přihlásit trvale
Nová registrace
Josh Burkman: Shrnutí kariéry

Josh Burkman: Shrnutí kariéry

přečteno: 166×
04.09.2019 v 10:09 | Autor: redakce ExtraRound.cz
diskuse: 0×
Rubriky: Profily osobností / MMA / Svět

Čtenář ExtraRoundu Postif pokračuje ve své sérii populárních zápasnických medailonků (ostatní najdete zde)  a připravil pro čtenáře ExtraRoundu ohlédnutí za kariérou dalšího bojovníka jenž nedávno ukončil MMA kariéru: UFC veterána Joshe Burkmana.


Josh Burkman

Jak už Caidel avizoval v Novinkách z Oktagonu #70, dnes se podíváme na kariéru “Válečníka lidu”, veterána WSOF a UFC Joshuu Raye  Burkmana.

Možná moc nechybělo a na nejvyšší úrovni smíšených bojových sportů bychom ho neviděli. V univerzitních letech byl totiž úspěšným hráčem amerického fotbalu, svému týmu několikrát výrazně pomohl k zisku poháru díky čemuž mohl dostat univerzitní stipendium. Všem je nám ale jasné, kudyma se nakonec sportovní kariéra Burkmana ubírala - MMA vítězí nad fotbalem. Do dvou let po snad jeho nejlepší fotbalové sezóně v roce 2001, se vrhá do svého prvního profi zápasu.

Píše se 7. února 2003, jsme na turnaji Ultimate Combat Experience (UCE) Round 2: Episode 1 a Burkman nezačíná tak, jak by si přál. Prohrává submisí. Nevadí. Do konce roku totiž v UCE stihne dalších 9 zápasů a všechny vyhrává, prvních 7 ukončuje před limitem (5 KO/TKO, 2 submise). Mimochodem jeden z těchto vítězných zápasů je také odvetou a odplatou Hanku Weissu za neúspěšnou MMA premiéru. Z tohoto úvodního roku taky pocházejí jeho dvě nej. Nejdelší vítězná série čítající 9 zápasů, nejvíce zápasů v jednom roce - 10.

Příští zápas se už odehrává na půdě SportFight a jejich prvním turnaji. V zápase musí odklepat triangl choke Mattu Horwichovi. Aby bylo pro zajímavost jasné v jakém období se pohybujeme - Matt Horwich za další dva měsíce na SportFight 3 čelí Gloveru Teixeirovi v jeho druhém profi zápase - Glover zápas po neúspěšné premiéře vyhrává na body. Burkman se z prohry oklepe a v rychlém sledu čtvrt roku vyhrává 3 zápasy (SF 2, Cage Fighting Championship 1, SF 4). Poté si dává necelý rok pauzu aby si připsal na turnaji IFC další vítězství a na XFC prohru proti Jeremy Hornovi. A tento borec si zaslouží určitě menší zmínku (takový mini medailonek v medailonku). Jeremy Graham Horn je na profi scéně už od roku 1996, i když naposled bojoval v roce 2015, oficiálně svou kariéru ještě neukončil. Během té zatím stihl 119 zápasů (91-22-5-1) se 63 vítězstvími na submisi. Bojoval jak v UFC, tak například v Bellatoru, Pride, WEC, Pancrase, IFL, IFC a dalších organizací.

Vraťme se k Burkmanovi a udělejme menší rekapitulaci neboť nás bude čekat první UFC štace. Jsme v dubnu 2005 s rekordem 13-3. 10 vítězství předlimitem, všechny 3 prohry submisí. Má za sebou první nabídku UFC na úplně první sérii TUF. Bohužel pro něj neprojde předzápasovými testy a později přiznává užití steroidů Winstrolu (neboli Stanozolol). Šanci však dostává hned na následujícím finále TUF 2. Na svůj UFC debut určitě vzpomíná rád. Z klinče hodil se Sammym Morganem na zem tak, že při pohledu na výraz soupeře už by se klidně dalo odmávat vítězství KO slamem. Než se tak rozhodčím stalo, stihl mu přidat do říše snů tři tvrdé lokty. Premiéra jak má být, vítězství za 21 vteřin prvního kola. TUF 2 mimochodem vyhrává v těžké váze Rashad Evans, ve velteru Joe Stevenson.

Následující dva roky (2006 a 2007) se dají pěkně shrnout. V každém totiž zvládá 3 zápasy a vždy v následujícím pořadí: výhra - prohra - výhra (vlastně i ten rok 2005 byl úplně stejný). Po výhře nad Drew Fickettem se v žebříčku dostává na 11. místo velterové váhy, což je jeho nejlepší umístění. A protože se v této době nestalo nic víc zajímavého, přesuneme se do roku 2008, který Burkmana v kariéře posune zase jinam. Hned v lednu se dostává do svého jediného UFC zápasu, kde se objevuje v hlavním zápase večera. Proti Swickovi však prohrává těsně na body (2 x 29-28, 29-29). I následující zápasy s Dustinem Hazelettem a Petem Sellem prohrává (submise a na body). Bohužel série tří porážek za sebou znamená konec v UFC.

