přihlásit trvale
Nová registrace
Gerald Harris: Shrnutí kariéry

Gerald Harris: Shrnutí kariéry

přečteno: 435×
23.04.2019 v 13:44 | Autor: redakce ExtraRound.cz
diskuse: 6×
Rubriky: Profily osobností / MMA / Svět

Čtenář ExtraRoundu Postif vyslyšel mou nedávnou výzvu, že by bylo vhodné mít zde medailonky končících borců (na které bohužel nemám čas) a zpracoval pro vás profil UFC veterána Geralda Harrise jež nedávno zakončil svou třináctiletou sportovní kariéru v Bellatoru.


Gerald „Hurricane“ Harris

Hurricane, rodák z Tulsy z Oklahomy svou profi zápasnickou kariéru započal 11. srpna 2006. Cestu k MMA si našel díky úspěšnému wrestlingu, kterému se věnoval na univerzitě. Během zhruba prvního roku a půl si stačil vypracovat slušný rekord 7-2. Krom regionální Freestyle Cage Fighting (ve střední váze zde byl šampionem) a již neexistující International Fight League, zápasil a zvítězil třeba i ve Titan FC.

Tenhle úvod kariéry mu otevřel dveře k TUF 7 (Rampage vs Forrest), kde bojoval v týmu Jacksona Rampage. Svůj první zápas vyhrál, aby pak v následujícím kole turnaje prohrál s budoucím vítězem série Amirem Sadollahem. Ten ve finále porazil C.B. Dollawaye v prvním kole na armbar. Paradoxem je, že v následujících letech se kariéra těchto dvou finalistů lišila. V té je jednoznačně lepší C. B. Dolloway, byť i on už jde v posledních letech výkonnostně spíše dolů.

Zpět k Harrisovi. Po neúspěchu v TUF, odstartoval svou nejdelší sérii vítězství (viz statistiky níže), která mu zajistila pozornost a následně i kontrakt s UFC. Jak se však dostal do UFC je poměrně úsměvné. Při jednom vysílání MMAJunkie rádia byl hostem Dana White. Harris se tehdy dovolal do vysílání a vydávajíc za fanouška vychválil sebe samého. Nakonec však svou identitu odhalil, Dana mu sjednal schůzku a smlouva s UFC byla realitou.

Debut si v UFC odbyl v lednu 2010 (UFC Fight Night 20) vítězně proti Johnu Salterovi a hned si vysloužil ocenění a bonus za KO večera. Mimochodem John Salter zaskakoval za zraněného Maria Miranda se kterým měl původně Harris bojovat. Pokud budete číst dále, zjistíte, že John Salter bude hrát v kariéře Harrise ještě jednou roli, taky půjde o záskok. Harris se nakonec s Mirandou utkal o turnaj později na UFC Fight Night 21 a také svůj zápas vyhrál (TKO). Do třetice všeho dobrého – třetí výhra v řadě a druhý bonus za KO večera zaznamenal na UFC 116 proti Davidu Branchovi.

Pro zajímavost - zápas ukončil na slam KO, což není zrovna technika, kterou bychom viděli často. Jemu se takto zápas podařilo ukončit celkem třikrát.

Následně se měl představit na UFC 118, poté co mu dvakrát odpadl soupeř byl z turnaje stažen.

V možném vzestupu kariéry v UFC mu dal stopku Maiquel Falcão, který ho v zápase na turnaji UFC 123 porazil na body. Což bylo pro většinu překvapením stejně tak to, že i se skórem 3-1 dostal v UFC vyhazov. K tomuto zápasu se váže i jedna kontroverze. Na konci prvního kola se totiž Falcão Harrisovi dostal na záda a chytil ho do jasného RNC, časomíra ukazovala posledních 13 vteřin a ke vzdání Harrisem zbývalo ještě méně. Následně rozhodčí “odklepali” posledních 10 vteřin, časomíra klasicky z televizní obrazovky mizí a kolo je ukončeno… o sedm vteřin dříve. Na internetu se to tehdy hned řešilo - snaha o záchranu Harrise nebo jen lidské pochybení?  

Mimochodem Maiquel Falcão v UFC absolvoval pouze tento jeden jediný zápas a čeští fanoušci ho mohli vidět loni v listopadu na Oktagonu 10 v O2 aréně proti Atillu Véghovi, kdy s ním prohrál na body.

