přihlásit trvale
Nová registrace
Ohlédnutí za UFC 214

Ohlédnutí za UFC 214

přečteno: 1587×
03.08.2017 v 17:03 | Autor: Caidel
diskuse: 4×
Rubriky: Články - bojové sporty / MMA / Svět

UFC 214: Cormier vs. Jones 2 byl zřejmě jeden z nejsilnějších turnajů letošního roku a konal se v sobotu 29. čevence v Honda Center v Anaheimu v Kalifornii. Hala Honda Center slouží jako domovská základna NHL týmu Anaheim Ducks a UFC jí navštívilo již po sedmé - poprvé to ovšem bylo s novými pravidly pro vážení borců: které ale navenek nebyly příliš vidět s výjimkou případů Baraa a Dobera (o tom dále v článku). Turnaj našlapaný třemi titulovými zápasy byl po zásluze hodnocen plnými pěti hvězdičkami, rivalita mezi Cormierem a Jonesem táhla, protože PPV prodeje se odhadují někam k milionu a turnaj také zlomil rekord v návštěvnosti této haly s 16 610 diváky, kteří na vstupném zaplatili 2 448 870 dolarů. Předzápasy sledovalo 866 tisíc fanoušků na kanále FXX, což není špatné, protože ke změně kanálu došlo na poslední chvíli a fanoušci na FXX nejsou úplně zvyklí. 

Turnaj se poměrně dlouho a složitě formoval do výsledné podoby - k zápasům které nakonec reálně proběhly (a že ta cesta u některých byla hodně spletitá) budou podrobnosti níže, tři fighty ale z turnaje nakonec úplně vypadly: Sage Nothcutt měl čelit Claudio Puellesovi, kterého kvůli zranění kolene nahrazoval John Makdessi, ale dva týdny před turnajem se zranil Makdessi i Northcutt. Sara McMann měla nastoupit proti Ketlen Vieiře, ale jejich zápas se tři týdny před turnajem přesunul na UFC 215 (důvod neznám). A v těžké váze měl Dmitry Smoliakov čelit nováčkovi Adamu Wieczorekovi, ale zápas byl zhruba dva týdny před turnajem z neupřesněných důvodů zrušen a bude zřejmě přebookován na jindy. 

I turnaj jako takový se v Anaheimu měl konat už někdy v lednu, ale protože v lednu nebyly žádné dostupné tituláky, nakonec se termín měnil na červenec - a vyplatilo se počkat, tři titulové zápasy a v akci tři světové jedničky, to není zlé.

A teď již k jednotlivým zápasům. Hlavní atrakcí večera byl pochopitelně grudge match mezi šampionem Danielem Cormierem (19-2 MMA, 8-2 UFC) a největší hvězdou divize a bývalým šampionem a problémovým dítkem, Jonem Jonesem (23-1 MMA, 17-1 UFC). Jones se vracel po patnáctiměsíční dopingové pauze a chtěl zpět svůj titul, Cormier chtěl prozměnu pomstu na svém přemožiteli a největším rivalovi. Oba borci se poprvé střetli na UFC 182, Jones pak ale kvůli svými mimoklecovým prohřeškům o titul přišel. Zápas byl znovu naplánován na UFC 197, Cormier ale kvůli zranění ze zápasu odstoupil a Jones zdolal Ovince Saint Preuxe. Na UFC 200 mělo k zápasu dojít znova, ale Jones měl pozitivní dopingový nález - a po trestu to na UFC 214 konečně vyšlo. Ale i tak byl Jimi Manuwa připraven jako náhradník. 

Přeskočím předzápasový hype (i když bylo znát, že Jonese hodně dožírají narážky na steroidy) - zápas byl ale nakonec parádní. Cormier dorazil v lepší formě než v prvním fightu a Jones se rozhodně nenechal zahanbit. Jones bodoval větší aktivitou - neustále Cormiera něčím otravoval. Jeho tradiční kopy na kolena, údery na spodky apod. Cormier se zase prosazoval v klinčích a hlavně v závěru druhého kola několikrát Jonese pěkně natankoval na hlavu. Do třetího se tedy šlo za stavu 1-1 na kola (jak vyplynulo ze zápisu rozhodčích) a moment byl na straně Cormiera. Jenže nakonec to na fenomenálního Jonese nestačilo. Ten věděl o tendenci Cormiera naklánět se na stranu (a mluvil o tom v jednom z rozhovorů už před dvěma lety) a tak se mu podařilo načasovat parádní high kick kterým Cormiera rozhodil. Cormier se pak otřesený ještě chvíli potácel po kleci než byl sražen k zemi a několika hodně tvrdými údery nekompromisně doražen.

