přihlásit trvale
Nová registrace
Ohlédnutí za UFC 241

Ohlédnutí za UFC 241

přečteno: 413×
26.08.2019 v 15:52 | Autor: Caidel
diskuse: 0×
Rubriky: Články - bojové sporty / MMA / Svět

Ohlédnutí za velice povedeným PPV turnajem UFC 241: Cormier vs. Miocic 2 jenž se konal v sobotu 17. srpna v Honda Center v Anaheimu v Kalifornii. Předzápasy byly relativně nevýrazné s šesticí bodových rozhodnutích v sedmi zápasech, ale hlavní PPV startovka diváky určitě nezklamala - dramatický main event, epický návrat Nate Diaze, fantastická přebíjená Romero vs. Costa, stylové KO Yusufa a překvapivě taktický a zvládnutý výkon Dereka Brunsona.

Turnaj byl vyprodaný a ještě navíc zlomil rekord v tržbách pro MMA turnaj v Kalifornii (diváků dorazilo 17 304 a tržby byly 3 237 032 milionu dolarů).

V hlavním zápase večera si to v remači o titul těžké váhy rozdali šampion Daniel Cormier (22-2 MMA, 11-2 UFC) a exšampion a držitel rekordu v počtu po sobě jdoucích obhajob (tři) Stipe Miocic (19-3 MMA, 13-3 UFC). Borci se střetli loni v létě a Cormier tehdy zvítězil TKO v závěru prvního kola. Oba borci tentokrát dorazili na váhu lehčí než poprvé (Cormier o 9.5 liber a Miocic o 12) a scénář s rychlým finišem se tentokrát neopakoval. Borci do sebe první tři kola řezali v hodně slušném tempu - celkem za zápas padlo 304 podstatných zásahů což je nový rekord pro zápas těžké váhy v UFC. Zápas však pevně v rukou třímal Cormier který si pro sebe jasně nabodoval první tři kola. Zvrat ovšem přišel až ve čtvrtém - podle vlastních slov řečených později se Miocic ve čtvrtém kole konečně dožral, získal sebedůvěru (trochu pomohl i na moment úspěšný poraz dříve) a přestal bojovat jako srab (protože do té doby se prý nemohl dostat do tempa) :) Miocic do toho zkrátka ve čtvrtém pořádně šlápl a začal Cormierovi útočit na tělo. Cormier následně během kola podstatně zpomalil a to Miocicovi nakonec otevřelo cestu k silnému TKO finiši v poslední minutě kola. I přes obrovské naléhání trenérů Cormier nezkusil s Miocicem zápasit, čehož také po zápase litoval úplně nejvíc ze všeho a především se omlouval svým trenérům že je zklamal. Borci si teď opět prohodili místa, Miocic je světovou jedničkou a Cormier světovou dvojkou. Miocic je tak čtvrtou těžkou vahou v historii s opakovaným ziskem titulu a v okamžiku vítězství byl pořád pozadu o 58 podstatných zásahů což z tohoto zápasu dělá druhý největší zvrat v titulovém zápase v dějinách (Anderson Silva byl proti Sonnenovi na UFC 117 pozadu o 60 úderů). Miocic za svou výhru bral také bonus za KO večera a s devátým bonusem drží v těžké váze rekord. Jinak měl po zápase takový veselý oslavný taneček jenž je už částečně zmemován a vůbec dělal různá minimálně částečně kontroverzní gesta, ale posléze se za to omlouval - prý vůbec neví co to do něj vjelo a prostě dělal blbosti z radosti (a doslova uvedl: „jsem prostě idiot no...“). Miocic je zřejmě v nejlepší části kariéry (jakožto čtvrtá nejlepší těžká váha všech dob) a ještě nějakou dobu nás v kleci bude bavit, otázkou je tak samozřejmě především budoucnost čtyřicetiletého Cormiera jenž se nijak netajil tím, že by rád co nejdříve ukončil kariéru. Joe Rogan porušil své pravidlo a vedl pozápasový rozhovor i s knockoutovaným Cormierem (prý kvůli tomu, že se ho na to ptal předem a že si nebyl jist, zda nedojde na ohlášení konce kariéry a chtěl mu tak dát příležitost), ale emocionální Cormier ještě konec kariéry nevyhlásil. Prý to ještě promyslí a promluví si s rodinou. Na jedné straně je samozřejmě skutečnost že už dokázal vše co mohl a už nechce bojovat v tak vysokém věku a také skutečnost, že prohrál KO což mu dělá starosti a na straně druhé je tu další příležitost pěkně si vydělat a také to, že je nesmírně soutěživý a nebude chtít končit kariéru porážkou. Uvidíme tedy později. Dana White si nemyslí, že by Cormier měl končit, prý to v sobě stále má a trilogie s Miocicem by mohla stát za to (těžko si představit, že by Cormier pokračoval v kariéře kvůli něčemu jinému než je titulový zápas nebo nějaký superfight). Celé to ale ještě může trochu zkomplikovat skutečnost, že několik dní po turnaji Cormierovi zemřel na rakovinu nevlastní otec kterého si Cormier nesmírně vážil (jeho skutečný otec byl zabit v Cormierových sedmi letech). A jen malá zajímavost: Cormier pár dní před zápasem podepsal sponzoring s kanabisovou firmou cbdMD - a pár dalších zajímavostí k tomuto fightu níže ve statistikách... 