Po UFC štaci přišla druhá porážka v řadě v regionálce Xtreme Fight Night, kde v hlavním zápase na body prohrál s Jamesem Headem. Harris tak Headovi posloužil jako vstupenka do UFC (UFC s ním po tomhle zápase podepsala smlouvu).

Harris se na vítěznou vlnu dostal v jiné regionálce - TPF (Tachi Palace Fights) aby následně vyhrál na DREAM 17. Což je mimochodem jediných zápas v jeho bohaté kariéře, kdy se „zápasově“ dostal za hranice USA.

Mezi ty další zajímavější datumy patří konec roku 2012, kdy byl účasten vůbec prvního turnaje organizace WSOF (dnes již známé jako PFL). Na turnaji prohrál s Joshem Burkmanem, vítězně se zde však zapsali například Marlon Moraes, Anthony Johnson a v hlavním zápase večera Andrei Arlovski. Úspěšný reparát ve WSOF měl na jejich čtvrtém turnaji. Až po nějakých osmi měsících od této výhry a s rekordem 22-5 ohlásil Harris odchod do zápasnického důchodu.

Jak už to tak ale občas bývá chuť po zápasení se vrátila a po dvou a půl letech se Harris vrátil. A krásné to přivítání mu nachystal jeho soupeř Aaron Cobb. Zápas byl vypsán ve velteru, ale Cobb nenavážil a zápas se odehrál ve váze těžké (rozdíl 50 liber, tedy necelých 23 kg). V den zápasu zas takový rozdíl nakonec mezi oběma borci nebyl - Harris cca 208 liber, Cobb cca 220 liber. O tom že to pro Harrise nebyl problém svědčí i nekompromisní slam KO za 43 vteřin prvního kola. Jeho druhé slam KO.

To třetí přišlo možná i symbolicky jako taková tečka nebo spíše třešnička za jeho poměrně úspěšnou kariérou a předtím, než si odbyl (i odbil) svou poslední, nutno podotknout, že neúspěšnou část kariéry v Bellatoru.

Harris totiž rok 2017 končí s rekordem 25-5, čtyřmi vítězstvími v řadě. Plus v tom posledním zápase dalším, tedy třetím slam KO a titulem velterového šampiona Xtreme Fight Night.

Jsme v roce 2018 na Bellatoru 198 kde se měl uskutečnit zápas John Salter vs. Rafael Lovato Jr. Saltera však atletická komise do zápasu nepustila kvůli zranění oka a Harris tedy zaskakoval aby po první minutě a pár sekundách odklepal armbar. Mimochodem je to ten John Salter z úvodu článku, kterého Harris ve své UFC premiéře ukončil a vysloužil si bonus za již zmiňované KO večera. Poznámka pro zajímavost: Salter se zápasu s Lovatem Jr. dočkal na Bellatoru 205. Zápas však prohrál (závěr třetího kola RNC). I přes porážku s Harrisem Bellator podepsal smlouvu na 3 zápasy. Ty se Harrisovi vůbec nepodařily a po další porážce (Yaroslav Asmosov), následné remíze (Hracho Darpinyan) a další porážce (Anatoly Tokov) oznámil po poslední zápase kariéry (v posledních čtyřech 0-3-1), na konci března 2019 a ve věku 39 let, konec kariéry. Teď už asi definitivní.

 

Gerald Harris statisticky, v bodech a ještě jednou stručně to nejzajímavější:

  • V profi kariéře absolvoval 33 zápasů: 25-8-1. Výhry: 11 KO, 6 submisí, 8 na body. Prohry: 1 KO, 2 submise, 5 na body.

  • Prohrál nejvíce dva zápasy v řadě, tedy až na závěr kariéry, kdy to má z posledních 4 zápasů 0-3-1. Naopak nejdelší vítězná série čítá 10 zápasů.

  • Ve své kariéře má z 11 KO výher 3 výhry slam KO (budu rád, pokud někdo v komentáři zjistí jestli je rekordman nebo je zde úspěšnější zápasník).

  • V roce 2010 bylo podle deníku USA Today jeho ukončení proti Davidovi Branchovi označeno za KO roku.