Jones se tak vrací na výsluní a pozici světové jedničky i šampiona UFC a alespoň v polotěžké váze není pochyb, že jde nejlepším borcem všech dob. Cormier je rovněž fantastický borec, jeho problém je ale v tom, že je zkrátka jen vynikající bojovník - v éře toho nejlepšího a je tedy zřejmě nadobro (zejména s ohledem na věk) odsouzen k tomu dělat Nogueiru Fedorovi. Po zápase, který mu vynesl 50 tisíc bonusu byl Jones k Cormierovi nesmírně uctivý a dával si ho za vzor (lze se však poněkud cynicky domnívat, že jde o PR záležitost). Přímo v kleci pak vyzval k superfightu Brocka Lesnara, což je něco o čem už nějakou dobu mluvil. Lesnar zápas obratem přijal s tím, že si má Jones dávat pozor na to, co si přeje - jenže věc je podstatně komplikovanější. Lesnar si stále odpykává svůj dopingový trest, jehož průběh má ovšem pozastaven. Musel by tedy ohlásit návrat k MMA a USADA testům a i pak by trvalo nejméně osm měsíců, než by s Jonesem do klece mohl nastoupit - realisticky tak v létě 2018. Z Lesnarovy strany navíc jasný kalkul - brzy mu vyprší smlouva s WWE a tím, že je o něm zájem jinde jen navyšuje svou cenu do případného vyjednávání. Z druhé strany o Jonese projevuje zájem Stipe Miocic, to ale Jonese nebere, protože šampion těžké váhy by podle něj nebyl superfight. (Hlavně by to byl daleko těžší a ne tak výnosný soupeř). Lesnar je tedy sice možným soupeřem, ale až daleko v budoucnosti. Přímo v UFC by v tuto chvíli připadala v úvahu tři jiná jména: remač s Alexanderem Gustafssonem, který by se asi prodával dobře, ale Gustafsson si remač tak úplně nevysloužil, šance Volkana Oezdemira (více níže), který si to zase naopak zaslouží, ale nikdo ho moc nezná a čistě teoretický návrat Anthony Johnsona k MMA - Johnson připustil, že by to za dobré prachy vzal, ale jinak je to spíš teorie, protože se věnuje svému byznysu s lékařskou marihuanou v Kanadě. Mimochodem perlička: Jon Jones a Dana White spolu stále nekomunikují. Je to ale na popud Jona Jonese, který se odmítá bavit s Danou Whitem (nezvedá mu telefon a neodpovídá na SMS). Jak se nechal slyšet, z minulého jednání DW jasně pochopil, že nejsou a nikdy nebudou přátelé a že pro DW jsou důležití jen ti borci, kteří mu snášejí zlatá vejce (což Jones shodou okolností už zase je). Zkrátka tedy není co předstírat a o čem se bavit.

Cormier byl porážkou očividně naprosto zdrcen a záběry z kamer jak se po tvrdém KO pohybuje po kleci jsou hodně znepokojivé. Joe Rogan se s otřeseným a plačícím Cormierem pokoušel udělat rozhovor (proti svým zásadám o kterých často mluví) a vzápětí toho hořce litoval - druhý den se Cormierovi dokonce v médiích omlouval, že něco takového dělat prostě neměl. Cormier zatím po zápase vydal jen jedno tiskové prohlášení ve kterém se omlouval za své chování Johnu McCarthymu (ten ale zase uvedl, že se nebylo zač omlouvat). Kam ho cesta povede dál, toť otázka. V divizi je jasnou dvojkou, ale zároveň je také vcelku jisté, že jedničkou už nebude. Cormier se tak může spokojit s pozicí dvojky a ještě v polotíze něco odbouchat, nebo se může vrátit do těžké váhy (zejména pokud by týmový kolega Velsquez nebyl schopen návratu k MMA) a nebo také může ukončit kariéru v které toho dokázal už dost a dost. Možné jsou zřejmě všechny varianty. 

