přihlásit trvale
Nová registrace
Mezinárodní mistrovství ČR v K-1 - reportáž

Mezinárodní mistrovství ČR v K-1 - reportáž

přečteno: 4132×
29.09.2015 v 05:48 | Autor: redakce ExtraRound.cz
diskuse: 4×
Rubriky: Reportáže / K-1 / ČR

Autorem reportáže je Jan Hrsina, trenér SKBU Hostivař Praha.

Tento galavečer je v několika ohledech specifický. Nabízí teoreticky dost atraktivní účast, protože Mistrovství se účastní obrovská spousta velkých jmen, na druhou stranu nikdy nevíte dopředu, kdo se do finále probojuje. To, co kdysi začalo jako prosté otevřené mistrovství ČR, je dnes akcí středoevropského rozměru pod patronací Poháru WAKO a tomu odpovídá i počet a úroveň zahraničních hostů. Vyřazovací boje probíhaly dva dny a zúčastnila se jich pořádná část české kickboxerské i thaiboxerské špičky.

Řada zahraničních fighterů, kteří na Mistrovství přijeli, má na kontě obrovské zkušenosti, klidně kolem dvou stovek zápasů. Třeba v případě takového Kasperskiho, který už asi 17 let s železnou pravidelností obhajuje titul Mistra Polska, je celkem dobře vidět, proč některé okolní státy mají proti naší fighterské scéně, kde fighter s 40 zápasy platí za velezkušeného, zřetelně navrch. Přesto se letos celkem držíme – loňský ročník Mistrovství jsme byli pořádně vykradeni, invaze skvěle připravených Poláků zcela ovládla všechny nižší váhy, letos byly pouze dvě ryze polská finále a dvě slovensko-polská finále, všechny ostatní zápasy měly alespoň jednoho českého účastníka.

WAKO pravidla mají jednu hlavní odlišnost, která pro diváka není úplně intuitivní, zápasy se rozhodují jako celkový bodový součet, nikoli za jednotlivá vyhraná kola, jak býváme na českých galavečerech zvyklí. Zdá se to jako maličkost, ale zejména u vyrovnaných zápasů to mnohdy vede k jiným výsledkům, než by člověk na první pohled čekal (například třicet sekund horečné aktivity může přebít dvě kola poklidné převahy, kdy se nic moc neděje).

Posledním specifikem byla obrovská porce zápasů – večer nabídl 15 zápasů, tj. všechny finále všech dospělých kategorií plus jeden superfight. Z toho bylo pět dámských váhovek, takže zájemci o holčičí zápasy měli možnost srovnání jako na žádném jiném galavečeru. Pro mě je překvapivé, že hala se nenaplnila, plně obsazeny byly jen centrální tribuny a VIP sektor. Dalo by se spekulovat, zda je publikum citlivé na cenu lístku, odmítá zápasy v chráničích holení, či nechce chodit na večery, kde není fightcard dopředu pevně daná.

1. Ženy -52kg, Michaela Kerlehová vs. Monika Chocholíková

Nejlehčí váha dneška a první česko-slovenský souboj ze čtyř. Kerlehová je od začátku aktivnější. Chocholíková dobře vrací, vlastně obě mají podobný styl, nebojí se jít do výměn a přestřelují se, ale z Kerlehové je cítit lepší tah na branku, má tvrdší kombinace rukama a dokáže se o chlup víc dostat do tlaku. Ve druhém kole ovšem trošku usne, v tom prvním začínala, boxovala z dálky a držela si iniciativu, ve druhém ke konci pasivně čeká a nechá Chocholíkovou dělat. To u ní ostatně vídáme častěji, perfektní začátek zápasu, který potom ale poleví. Ke konci zápasu se zas probudí, snaží se gradovat tempo, ale oběma už se trochu ztrácí švih a přesnost, box není tak svižný a daleko víc se bojovnice přetlačují v polo-klinči a rozhodčí je nechává dost kolenovat, závěr už je hodně vyrovnaná rvačka nahoru-dolů. Na body těsně vítězí domácí Kerlehová.

