thompson měl přesnost 44%, Masvidal 29%. Na hlavu 49-9 Thompson, kopy 28-4 Masvidal. 

  • Masvidal má nyní ve velteru bilanci 4-4, 10/13 porážek v kariéře na body. V UFC všech pět porážek na body. 

  • Paulo Costa má všech 11 výher stopkou. Nejdelší zápas v kariéře byl právě tenhle a trval 6 minut 23 vteřin. Z 11 výher má 10 KO, v UFC všechny tři výhry. 

  • Johny Hendricks má od přesunu do střední váhy bilanci 1-2 a také 1-5 v posledních šesti zápasech. Všechny tři porážky stopkou má KO.

  • Costa potřeboval k výhře 49 zásahů. Sází to rovnoměrně: 25 na hlavu, 23 na tělo. 

  • Hendricks zkusil 4 porazy, neuspěl ani jednou. Je přitom dvojnásobný šampion NCAA z Oklahomy, ve střední váze ale na zem ještě nikdy žádného soupeře nedostal. 

  • Walt Harris prohrál dva zápasy v UFC během 28 dní.

  • Ovince Saint Prex získal druhou UFC výhru během 42 dní.

  • Saint Preux má tři výhry v řadě - tím dorovnal Šoguna a Volkana Oezdemira - nikdo v divizi nemá delší vítěznou sérii (Jones je mimo, nepočítá se).

  • Saint Preux má 17/22 výher stopkou. V UFC 8/10. Od roku 2013 je tak největším finišerem divize a dorovnal druhou UFC příčku o kterou se dělí s Derrickem Lewisem a Maxem Hollowayem. O jeden finiš víc má jen Donald Cerrone. V historii polotěžké váhy je OSP s osmi finiši druhý. Jones a Chuck Liddell měli finišů 9.

  • Corey Anderson má všechny tři porážky před časovým limitem KO. Proti Saint Preuxovi uspěl čtyřmi porazy v 10 pokusech, celkem už má na kontě 33 porazů. 

  • Reebok vyplácel slušných 315 tisíc. Šampioni Bisping, Garbrandt a Joanna brali 40, vyzyvatelé GSP, Dillashaw a Namajunas 30. Hendricks jako jediný 20, Masvidal a OSP 15 a Thompson 10. Všichni ostatní 5 a méně. 



Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

Všechny příspěvky

hellas - Čtenář - 15.11.2017 v 14:03
Ohlédnutí za UFC 217 - Odpovědět
 

Dík za článek!