Co-main eventem byl titulový zápas ve velterové váze mezi Tyronem Woodleym (18-3-1 MMA, 8-2-1 UFC) a vyzyvatelem Demianem Maiou (25-7 MMA, 19-7 UFC). Woodley šel titul obhajovat po dvojici zápasů se Stephenem Thompsonem (a zvlášť ten druhý byl hodně nudný), oblíbenec fanoušků Maia si titulák vysloužil sérií sedmi výher. Zápas byl na tuto startovku přidán jen měsíc před datem konání - víceméně jako záloha za částečně problematické fighty Jones-Cormier a Cyborg-Evinger, kde nebyla spolehlivost konání až taková. Bohužel se však potvrdily předběžné obavy, které naznačovaly, že stylisticky tohle asi nebude žádná sláva. A také nebyla. Maia nutně potřeboval Woodleyho na zemi, jenže All-American Woodley něco takového nehodlal dopustit. Ne že by se Maia nesnažil - vyzkoušel na Woodleyho celkem 21 porazů, jenže neuspěl ani jednou. To byl problém první. Problém druhý byl, že Woodley měl jasnou převahu v postoji (a Maiovi načal oko hned v prvním kole), jenže si také v prvním kole vyhodil rameno (labrum tear) a tak to zbytek zápasu hrál naprosto na jistotu a o finiš se vůbec nepokoušel. Výsledkem je tedy jasná výhra Woodleyho 50-45, 2x 49-46, která byla ale divácky strašlivě nudná. V zápase padlo dohromady jen 85 zásahů, což je pro pětikolový fight nové historické minimum. Odezva od UFC na sebe nenechala dlouho čekat - Woodley se stal nejnovější obětí proslulého „házení pod autobus“ od šéfa UFC, jenž opět pozapomněl na svou roli promotéra a Woodleyho veřejně zkritizoval. A jako trest za takový výkon prý Woodley v žádném případě nemůže čelit Georgesi St. Pierrovi v superfightu, což byl původní plán - a zápas s GSP má znovu Michael Bisping (mělo by to být v listopadu). Woodley k tomu měl několik poznámek - pokud proti němu prý GSP nenastoupí, bude prý Woodley automaticky nejlepší velterovou vahou všech dob (no, tak to úplně nefunguje...). A za druhé požadoval po DW veřejnou omluvu za svou kritiku. Jinak prý začne v médiích prát špinavé prádlo UFC. Což u fanoušků našlo podporu tak 50/50. Dana White s Woodleym údajně už mluvil (omluvu v médiích ale nevydal) a ačkoli na sebe oba křičeli, tak už se nějak dohodli a Woodley to tak prý nemyslel. Hmmm. Bizarně do toho zasáhl ještě Colby Covington, jenž přispěchal na obranu svého šéfa a prohlásil, že má na Woodleyho také dost materiálu na to, aby ho zcela zničil. Zatímco Woodleyho vyhrožování UFC některé zaujalo (hlavně kvůli tomu co by se mohlo dostat ven), Covington náladu veřejnosti netrefil a schytal kritiku ze všech stran. Reálně Woodley naznačoval možnost titulového remače s Robbie Lawlerem, Lawler ale titulový zápas v tuto chvíli nijak zvlášť nechce a i Woodley se podle všeho už rozmyslel a nemá zájem. Teď bude trochu otázka za jak dlouho se Woodleymu dá rameno dohromady (operované už ho jednou měl), ale už teď naznačil, že jestli někdo během jeho zranění vypustí výraz „dočasný titul,“ tak bude zuřit, protože za poslední rok nastoupil do čtyř titulových zápasů. Demian Maia klesá na pozici světové čtyřky a prohlásil, že kariéru na hřebík ještě rozhodně nevěší a i ve svých 39 letech hodlá ještě rozhodně pokračovat. Z praktického hlediska je nutné uznat, že ač neměl plný kemp, vydržel celý fight s fyzičkou i přes 21 porazových pokusů. Malá perlička: Rory MacDonald, který nedávno přestoupil do Bellatoru a půjde zde o titul v minulosti porazil jak Woodleyho tak Maiu (a významně tak pozvedne pověst Bellator titulu, ať už ho získá nebo ne). 