Vítězí na body Kerlehová

2. Ženy -60kg, Lucie Cmárová vs. Magdalena Rak

První ze sourozenecké dvojice Cmárových. Je vyšší než Polka, ale na dlouho to kupodivu nehraje, naopak se hodně tlačí dopředu, snaží se sypat a vesele zavírá kombinace koleny. Rak zase dobře vrací, daří se jí trefovat mezi rozlítanýma rukama Cmárové. Cmárová trochu zbytečně leze přesnější Rakové do rány, kope líp, ale ty pěsti jí nepadají na správná místa a strká potom obličej na dostřel. Přesto dělá zápas, je aktivnější a rozhodně líp kope, nakonec zaslouženě vyhrává na body. Polský trenér se ale vzteká, odmítá se zúčastnit vyhlášení a odkládá pohár na zem, zatímco chudák Rak vypadá, že by se i v klidu vyfotila a užila si poctivé druhé místo, ovšem má smůlu, kouč s výsledkem není spokojený a žene ji pryč, ona se tedy úplně nedá a ještě se alespoň vrací pro ten odložený pohár:)

Vítězí na body Cmárová

3. Muži -60kg, Tomáš Tadlánek vs. Krzysztof Olszewski

Loňský finalista Olszewski proti výrazně vyššímu Tadlánkovi. Pozoruhodný zápas, na poměry nejlehčí mužské váhy nečekaně pomalý. Obvykle kombinace střídá kombinaci, ale tady Olszewski spíš čeká s váhou na přední noze a snaží se startovat dopředu na vyššího soupeře. Dokud je Tadlánek daleko, je to pro něj, jakmile se Olszewski rozjede dopředu, má z výměn více on. Zápas je dost vyrovnaný, takový klasický scénář vyššího defenzivního borce proti menšímu sypačovi, ale v rozvážnějším rytmu spíše těžších vah. Olszewski umí líp zakombinovat, Tadlánek trefí highkick, backfist, pod větší tlak se nedostane. Tadlánek i Olszewski se po konci zápasu radují oba, rozhodčí dávají bodovou výhru pro Olszewského.

Vítězí na body Olszewski

4. Ženy -65kg, Veronika Cmárová vs. Martina Fendrichová

Zápas, který musí být utrpením pro obě bojovnice, ale hlavně pro Fendrichovou, protože tyhle dvě se potkávají v různých disciplínách dost často a Fendrichová má proti Cmárové už tři porážky. Začátek zápasu je takový typický sparring dvou vyrovnaných bojovníků, kteří se znají – nikomu se nechce lézt hrobníkovi na lopatu, čtou se, vycukávají se náznaky a čekají na příležitost. Roundy docela sekají, ale rukama je to hodně technické, žádné bomby, spíš takový lightcontact. Ve druhém kole je Fendrichová jaksi nerozhodná, nedotahuje kombinace, Cmárová toho využívá, začíná i zavírá, Fendrichové chybí v boxingu důraz, nejde si pro ránu a nedaří se jí rukama trefit nic pořádného. Třetí kolo pokračuje v duchu lightcontactových výměn ve vláčném tempu, není tam moc agresivity ani tahu na branku, nikomu se nepodaří vybudovat patrnější převahu. Vyrovnaný zápas končí těsným vítězstvím Cmárové, Fendrichové to bohužel zase o maličký kousek uteklo a rodina Cmárova veze domů dva tituly.