Opět krátké resumé. První UFC turnus končí s pěti výhrami a pěti prohrami. Celkově s rekordem 18-8. Byť ani jednou neprohrál KO/TKO, submisí hned pětkrát. Po UFC si dává třináctiměsíční pauzu, která mu rozhodně pomohla. Chytá druhý dech a dostává se do druhé podařené fáze kariéry než opět podepíše smlouvu s UFC.  Vezmete to ale postupně. Mezi listopadem 2009 a srpnem 2012 si připisuje 5 vítězství a jedinou porážku. Čtyřikrát se objevuje na turnajích Showdown Fight, v tom posledním vítězí v hlavním zápase. Po této sérii má tu čest startovat na vůbec prvním WSOF turnaji. Tam si mimochodem vítězství připisují například Andrei Arlovski, Anthony Johnson nebo Marlon Moraes. Prožíváte nyní při čtení deja vú? Já doufám, že ano, protože by to znamenalo že se vzděláváte zde na Extraroundu a čtete pravidelně medailonky. Tahle věta už padla v medailonku Geralda Harrise. A ano, Josh Burkman se na turnaji utkává právě s Harrisem. Vyhrává jednomyslně na body Burkman. Hned na příštím WSOF 2 poráží Aarona Simpsona a po necelých čtyřech letech konečně zase vítězství KO (v daném období až na jednu submisi samé bodové výhry). Do třetice všeho dobrého - WSOF 3 a třetí výhra v této organizaci a pátá výhra v řadě. Poráží Jona Fitche submisí za rychlých 41 sekund prvního kola. Oplácí mu tak sedm let starou porážku z UFC. Mimochodem tato submise byla vyhlášena serverem Sherdog submisí roku. Na WSOF 6 dostává možnost zápasit v hlavním zápase ve vůbec prvním titulovém zápase velterové váhy. Bohužel pro něj šampionem se stává jeho soupeř Steve Carl. Ten Burkmana svým trianglem posílá do bezvědomí (rozhodčí si nevšiml odklepání). Steve Carl si však  titulu dlouho neužívá, hned při první obhajobě pás přenechává Rousimaru Palharesovi. V posledním zápase před opětovným vstupem do UFC si připisuje KO výhru na WSOF 9. 

Poté, co na konci října 2008 opustil UFC si během výše popsaných pěti a půl let připisuje 9 vítězství a 2 porážky (celkem 27-10). Pěkná série okořeněná o jeden titulový zápas a ocenění za submisi roku. Zároveň pěkná série akorát tak na to aby to podruhé zkusil v UFC... Prozradím hned na začátku - pokus to není vůbec vydařený. V následujících třech letech nasbírá 7 porážek, 1 vítězství a 1 no contest, který však původně vyhrál soupeř.

A právě  anulováním výsledku začíná jeho druhý UFC turnus. Na UFC 182 ho původně na body poráží Hector Lombard. Kvůli pozitivnímu testu na anabolické steroidy o výhru přichází. Oficiální prohra na sebe nenechá dlouho čekat. Na UFC 187 jej poráží Dong Huyn Kim (submise) a za další tři měsíce v zápase večera prohrává i proti Patricku Côtému (TKO).  Příští zápas své štěstí zkouší o váhu níž (v lehké váze). Úspěšně. Poté však přichází začátek konce. Nejdříve porážka proti Paulu Felderovi (na body), následně za Bobby Greena zaskakuje Zak Ottow, jenž při své UFC premiéře vítězí na body. Třetí, čtvrtý a pátý neúspěch mu přichystá Michel Prazeres (submise), Drew Dober (KO) a Alex Morono (submise). Pátá porážka v řadě, z toho poslední tři v první kole znamená jediné. Konec v UFC. Josh Burkam to ještě zkouší za 15 měsíců na LFA 66, ale prohrává i svůj šestý zápas v řadě. Po tomto zápase si kleká na zem oktagonu, pokládá rukavice a ohlašuje konec své bohaté kariéry.

Medailonek v bodech:

  • V profi kariéře absolvoval 47 zápasů (28-18-0-1). Výhry: 7 KO/TKO, 10 submisí, 11 na body. Prohry: 2 KO/TKO, 9 submisí, 7 na body.

  • Má jeden zápas No contest proti Hectoru Lombardovi. Zápas Lombard vyhrál na body, byl však pozitivně testován na anabolické steroidy.

  • Jeho nejdelší vítězná série čítá 9 zápasů (všechny v organizace Ultimate Combat Experience). V UFC vyhrál nejvíce 2 zápasy v řadě, ve WSOF 3.

  • Nejdelší série porážek čítá 6 zápasů (5 UFC + 1 LFA).

  • Nejvíce zápasů v jeden rok stihl ve svém prvním roce kariéry, tj. v roce 2003 10 zápasů.

  • V UFC to má 6-12-0-1.

  • Ve svých 47 zápasech se za hranice USA dostal pouze dvakrát - do Kanady a Brazílie.

  • Za svou kariéru vyzkoušel tři váhové kategorie. - střední, velterovou, lehkou.

  • Bojoval celkem v 11 organizacích.

  • Pouze v jednom zápase se podíval dál než do třetího kola - prohra v čase 1:02 čtvrtého kola.

  • V UFC byl jednou oceněný zápasem večera (proti Patricku Côté - zápas Burkman prohrál TKO).

  • Byl v jednom hlavním zápase UFC (zápas prohrál).

  • Za stejný zápas byl oceněn serverem MMAjunkie zápasem měsíce (srpen 2015).

  • Serverem Sherdog byl oceněný za submisi roku (2013 proti Jonu Fitchovi).

  • Nejvýše byl v žebříčku na 11. místě velterové váhy (po výhře nad Drew Fickettem).

  • Bojoval o titul šampiona velterové váhy v organizaci WSOF (proráží jej Steve Carl).

  • K dnešnímu dni je otcem dvou synů (Legend Burkman, Atlas Burkman).

  • Bulvární okénko: Jednu dobu randil s octagon girl Ariany Celeste.


 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

V této diskuzi nejsou žádné příspěvky