Třetím titulákem byl zápas o volný titul ženské váhy 145 liber mezi Cristiane „Cyborg“ Justino (18-1 MMA, 3-0 UFC) a Tonyou Evinger (19-6 MMA, 0-1 UFC). Titul této váhy původně držela Germaine de Randamie po výhře nad Holly Holm, ale odmítla obhajovat proti světové jedničce této váhy, Cyborg Justino a tak jí byl titul odebrát a de Randamie se raději vrátí do váhy 145 liber. Justino tedy konečně dostala možnost získat UFC titul, ačkoli divizi jasně vládne už několik let - a sama také uvedla, že jí tenhle zápas připadá vlastně spíše jako titulová obhajoba, než jako zápas o titul. Soupeřkou jí původně měla být Megan Anderson z Invicta FC, ta ale z osobních důvodů nastoupit nemohla a tak to za ní vzala úřadující Invicta šampionka váhy 135 liber, Tonya Evinger. Jak už je pro Evinger typické, předvedla v zápase obrovské srdce, ale jak je zase typické pro Cyborg, nedala své soupeřce žádnou šanci. Evinger s ní vydržela tři kola nekompromisního omlacování, než jí Justino definitivně sestřelila koleny, špatnou zprávou pro budoucí soupeřky je ale zřejmě především to, že Justino dokázal výborným způsobem skloubit agresivitu a zároveň trpělivost a opatrnost. Justino má tedy konečně titul, s UFC zakopala válečnou sekeru a teď se těší na krásnou spolupráci s UFC. Zároveň jí ale také končí smlouva a je otázkou, zda jí nezkusí přeplatit třeba Rizin. Evinger sice prohrála (a sama na sebe se zlobila že bojovala příliš pasivně a nevydržela s Cyborg plných pět kol), ale alespoň jí to otevřelo dveře do UFC, které pro ní zatím byly dlouhodobě zavřené (ač musela zrušit titulovou obhajobu v Invictě, kterou měla naplánovanou) a kam teď do váhy 135 liber vstoupí jako světová osmička. Mimochodem, i kdyby Evinger vyhrála, UFC se jistilo - její smlouva na zápas s Cyborg měla klauzuli o okamžitém remači. Příští soupeřkou (či obětí) pro Cyborg by podle všeho měla být Holly Holm, vyloučit nelze ani Cat Zingano nebo znovu Megan Anderson, ale Cyborg už teď vzkazuje Holm a Zingano, že udělaly chybu a měly s ní bojovat dokud divize 145 liber neeexistovala a Cyborg byla nucena shazovat do smluvní váhy 140. Pak je tu ale ještě jedna možnost: WWE možná bude chtít splátku své půjčky (Brocka Lesnara) a objevily se náznaky, že by mohla Cyborg být zapůjčena na SummerSlam do zápasu s profi-wrestlerkou Becky Lynch. 

Čtvrtý zápas rozhodně nezklamal. Došlo k němu až napotřetí (na UFC 205 a 213 to nevyšlo), ale nakonec se exšampion Robbie Lawler (28-11 MMA, 13-5 UFC) a Donald Cerrone (32-8 MMA, 19-5 UFC) v kleci potkali. Pro Lawlera návratový zápas po delší pauze a ztrátě titulu, oba ale pěkné zápasy umí a vyšlo to i tentokrát. Lawler zkusil pomaleji startujícího Cerroneho překvapit, vlétl do toho po hlavě a hned od začátku bodoval v klinčích. Cerrone se dostal do hry v druhém kole a Lawlera si rozebral zdálky a třetí bylo velmi vyrovnané, rozhodčí ale přece jen 3x 29-28 přesvědčil Robbie Lawler a vrací se tak jako světová trojka. Titulový zápas ale prý momentálně vůbec nemá na mysli (ačkoli by se mu Woodley nebránil). Cerrone poprvé v kariéře prohrál podruhé po sobě. Jak Cerrone, tak Demian Maia na tomto turnaji měli možnost dosáhnout na 20 výhru UFC kariéry a dorovnat tak rekord Michaela Bispinga, ani jednomu se to ale nepodařilo (a zůstávají tak na druhém místě historie společně s GSP). Cerrone je nyní ve velteru #11 a od lékařů dostal prý až půlroční stopku kvůli poranění oka. Už koncem týdne ale hlásil, že oko je v pohodě a chtěl by fight na UFC 216. Nezmar.  