Vítězí na body Cmárová

5. Muži -81kg, Arkadiusz Kaszuba vs. Bartosz Dolbien

Kaszuba patří mezi známé tváře, je to jeden z Poláků, kteří na MČR jezdí už léta a obvykle se umísťuje velmi dobře, navíc má krásný styl, takže já se na jeho zápasy vždy těším. Tentokrát bohužel nenastupuje soupeř v dobré formě, z eliminace si přinesl ošklivě zraněné prsty na noze, celý den tu těžce kulhal, nakonec se rozhodl finále hecnout, ale přední nohu má k nepoužití a vůbec nemůže došlápnout na vnitřní stranu chodidla. Na toto finále dokonce ani nebyl vypsaný sázkový kurs. Dolbien přesto nehází flintu do žita, boxuje a zadní nohou dělá, co jen jde. Kaszuba si stojí v předklonu, čeká a píše učebnici, jak předním lowkickem kontrovat a přebírat každou soupeřovu akci. Kde normální člověk s bídou stihne jab, tam Kaszuba udělá dva lowkicky a boduje a boduje. Dolbien zkouší nachytat menšího a předkloněného Kaszubu na nějaké koleno do úsměvu, víc kombinuje ruce, ve třetím kole donutí zápas i do více výměn. Sympatický výkon, na to, že tu odpoledne skoro nemohl chodit, zaboxoval koukatelné finále, ale samozřejmě na vítězství to nebylo, Kaszuba si hromadou lowkicků a precizním přebíráním zápas pohlídal.

Vítězí na body Kaszuba

6. Muži -67kg, Ladislav Krištůfek vs. Tomáš Bartůněk

První kolo je dost ostražité, oba se spíš čtou a hlavně Krištůfek se opatrně pohybuje na hranici dostřelu a tancuje od výměn pryč. Dělá to dobře, na jednotlivé rány, které si oba přehazují, je lepší. Žádná brutalita se zatím nekoná, je to takové technické přepinkávání na bodíky. Postupem druhého kola se potvrzují výhody obou borců, Krištůfek má lepší oko a je přesnější, Bartůněk je dravější a umí lépe zatlačit do kombinace. Přesto za první dvě kola má Krištůfek rozhodně víc čistých zásahů, nasekal si dobře načasovanými ránami. Ve třetím kole se to Bartůněk pokusí otočit, výrazně přidá a vypracuje si tlak, Krištůfek bojuje z ústupu, v klinči a kolenou mu to jde, Bartůněk je ale důraznější rukama, víc si jde pro vítězství a loví. Opět vyrovnaný fight, technika versus tah na branku, rozhodčí vyhlašují vítězem Bartůňka. Krištůfek ovšem oficiální výsledek vskutku nebere s gentlemanským nadhledem, rozzlobeně odchází a ještě dopřeje publiku podívanou, protože cestou zahodí diplom a rozfláká stříbrný pohár o stěnu haly.

Vítězí na body Bartůněk

7. Ženy -70kg, Anna Homolková vs. Barbora Vlnařová

Zápas zkušenější a tvrdší bojovnice proti delšímu dosahu. V neprospěch Homolkové mluví těžké semifinále, už nastupuje s pořádně poznamenaným obličejem. V prvním kole holky šetří pohybem, Vlnařová logicky drží pozici a pinká z dálky, ale ani Homolková se zatím nikam netlačí a systematicky si vyměňují kombinace. V druhém kole Homolková začíná trochu postupovat a lovit, protože Vlnařové začínají padat ruce. Je to hlavně box a lowkicky, moc se nekolenuje, natož aby se klinčovalo, což hraje do karet hlavně menší Homolkové. Postupem času Vlnařová poněkud těžkne, buď je unavená, nebo naklepaná, zhoršuje se jí přesnost a přenáší váhu dopředu, takže Homolková dřív dosáhne a stoupá jí počet zásahů. Začátek zápasu byl spíš pro Vlnařovou, Homolková ke konci obrací a zúročuje tlak, přestože o nějakou dramatickou převahu nejde, na obhájení loňského titulu to stačí.