Co-main eventem -  byl vpravdě epický návrat Nate Diaze (20-11 MMA, 15-9 UFC), jenž se do akce vrátil vlastně přesně po třech letech (+/- tři dny). Důvody proč byl mimo tak dlouho jsou diskutabilní, UFC tvrdí že nechtěl bojovat a soupeřům se vyhýbal, Diaz pochopitelně tvrdí, že ho UFC prostě nechtělo zaplatit, žádné zápasy mu pořádně nenabízeli a všichni soupeři jsou naprd. Rozhodně se ale vrátil v naprosto typické formě - během open workoutů si dával jointa a media day úplně vynechal jako to dělával jeho bratr :) Proti soupeři ve velterové váze, tedy exšampionovi lehké váhy Anthony Pettisovi (22-9 MMA, 9-8 UFC), ale nic neměl, takže to bylo dosti civilní. Zápas každopádně naprosto bombastický, Diaz byl prostě svůj jako vždy a Pettis nakonec nestačil jeho drtivému neuvadajícímu tempu a kamenné hlavě. Diaz si připsal jasnou výhru 2x 30-27, 29-28 a je zpátky na koni, do žebříčků se vrací jako světová sedmička a i pozápasové interview samozřejmě stálo za to. Diaz se prohlásil za držitele pásu největšího drsňáka v UFC a svou první obhajobu si prý chce dát proti Jorge Masvidalovi. Tomu se ten nápad hodně zalíbil a protože ho stejně z pozice vyzyvatele vyšoupl Covington, je pro něj zápas s Diazem výborná možnost. Takže se na tom shodli oba a vlastně to chce i UFC, ale podle všeho vyjednávání trochu drhnou (pravděpodobně jako obvykle na tom, že UFC prostě nechce zaplatit to, co si borci žádají). Diaz byl nejspíš mimo hru právě proto že mu UFC nechtělo zaplatit a Masvidal na dostřel od titulu taky hlásí, že UFC by se mělo v příštím fightu pořádně prohnout. Mimochodem, Covington byl také přítomen v hale a byl nekompromisně vybučen, navíc se s ním prý docela dost borců chtělo porvat, protože tu svojí MAGA personu jede dost důkladně. Diaz ovšem na dotaz zda ho zajímá zápas s Covingtonem suše zahlásil, že vůbec neví kdo Covington je a jestli je to prý nějaká aktuální hvězdička co má svých pět minut slávy, tak ho to nezajímá :) Covington později reagoval tím, že Diaze a Masvidala označil za journeymany. Nicméně - celkový dojem ze zápasu s Pettisem je úplně jednoduchý: Nate Diaz prostě je hvězda! Po zápase to uznal dokonce i Dana White který potvrdil, že se pletl a Diaz prostě je bona fide hvězda a  „needle mover“ (tedy někým kdo hýbá ukazateli sledovanosti), stejně tak to posléze potvrdil i Joe Rogan. Anthony Pettis se podle trenéra nejspíše vrátí do lehké váhy i když je tohle jeho první prohra ve velteru a je zde světovou dvanáctkou. Musí si ale doléčit nohu, protože si jí prý při jednom z kopů do Diaze zlomil (prý když ho kopal do hlavy).