Volkan Oezdemir (15-1 MMA, 3-0 UFC) nepřestává udivovat a na svou luxusní sérii navázal dvaačtyřicetivteřinovou výhrou nad Jimi Manuwou (17-3 MMA, 6-3 UFC). Manuwa si zde měl potvrdit pozici vyzyvatele a byl také částečnou zálohou do main eventu, kdyby se Jonesovi nebo Cormierovi něco stalo, po souboji s Oezdemirem ovšem o svou pozici přišel. Oezdemir si připisuje KO večera a zaznamenává tak vůbec jeden z nejlepších nástupů do UFC - ještě začátkem roku 2017 v UFC vůbec nebyl, teď má už tři výhry v řadě a je světovou sedmičkou na hranici titulového zápasu. Oezdemir předpovídal s Manuwou jednokolovou válku, nakonec to ale válka ani moc nebyla. Oezdemir Manuwu nečekaně vypnul krátkým úderem z klinče a předvedl jeden z nejlepších pozápasových rozhovorů vůbec: Přispěchal s novou přezdívkou a gestem „No Time,“ vyzval Jonese, zahlásil o dynamitu ve svých pažích, pobavil publikum tím, že svou KO techniku si vymyslel v šatně chvíli před zápasem a celkově prostě perlil. V příštím zápase by už mohl jít proti Jonesovi, projistotu ale po turnaji vyzval i Gustafssona - ne že by prý chtěl, ale protože musí - zkrátka aby zrušil dalšího potenciálního vyzyvatele a taky si to s ním rozdal o pomyslný titul Krále Evropy. A Jones by se o něm prý měl trochu doinformovat (protože Jones naznačil, že o Oezdemira nemá zájem, protože jde o nějakého Rusa, kterého nikdo nezná. Oezdemir je ovšem Švýcar tureckého původu, takže Rusko není zrovna přesná trefa). Manuwa je nyní světovou jedenáctkou a tahle porážka je pro něj hodně, hodně nepříjemná. 

V hlavním předzápase smázl zkušený Ricardo Lamas (18-5 MMA, 9-3 UFC) Jasona Knighta (20-3 MMA, 4-2 UFC) známého jako „Hick Diaz“ a jehož největším problémem byla rozhodně absence obrany. Lamas je naopak známý tím, že umí výborně využívat chyb soupeřů a tak mu dal Knight dost příležitostí k zakončení. Lamas ho rozhulil údery a ve strhující finiš sekvenci předvedl Knight že toho ustojí pro své dobro až příliš mnoho. Než konečně padl v 4:34 prvního kola, schytal opravdu strašné věci a bylo to jeho první KO v kaiéře. Knight přišel o sérii čtyř výher ve kterých předváděl stále lepší výkony, teď možná na chvilku narazil na výkonnostní strop (Lamas předvídal, že nedostatek Knightových zkušeností v UFC se mu zde stane osudným - jinak mají oba zápasů v kariéře stejně). Lamas měl původně čelit Chan Sung Jungovi, ale z toho nakonec sešlo, výhrou nad Knightem potvrdil pozici světové čtyřky. Být v divizi trochu přehlížený mu prý vyhovuje a chce se nenápadně probojovat k tituláku, trochu problém je v tom, že s většinou elity v divizi už prohrál - s Aldem, Hollowayem i Mendesem. Knight je i po takové náloži prý v pohodě a prohra ho až tolik nezkrušila. Paradoxně totiž mluvil s otcem Ricardo Lamase a ten mu pomohl se s prohrou smířit (víceméně tam došlo k uvědomění, že v téhle fázi kariéry by prohra pro Lamase měla daleko horší důsledky, než je má pro Knighta). 

V zápase na smluvní váze 140 liber proběhlo střídání generací. Střetli se zde Renan Barao (34-5-1 MMA, 9-4 UFC), bývalý šampion bantamové váhy a Aljamain Sterling (14-2 MMA, 6-2 UFC), nastupující hvězda divize. Smluvní váhu 140 liber si zde vynutila komise na základě problémů které měl Barao v minulosti se shazováním, takže mu v Kalifornii zkrátka nedovolili jít do váhy 135 liber. V budoucnosti je to prý na zvážení. Sterling s tím nejprve nesouhlasil a pak za ten zápas chtěl víc peněz, ale nakonec to vzal za standardní peníze (a ostatně i pro něj to znamenalo shazovat méně a věděl to hodně dopředu) Barao je každopádně vzorový příklad toho, jak se borec po vítězné sérii trvající 33 zápasů najednou prudce zhoršil a všeobecně se mluví o tom, že KO od Dillashawa ho zkrátka zlomilo a teď už jen jen stínem svého bývalého já. V zápase se Sterlingem to opět nebyla žádná extrasláva a Sterling nakonec zvítězil dost bizarním skóre 30-26, 29-27 a 29-28. Je z něj teď světová šestka a má zájem hlavně o zápas s Jimmy Riverou. Povedla se mu ovšem jedna unikátní věc - dokázal dostat Baraa na zem. To se v UFC doposud nikomu nepodařilo a Barao byl držitelem vůbec nejlepší, stoprocentní porazové obrany v UFC. Stejně jako u jeho výherní série i zde pro něj bylo osudové číslo 33 - ubránil 33 porazů, ale ten 34. ho dostal. Barao je nyní světovou 25, ale nejlepší období už má zjevně za sebou. 