Vítězí na body Homolková

8. Muži -71kg, Miroslav Smolár vs. Petro Nakonechnyi

Zde za domácího platí liberecký trenér Nakonechnyi a měla by to být jasná záležitost, patří k nejzkušenějším borcům ve startovním poli vůbec. Smolár už má taky něco za sebou, ale přesto kurs 4,95 : 1,10, to asi nepotřebuje komentář. Od počátku se papírové předpoklady naplňují, Nakonechnyi ovládá prostor ringu, Smolár spíš manévruje a uniká před kombinacemi, ale cestou je bit, Nakonechnyi ho má pod tlakem a úspěšně zasahuje, sám přitom krásně defenzivně reaguje, stíhá duckingy a většinu soupeřových akcí ještě přebírá. Ve druhém kole pustí otočku pod lokty, kterou pošle Smolára do počítání, a to Smolárovi definitivně vezme vítr z plachet. Nakonechnyi pokračuje v dominantní převaze, zjevně mu sice chybí dlouhé klinče a aktivnější strhy, ale i v rámci toho, co mu dovolují pravidla K-1, zametá se Smolárem podlahu a dělá mu letecký den. Smolár je ještě jednou počítán, protože se na vkus rozhodčího po jednom ze strhů příliš pomalu zvedá, ale jinak i přes zjevnou převahu soupeře celkem bezpečně přežije do konce. Přesvědčivá profesorská výhra, Nakonechnyi vítězí na body.

Vítězí na body Nakonechnyi

9. Ženy -56kg, Sandra Mašková vs. Veronika Petríková

Podobně jako v minulém dámském zápase, čeká nás pořádný výškový rozdíl. Jako obvykle má Mašková vyšší soupeřku, a jako obvykle se po ní snaží vystartovat a ulovit nějakým širokým hákem přes hlavu. Ale Petríková je chytrá, v prvních pár výměnách pochopila, co má dělat a začala šikovně před Maškovou povolovat, do těch háků jí neleze a velmi dobře pracuje z ústupu, dlouhé ruce, nějaký ten vysoký round a případně spadnout do klinče. Ani jedna moc nekolenuje, je na nich vidět, že nejsou kované v kolenovacích disciplínách, obě spoléhají na pohyb a box s roundy na tělo. Mašková loví, leč potřebovala by trefit nějakou bradu, postupem času rukama těžkne a jde po vypínačce, ale Petríková odolává a do úzkých se nedostane. Zápas je drama až do konce, Mašková je nebezpečnější a silovější, Petríková ale celá tři kola dokázala být z ústupu aktivní a výborně a přesně pracovat, takže by se titul dal písknout na obě strany. Dravost versus technická chytrost, nakonec vítězí těsně na body Petríková, přece jen má asi čistých zásahů víc. Pěkné modelové srovnání posledních ženských zápasů, Petríkové se podařilo to, co se v předcházejícím zápase Vlnařové nepovedlo, a vydělalo jí to titul.

Vítězí na body Petríková

10. Muži -63,5kg, Jan Holec vs. Timur Kuzakhmedov

Holec nepotřebuje představovat, jeho soupeř tak známý není, je mu sice 19, ale údajně by už měl mít ke dvěma stovkám zápasů, což nechápu, jak stihnul. Ale když ho člověk vidí tančit na špičkách, dalo by se tomu i věřit, protože jeho pohyb je vážně extrémní. Trochu styl Muhammad Ali, jenom zrychlený na poměry své váhy. Neskutečná motorová myš, přiskočí, nasype, kopne a zmizí, Holec má dost problém ho dohnat, vzdálenost a rytmus zápasu díky tomu pohybu diktuje Kuzakhmedov. Holec má kromě umění ale i kliku – dobře si počká na kontr a pošle levačku do protipohybu, na kterou si Kuzakhmedov ukázkově naběhne a ona ho posadí na zadek a do počítání. Tváří se, že pevně stojí, ale kymácí se jak topol ve vichřici, jenže ho před odmáváním zachrání gong. V druhém kole na těch nohách díky tomu není tak svižný, na druhou stranu Holec zrychlí pohyb a víc se mu daří vstupovat do výměn, kde si díky lepšímu krytu může věřit. Víc se boxuje a obecně se zápas vede na bližší vzdálenost. Rychlost akcí je ale neuvěřitelná, pohyb i kombinace jsou jako blesk. Holec už si to pohlídá, díky lepšímu krytu a jednomu počítání dokáže přestřelky druhého a třetího kola dotáhnout k bodové výhře, luxusní fight z obou stran.