Dlouho očekávaný a celkem natřikrát dohodlý zápas Paulo Costa (13-0 MMA, 5-0 UFC) vs. Yoel Romero (13-4 MMA, 9-3 UFC) nakonec rozhodně nezklamal a borci se postarali o bonusovaný zápas večera. Byla to tříkolová krutá přebíjená kdy se v prvním kole oba navzájem během pár vteřin poslali k zemi. Zápas byl dramatický, vývoj se přeléval sem a tam a i u bodových asi mohl dopadnout lecjak, ale nakonec se všichni tři rozhodčí shodli a dali to 3x 29-28 nové tváři divize Costovi. Costa si tedy ve skvělém fightu připisuje pátou výhru v řadě a víc jich v divizi mají jen šampion Whittaker (8) a vyzyvatel Adesanya (6) - A Costa tedy příště pravděpodobně půjde proti vítězi jejich vzájemného zápasu. Ostatně, teď poskočil o 11 míst a je světovou dvojkou hned za Whittakerem. Costa po zápas uvedl, že teď celý svět vidí jak je vlastně drsný a tvrdý a směrem k Romerovi byl velmi uznalý - Romero je podle něj monstrum a i když on je lepší, Romero je v divizi hned za ním (což celkem odpovídá, Romero je teď světová čtyřka). Plete se jim tam v tom ještě Adesanya, ale toho Costa dost shazuje a říká, že kdyby náhodou proti Whittakerovi vyhrál, tak on ho prostě v kleci zabije. Podle Costy je Romero jinak sice milý chlápek, ale neštítí se občas švindlovat (v kleci odváděl pozornost a jednou také prý podle Costy nasimuloval zásah do rozkroku a je pravdou, že v minulosti Romero už pár kauz má). Costa se teď vůbec poprvé v kariéře podíval do třetího kola a s fyzičkou vydržel, Romero naopak dost problematická prohra, protože poprvé v kariéře prohrál dva v řadě a cestu k titulu teď má trochu zavřenou - a je otázkou jestli se mu ve 42 letech ještě někdy otevře i když je fyzicky stále monstrum. Jinak má teď bilanci 1-3 v posledních čtyřech a všechny tři prohry v UFC na body (a za dvě je zodpovědný Whittaker, mimo Costy tak Romera už jen v dávné minulosti porazil ve Strikeforce Rafael Cavalcante, posléze šampion Bellatoru)

Sodiq Yusuff (10-1 MMA, 3-0 UFC) vypnul Gabriele Beniteze (21-7 MMA, 5-3 UFC) v závěru prvního kola parádní pravačkou - na tu obecně Benitez recept nenašel a během prvního kola jí už několikrát schytal. On sám to zkoušel hlavně přes kopy, ale neuspěl - a utrpěl tak první KO v kariéře. Yusuff poskočil na pozici světové #45, Benitez padá na #61. Yusuff, původem Nigerijec teď doufá především v to, že jeho rodina získá americké občanství - a také v to, že dostane místo na prosincovém turnaji ve Washingtonu kde momentálně pobývá. 

V otvíráku PPV startovky předvedl Derek Brunson (20-7 MMA, 11-5 UFC), světová dvanáctka, svůj takticky asi nejlepší zápas v kariéře. Čelil Ianu Heinischovi (13-2 MMA, 2-1 UFC) který od začátku nastavil dost vysoké tempo. Brunson ale první kolo zkušeně přežil, dobře rozvrhl síly, v druhém šlápl na plyn a začal víc zápasit a Heinische utahal a ve dvou kolech jasně ubodoval. Jasná výhra 3x 29-28 - a splnil to co říkal, protože si teď uvědomuje, že po něm mladší tváře v divizi hodně půjdou tak se musí dobře bránit :) Brunson má od roku 2012 ve střední váze 11 výher, což je za toto období ve střední váze nejvíc. Heinisch nyní světová dvacítka - a prohrál na body poprvé v kariéře. Během tohoto zápasu si diváci dost zabučeli, ale nesouviselo to s výkonem obou borců - do haly totiž dorazil Colby Covington a byl kvalitně vybučen :)