Zápasem večera se stala pěkná akční bitka mezi Brianem Ortegou (12-0 MMA, 4-0 UFC) a Renato Moicanem (11-1-1 MMA, 3-1 UFC). Dobrý a celkem vyrovnaný fight, který zavřel Ortega bleskovou gilotinou poté, co se ho Moicano ve třetím kole pokusil vzít na zem. A to byla rozhodně obrovská chyba, protože Ortega je naprosto nezpochybnitelně nejlepším finišerem v třetím kole jakého UFC má - v třetím kole mu zkrátka nesmíte nic nabídnout, nebo finišuje. Ortega totiž jako jediný v historii UFC ukončil už čtyři zápasy po sobě finišem ve třetím kole a navýšil tak svůj stávající rekord tří finišů (na tři se nikdo jiný nedostal, Ortega už teď má čtyři). Ortega poskočil na pozici světové šestky, Moicano opouští TOP 10 a je nyní #15 - a prohrál poprvé v kariéře. I tak ale vypadal dobře a do budoucna byl tenhle výkon spíš plus. 

Celkem zklamáním byl výkon Andre Filiho (16-5 MMA, 4-4 UFC). Ten do UFC přivítal nováčka Calvina Kattara (17-2 MMA, 1-0 UFC) který zde zaskakoval s dvoutýdenní přípravou za zraněného Doo Ho Choie - a jasně s Kattarem prohrál všechna tři kola 3x 30-27. Kattar si celý zápas pohlídal v postoji a v pohodě si Filiho rozebral, což jakýmkoli hypotetickým titulovým nadějím Filiho vystavilo dost ráznou stopku. Filiho to stálo umístění v top 50, Kattar si naopak polepšil o 88 míst, poskočil na 42. příčku a stává se tak skokanem turnaje. Neprohrál už devět zápasů v řadě a je neporažen od roku 2010. Fili na body prohrál poprvé v kariéře a v osmi UFC zápasech neustále střídá výhry s prohrami. 

UFC kariéra, nebo lépe MMA kariéra Aleksandry Albu (3-0 MMA, 2-0 UFC) je dosti zajímavá. V tomto zápase čelila Kailin Curran (4-5 MMA, 1-5 UFC) a to bez jakéhokoli respektu k síle Curran. Albu se jako malý pitbull řítila neustále vpřed, údery blokovala hlavně vlastním obličejem a vracela toho Curran ještě víc než sama schytala takže odešla zkrvavená, ale s výhrou 3x 29-28. Albu přišla do UFC před dvěma roky s bilancí 1-0 a zatím zde absolvovala jen jediný zápas, tohle byl teprve její druhý v UFC. Ani Albu ani Curran nejsou momentálně hodnoceny v žebříčcích, zatímco Albu bude ale v UFC pokračovat, u Curran je to prakticky vyloučené, protože prohrála třetí zápas v řadě, zažívá největší krizi kariéry a má z posledních šesti bilanci 1-5. S pěti porážkami v UFC dorovnala nelichotivý rekord v největším počtu porážek Jessicy Eye v ženských divizích. 

Neporažený debutant Jarred Brooks (13-0 MMA, 1-0 UFC) zůstává bez porážky po zábavném zápase s Ericem Sheltonem (10-4 MMA, 0-2 UFC), účastníkem TUF 24. Brooks nakonec rozhodčí přesvědčil na těsnou výhru 2x 29-28, 28-29 i když to dost novinářů vidělo opačně. Výhra ho posouvá do světové pětadvacítky, sám Brooks s ní byl ale hrubě nespokojen a prý předvedl jen zlomek toho, čeho je schopen - přiznal, že ho v debutu dostaly nervy. Příště se ale fanoušci mají na co těšit a bude prý bojovat jako bůh. Shelton v UFC zatím bez vítězství, ale opět prohrál jen na body - ještě ho nikdo neporazil před časovým limitem. 