Vítězí na body Holec

11. Muži -75kg, Marek Procházka vs. Daniel Kolasinski

Loni titul této váhy získal Jakub Gazdík, když ve finále porazil právě Daniela Kolasinského. Gazdík letos neobhajuje, takže úkol porazit šikovného lišáka Kolasinského padl na Marka Procházku. Loni to byl krásný zápas, Polák se snažil Gazdíka nachytat nějakou kulišárnou, ale Gazdík ho profesorsky četl a nic mu nedovolil. Procházka žádný hračička není a nechat iniciativu na soupeři, to taky není jeho styl. Takže to chce prostě umlátit, do Poláka šlape, tlačí a bombí háky, co se dá. Kolasinski je vyšší a nebezpečně kolenuje. Dělá z ústupu, co jen jde, pracuje, ale Procházka má svůj den, je kromobyčej tvrdý a jeho háky jsou vážně brutální, až se probouzí i dosud spící publikum, tohle je zatím asi nejagresivnější zápas. Kolasinski vlastně boxuje velmi pěkně, má pestré spektrum technik, od kolen přes zákeřné highkicky ze zvláštních pozic až po pokusy zaskočit Procházku jeho vlastní zbraní, zlými háky, ale Procházka se zdá, že titul opravdu chce, jeho defenzíva je precizní, a k tomu celá tři kola loví, tlačí, dělá zápas a po právu vyhrává. Technicky parádní fight od Kolasinského, a k tomu brutální tah na branku ve vysokém tempu od Procházky, jeden z nejlepších zápasů večera.

Vítězí na body Procházka

12. Muži -86kg, Dawid Kasperski vs. Patryk Zdrojewski

Loňský vítěz proti předloňskému finalistovi. Staré známé firmy, Kasperski je jeden z nejlepších polských fighterů vůbec, vyhlášený tvrďák s obráceným gardem, Zdrojewski tu předloni prohrál proti Toljovi, ale to bylo ještě o dvě váhovky níž. Kasperski se drží svého obvyklého receptu, postává ve středu ringu, čeká na granát, a když si pro něj Zdrojewski přijde, tak ho trestá zadní nohou, zadní rukou, či výjimečně nějakou kratší kombinací. Zdrojewski má dobrou defenzívu, omezuje Kasperskému pohyb, pracuje zpátky a nedostane se pod souvislejší tlak, občas směrem dopředu zkouší něco vymyslet, mění gardy, testuje komba či náznaky, ale Kasperského nenachytá, ten si tři kola v klidu z krytu dělá buď nechutně rychlou, nebo nechutně tvrdou jedničku, nikam se nežene a důrazem a přesností si odkontroluje zápas k vítězství na body.