  • Nejdéle se v zápase dostal do čtvrtého kola a to bylo pouze jednou jedinkrát.

  • Ve své bohaté, třiatřiceti zápasové kariéře se „zápasově“ podíval za hranice USA pouze jednou – do Japonska na turnaj Dream 17, kde porazil Kazuhira Nakamura.

  • Nejvýše ve světových žebříčcích byl v roce 2013 na 31. místě ve velteru.

  • Zajímavé a rozdílné skoré UFC 3-1, Bellator 0-3-1.

  • Dvakrát byl oceněn za KO večera, v obou případech se jednalo o zápasy v UFC.

  • Dvakrát byl oceněn i zápasem večera v organizace IFL (International Fight League), v obou případech však byl tím, kdo zápas prohrál.

  • Za své univerzitní wrestlingové úspěchy byl uveden do síně slávy Clevelandské univerzity.

  • Byl účastníkem prvního turnaje WSOF, svůj zápas však zde prohrál s Joshem Burkmanem. Na turnaji se vítězně představili Marlon Moraes, Anthony Johnson a v hlavním zápase večera Andrei Arlovski.

  • Nejaktivnější byl v roce 2007, to stihl 6 zápasů.

  • Nejdelší pauza od 10. srpna 2013 (kdy oznámil odchod do zápasnického důchodu) do 2. prosince 2016.

  • Kariéru absolvoval ve velterové a střední váze.

  • Bojoval celkem ve dvanácti organizacích.

  • Už od mládí vystupuje také jako stand-up komik.



Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

Nejlepší příspěvky

+1
Hescores - Čtenář - 23.4.2019 v 20:22
Dobra prace - přejít na příspěvek
Musim rict, ze jmeno Gerald Harris mi doposud v pameti nezakotvilo, ale jinak Postife vsechna...
 
+1
Gabin - Čtenář - 23.4.2019 v 23:20
Gabin - přejít na příspěvek
Moc díky pane"Postif"za super počtení. Caidel nasadil hodně vysokou a ty jsi se toho zho...
 
+1
raduz - Čtenář - 24.4.2019 v 06:57
super - přejít na příspěvek
Veľký dík, že si si dal tú prácu a pre nás ostatných stvoril tento "medajlón" fight...
 

Všechny příspěvky

Caidel - Administrátor - 23.4.2019 v 13:59
Caidel - Odpovědět
 

Jsem rád že se na mou výzvu někdo „chytil“ a Postif připravil tenhle článeček. Pokud se líbil, určitě ho v diskuzi podpořte, třeba by ho to (nebo někoho jiného) mohlo motivovat i k nějakému dalšímu :)

Hescores - Čtenář - 23.4.2019 v 20:22
Dobra prace - Odpovědět
 

Musim rict, ze jmeno Gerald Harris mi doposud v pameti nezakotvilo, ale jinak Postife vsechna cest, popral jsi se s tim na vybornou. Peknej, informacne bohatej medajlonek. Jsi frajer, ze ses do toho po boku Cidela pustil. Jmeno Harris uz si budu pamatovat. 

 

Hezky den

Gabin - Čtenář - 23.4.2019 v 23:20
Gabin - Odpovědět
 

Moc díky pane"Postif"za super počtení. Caidel nasadil hodně vysokou a ty jsi se toho zhostil na výbornou,jen tak dál :-) Díky bohu za tento web ...

raduz - Čtenář - 24.4.2019 v 06:57
super - Odpovědět
 

Veľký dík, že si si dal tú prácu a pre nás ostatných stvoril tento "medajlón" fightera. Jeho meno mi čosi hovorilo len matne, ale ako povedal kolega - už sa to zlepšilo....:)   ...dobrá práca....

machina - Čtenář - 24.4.2019 v 12:16
... - Odpovědět
 

Super čítanie, palec hore, klobúk dole a len tak ďalej.

Kedy by sme mohli očakávať ďalší článok?

Kariéru v poslednom období ukončil aj Struve:-)

postif - Čtenář - 25.4.2019 v 07:30
Díky - Odpovědět
 

Děkuju za pozitivní feedback :)

Další medailonky v plánu mám, pár jmen jsme s Caidelem probrali.