V zahajovacím zápase v lehké váze Drew Dober (18-8 MMA, 4-4 UFC) knockoutoval veterána Joshe Burkmana (28-16 MMA, 6-11 UFC) začátkem čtvrté minuty. Burkman by měl kariéru už raději pověsit na hřebík - v kleci nevypadá moc dobře a v posledních sedmi zápasech má bilanci 1-6. Tady si pohoršil o 33 míst a padá pryč z první stovky - je tak zároveň padákem a zároveň nejslabším borcem startovky. Na druhou stranu, vyjádření že šlo o zápas v lehké váze není zcela přesné. Kalifornská komise totiž měřila s jakou vahou borci nastupují reálně do klece a zatímco nikdo na celé startovce prý mezi vážením a zápasem nenabral víc než +/- 10% váhy, tak Drew Dober nabral od vážení víc než 18 procent váhy. Což reálně znamená, že 155*1,18 = cca 183 liber a borci z velteru (Cerrone, Lawler) měli v kleci jen maximálně o dvě kila víc (187) a Dober měl na Burkmana minimálně šest kilo navrch. Brutální. Kalifornská komise tak prý bude trvat na tom, aby Dober příště nastoupil o váhu výš, otázkou je, jak to vlastně ale bude fungovat, když příště Dober nastoupí k zápasu jinde než v Kalifornii. Sám Dober si uvědomuje, že je na lehkou váhu trochu moc osvalený, ale zase je dost malý na velter, takže by sám byl rád, kdyby UFC otevřelo superlehkou váhu na 165 librách, jejíž zavedení nedávno oficiálně schválila ABC. UFC to ale zatím na programu tak docela nemá. 

 

Zajímavé statistiky:

  • Návštěvnost: 16 610 (rekord haly). Tržby vstupného: 2 448 870 dolarů.

  • Odhady PPV: cca milion

  • Předzápasy: 866 tisíc na kanále FXX. 

  • Sázkoví favorité: 7-5. Debutanti: 2-1 (výhry Kattar a Brooks, prohra Evinger)

  • Zápasů: 12. Čistý čas: 2:26:16

  • Pozápasové bonusy: Jon Jones (KO). Volkan Oezdemir (KO). Brian Ortega vs. Renatao Moicano (zápas večera)

  • Jones si připsal 17 výhru v polotěžké váze a drží divizní rekord. Má v UFC 14 výher v řadě, což je mezi aktivními borci rekord a historicky také rekord polotíhy. Historicky měl víc výher jen Anderson Silva (16).

  • Jones má 11 výher v titulových zápasech - stejně jako Demetrious Johnson. GSP jich měl 12.

  • Jones už 6 titulových zápasů ukončil před limitem. Víc jen Matt Hughes a Anderson Silva (oba 9)

  • Jones má v polotěžké váze 10 stopek - divizní rekord. 1368 úderů je také divizní rekord a 1116 podstatných úderů taktéž. Stejně tak osm pozápasových bonusů nebo zápasový čas 4:13:13

  • Daniel Cormier má obě porážky v kariéře s Jonesm Jonesem. V polotěžké váze má nyní bilanci 6-2 a stopkou prohrál poprvé v kariéře. 

  • Tyron Woodley nyní šest zápasů v řadě neprohrál. Tři obhajoby jsou mezi šampiony třetí - víc má Johnson (10) a Joanna Jedzrjeczyk (5)

  • V zápase Woodley-Maia padlo jen 85 podstatných zásahů. Nové minimum pro titulový zápas o pěti kolech. 

  • Demian Maia má ve velteru bilanci 10-3. V titulových zápasech (0-2) - kdysi byl rovněž ve velmi nudném fightu s Andersonem Silvou. 

  • Maia neuspěl ani v jednom z 21 porazů. Jde o druhý nejhorší výsledek historie. Diego Sanchez měl proti B.J. Pennovi na UFC 107 celkem 27 neúspěšných porazů. 

  • Maia má šest ze sedmi porážek v UFC na body. 

  • Cristiane Justino se stala druhou šampionkou v historii váhy 145 liber, UFC ale realisticky ten první mezi GdR a HH dělat nemělo a mělo čekat na Cyborg.

  • Justino má nyní 18 výher v řadě (a jeden no contest). Prohrála pouze v MMA debutu v roce 2005.

  • Justino má 16/18 výher KO, v UFC všechny tři výhry KO. Soupeřky přestřílela 184-48.