Vítězí na body Kasperski

13. Muži -91kg, Petr Kareš vs. Cyril Pohl

Kareš jednoznačně v roli favorita, obhajuje loňské vítězství proti výrazně méně zkušenému Pohlovi, který ale v eliminacích vyřadil loňského Karešova soupeře Ibla. Začátek je Karešova hra, jsou vidět zkušenosti, lépe se pohybuje, lépe trefuje a tlačivého Pohla celkem v pohodě kontroluje a lowkickuje. Druhé kolo podobné, Kareš se snaží soupeře levně seknout, nabodovat a nepustit ho do souvislejší akce, občas někdo něco trefí, Kareš pár háků, Pohl ho párkrát shodí na zem, nic kritického. Vypadá to na poklidnou kontrolní výhru pro obhájce titulu, ale v posledním kole Pohl zařadí forsáž, začne tlačit, sype dlouhá komba a minutu a čtvrt dává Karešovi dost pokouřit, prohání ho po ringu zcela bez respektu. Kareš se posléze vzpamatuje a začne zkušeně kouskovat hru, věšet se po soupeři a přerušovat klinčem, závěr je ale jasně Pohlův. Čekal bych, že první dvě třetiny zápasu budou Karešovi na obhajobu stačit, ale rozhodčí nakonec vyhlašují těsnou výhru pro Pohla, takže tu máme překvapení večera.

Těžko hodnotit, většinu času sice ovládal zápas Kareš, ale závěrečný výron Pohlovy aktivity byl skutečně pořádný a spadlo tam mnoho bodovatelných technik. Připomínám, že zápas je pod WAKO hodnocen jako celkový bodový součet, nikoli vítězství v jednotlivých kolech. Favorit tedy padl, ale vzal druhé místo s pokorou, zatleskal soupeři i divákům, a to se patří ocenit, protože po některých nesportovních projevech uraženosti se na takovou ukázku respektu dívá velice dobře.

Vítězí na body Pohl

14. Muži +91kg, Vilém Fencl vs. Michal Blawdziewicz

Těžká váha byla letos docela početně obsazená, ale velmi odlišnými jmény než loni. Finále dopadlo soubojem opravdu pořádně těžkých vah, domácí žebříčková devítka Fencl se vrací po zranění ramene proti relativně nezkušenému, ale talentovanému kolosu Blawdziewiczovi. V prvních dvou kolech Blawdziewicz drží pěkný kryt a odolává Fenclovým pokusům dojít si pro nějaký tvrdší hák, zato inkasuje dost lowkicků, kterými Fencl dobře boduje. Oproti eliminaci je Blawdziewicz pasivnější, patrně má z Fencla, kterého je taky pořádný kus, respekt. Ve třetím kole oba přitopí, prodlouží se kombinace a sem a tam poletují otevřené přestřelky v impozantním tempu (na supertíhu). Nikomu se ale nepovede soupeře nahulit (přece jen s únavou přesnost klesá) nebo dostat pod větší tlak, takže závěrečná mela nic nemění, vyhrává aktivnější a přesnější Fencl.

Vítězí na body Fencl

15. Muži PRO -95kg, Superfight, Ondřej Hutník vs. Jan Soukup

Velice očekávaný zápas. Pro řadu fanoušků je stále atraktivní pomyslné srovnání kyokushinu proti muay thai, přestože oba bojovníci poslední roky zápasí v univerzální K-1 a přestože myšlenka porovnávání čistých stylů je dávno vyřešená a překonaná. Realitou zůstává, že Soukup je pro karatistickou část scény hrdinou číslo jedna, navíc má mezi českou elitou jedny z nejpestřejších mezinárodních zkušeností, a Hutník bývá zase označován za nejúspěšnějšího českého thaiboxera vůbec. Do vzájemného souboje jde Hutník jako velký favorit (kurs 1,39:2,55), ale zase daleko více riskuje, protože vsází svou dosud nezpochybnitelnou pozici na trůně.

V prvním kole se oba zaměřují, zatímco publikum si vyjasňuje, který tábor má silnější hlasivky. Soukup krouží okolo a zkouší Hutníka ostřelovat z dálky, do Spejblových tvrdých rukou se mu lézt nechce. Taktika vypadá podobně jako proti Raušerovi, ale Hutník je rychlejší než Raušer a hlavně má daleko lepší oko, daří se mu Soukupa číst a sahat mu ve správné okamžiky do pohybu, ať už rukou nebo nohou. Ve druhém kole Hutník přidá vlastní aktivitu, víc začíná a má z výměn více, vyhání Soukupa z pozic a dostává ho pod tlak. Nicméně rád po thajsku zachytává nohy a podkopává, za což je rozhodčím napomínán. Ve třetím kole to dělá dál a dostane za to velký mínusový bod. To dost mění matematiku zápasu, najednou se Spejbl musí obávat o výsledek, a hned na to reaguje – jako čertík z krabičky okamžitě vyletí, mění tempo, najednou žádné uvolnění, přečíst soupeře a připravit si techniku, ale stále tlačí dopředu, zkracuje vzdálenost, daleko víc boxuje a zakončuje na blízko kolenem, po přerušení rozhodčím zase okamžitě startuje do útočné akce. Soukup už nemůže kroužit mimo dosah, tak alespoň střílí zpět, ale očividně mu pod tlakem není dobře, Hutníkův pressing nese ovoce a tvrdé háky se začínají ujímat. Soukup přežije do konce kola, ale Spejblova převaha je zřetelná. Nakonec mínusový bod vyprovokoval strhující závěr zápasu, krásná přestřelka od obou mistrů svého oboru, ve které vítězí na body Hutník.

Vítězí na body Hutník




Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

Nejlepší příspěvky

+1
malylada87 - Čtenář - 29.9.2015 v 20:39
... - přejít na příspěvek
Jen velká škoda, že na takovou akci nepříjde ani půlka haly. ...
 
+1
K1-fan - Čtenář - 30.9.2015 v 09:17
Re: ... - přejít na příspěvek
Suhlas, co v K1 chcete viac? Preco sa tam nechodi? Za mna samozrejme sklamanie, takticky mozno...
 
+1
Ninjagon - Čtenář - 30.9.2015 v 14:43
hutník - přejít na příspěvek
Soukup vs Hutník - super zápas, mrzí mne jak málo lidí v hale bylo (to by se třeba v...
 

Všechny příspěvky

malylada87 - Čtenář - 29.9.2015 v 20:39
... - Odpovědět
 

Jen velká škoda, že na takovou akci nepříjde ani půlka haly. 

K1-fan - Čtenář - 30.9.2015 v 09:17
Re: ... - Odpovědět
 

Suhlas, co v K1 chcete viac? Preco sa tam nechodi? Za mna samozrejme sklamanie, takticky mozno slabsie zvladnuty zapas. Ja samozrejme chapem, ze taktika netaktika, ak je super lepsi, mozu ti radit co len chcu. Palce som drzal samozrejme Honzovi. Kde sa dnes nachadza ceska K1? Hutnik porazil Soukupa +- spravodlivo, uznavam zasluzene vitaztvo. Trochu historie: Overeem roztrieska Sponga, Spong Hutnika, Hutnik Spoukupa a to je Soukup velmi dobry. Ceska K1 je tak 4 urovne pod svetom (ja samozrejme nezovseobecnujem iba na zaklade troch zapasov...) a slovenska K1? Ta je tak 4 urovne pod ceskou... Vy mate ale Hrona, to je superbombarder!!!! Ten vam robi urcite cest a radost.

 

 


tradičné bojové karate

Ninjagon - Čtenář - 30.9.2015 v 14:43
hutník - Odpovědět
 

Soukup vs Hutník - super zápas, mrzí mne jak málo lidí v hale bylo (to by se třeba v Plzni na Souboji Titánů nestalo, jinak ale na tu účast tak fanoušci perfektní).

Hutník nakonec jasně ten lepší, i přes jeden stržený bod (to bylo docela přísné, takovéto porazy z Tuai-thai jsou bežné i v K-1 soubojích, kde se pouze nebodují, ale většinou ani nepenalizují).

Ninjagon - Čtenář - 30.9.2015 v 14:46
.. - Odpovědět
 

Oprava, samozřejmě správně je "Muay-Thai" :-)