  • Tonya Evinger přišla o sérii 11 výher a prohrála poprvé od roku 2011. Utrpěla také první KO v kariéře. 

  • Donald Cerrone má nyní ve velteru bilanci 4-2 a prohrál dva zápasy po sobě poprvé v kariéře. 

  • Lawler má v rámci aktuálního UFC turnusu bilanci 9-2. 

  • Jimi Manuwa má všechny tři porážky v kariéře KO. Také 15/17 výher, takže vyloženě do-or-die typ bojovníka.

  • Oezdemir má nyní v polotěžké váze tři výhry. To je sdílená pozice. Pak dlouho nic a pak až Jones se 14 výhrami v řadě. Oezdemir má 12/15 výher stopkou. 

  • Lamas má nyní v pérové váze bilanci 9-3 a šest soupeřů ukončil před časovým limitem.

  • Jason Knight prohrál KO poprvé v kariéře. 

  • Renan Barao má nyní bilanci 2-4 v posledních šesti poté, co devět let budoval 33 zápasovou vítěznou sérii. Stejně tak dopadl i s porazy: měl nejlepší protiporazovou obranu v UFC se 100% úspěšností. Ubránil v UFC kariéře celkem 33 porazů, Sterling ho ale na zem jako vůbec první jednou dostal. 

  • Neporažený Ortega má nyní se čtyřmi výhrami čtvrtou nejdelší sérku v divizi. Ortega má ale všechny čtyři UFC výhry stopkou - a všechny v třetím kole, což se ještě nikdy nikomu nepovedlo a je tak nejlepším třetikolým finišerem historie UFC. 

  • Renato Moicano prohrál poprvé v kariéře. 

  • Burkman má v UFC už 11 porážek. Víc jich má jen Jeremy Stephens (13).

  • Reebok rozpočet solidní: 327 500. Hlavně díky tomu, že zde byli dva šampioni po 40 tisících (Cormier, Woodley) a čtyři vyzyvatelé (Jones, Maia, Justino, Evinger) po 30 tisících. Lawler a Cerrone 20, Lamas a Burkman 15, Barao 10 a všichni ostatní pět a méně. 

  • Platy také velmi dobré. Hned 11 borců se dostalo nad 100 tisíc. Nejvíc bral papírově Cormier, rovný milon. Na paušálu byli také Woodley a Jon Jones (500 tisíc). Lawler bral 300 (200+100), Justino 200 paušál a mezi poraženými pak  Cerrone 155, Maia 110 a Evinger 100. Nad sto se pak dostali ještě Manuwa (120), Oezdemir (110 = 80+30) a Lamas (106 = 53+53). Minimální plat má Shelton (10), zajímavé je, že třeba debutující Brooks a Kattar byli na smlouvách 12+12.



Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

Všechny příspěvky

homer - Čtenář - 4.8.2017 v 08:15
Ufc - Odpovědět
 

Robbie a masvidal vraj dostali ponuku bojovat o dočasný titullaughing Woodley musí zúriť inak prečo sa jon nebaví s Dw?

Onko23 - Čtenář - 8.8.2017 v 14:25
Re: Ufc - Odpovědět
 

Otazka dost od veci, nemyslis? Kolkokrat to JBJ posral? Ale udajne uz vojnovu sekeru zakopali....dokonca by rad JBJ videl DCho, ako participuje na jeho charitativnych akciach a naopak. No svatost sama zrazu.


Goju ryu ---> Kyokushin ---> Kudo ---> MMA

Onko23 - Čtenář - 8.8.2017 v 14:56
PPV - Odpovědět
 

Je az zarazajuce, ze papierovo tak nabita karta, akou 214ka bola spravila 850tis. PPV vratane digitalnych platforiem (ufc.tv). A FLoyMac mieri na 3mega+...... Tych hardcore fans bude asi o dost menej ako casuals. Resp. laka aj love, aj hate McGregora asi :D


Goju ryu ---> Kyokushin ---> Kudo ---> MMA

machina - Čtenář - 9.8.2017 v 07:17
... - Odpovědět
 

Tak McGregor ak má dobrého súpera sám o sebe vie spraviť 1,5M+,  Floyd počítam cca 2M+ak vedia marketingovo dodať nejakú drámu čo bolo splnené, (trashtalk bol na "vysokej" úrovni) takže dohromady to vidím tak 3,5M PPV. UFC spravilo dobrý krok, že august je v podstate prázdny, takže ľudia majú na 95$ PPV "odložené". Uvidíme.