Poslední bonus večera - za KO večera byl udělen v zápase jediného nováčka na startovce, Khama Worthyho (15-6 MMA, 1-0 UFC) a Devonte Smithe (10-2 MMA, 2-1 UFC). Byl to zápas složitě poskládaný - Smith měl jít proti Makdessimu, ten se tři týdny před turnajem zranil, náhradníkem pak byl Clay Collard, ale v týdnu před zápasem ze zdravotních důvodů odstoupil i on a tak to za něj vzal nováček Worthy, jenž je ale Smithovým kamarádem, takže to bylo pro oba trochu problematické a během zápasu se dost objímalo. Worthy měl ale větší tah na výhru a Smithe v závěru prvního kola sestřelil parádní přímkou. Poskočil tak o úctyhodných 217 míst, dostal se do světové stovky na #75 a je jasným skokanem turnaje. Smith se sice udržel ve stovce na #95, ale spadl o 40 míst a to z něj dělá padáka turnaje. Smith má obě prohry v kariéře KO a teď by rád ten zápas s Makdessim který nevyšel, protože Makdessiho považuje za svého rivala. Worthy nadšeně požádal o zápas s McGregorem a tudíž si zcela zbytečně vyplýtval přání, protože na něco takového má přesně nulovou šanci. 

V bantamové váze došlo k vysokoprofilovému souboji mezi Cory Sandhagenem (12-1 MMA, 5-0 UFC) a stálicí Raphaelem Assuncao (27-7 MMA, 11-4 UFC). Sandhagen pokračuje svou spanilou jízdu divizí a po Johnu Linekerovi přebodoval také Assuncaa který na jeho postojařinu prostě nenašel dobrý recept. Sandhagen vítězí 2x 30-27, 29-28, stává se světovou čtyřkou a v UFC drží sérii pěti výher v řadě - a je tedy pochopitelně čas začít mluvit o titulovém zápase. Sandhagen už teď říká že právě on je borcem který porazí Henry Cejuda. Jinak je mu líto, že po předchodzí výhře nad Linekerem dostal Lineker padáka (i když to s prohrou až tolik nesouviselo), ale aspoň si to prý bude moci rozdat s nějakými novými tvářemi. Assuncao nyní světová čtrnáctka. 

Drakkar Klose (11-1-1 MMA, 5-1 UFC) porazil dva jedna na kola (3x 29-28) Christose Giagose (17-8 MMA, 3-4 UFC). Giagos zaskakoval za Beneila Dariushe a Klose ho za to hodně respektoval. Klose je teď #34, všech pět výher v UFC má na body a po zápase vyzval Gregora Gillespieho. Giagos v rámci aktuálního UFC turnusu bilance 2-2 (ale stihl to za necelý rok).

Manny Bermudez (14-1 MMA, 3-1 UFC) si na Casey Kenneyho (13-1-1 MMA, 2-0 UFC) hodně věřil a sliboval dokonce finiš v prvním kole a už také mluvil o tom jak vyzve O'Malleyho nebo Fabera, jenže Kenneyho asi dost možná podcenil. Výškovou výhodu měl Bermudez značnou, ale Kenney se mu překvapivě grapplersky vyrovnal a ubodoval pro sebe dvě kola 3x 29-28, takže Bermudez místo vyzývání známých jmen nabral první porážku v kariéře a v nové váze je někde kolem #124. Oba jsou totiž sice v bantamu, ale UFC jim na poslední chvíli dohodlo smluvní váhu 140 liber což z obou borců nyní dělá pérové váhy - oba totiž před vážením shazovali hrozný kotel a UFC nechtělo riskovat, že někdo nedá váhu. Kenney nyní #28. 

Hannah Cifers (10-3 MMA, 2-1 UFC) ubodovala Jodie Esquibel (6-6 MMA, 0-4 UFC) 2x 30-27, 30-28. Jodie sice slibovala že si nebude nic šetřit, ale nijak jí to nepomohlo, ani napočtvrté v UFC nevyhrála jediný zápas a je bez výhry od května 2017. Jediné co jí může těšit že jí soupeřky neporáží před limitem - z šesti porážek má pět bodových. Cifers obě výhry v UFC na body, nyní světová #31.

Brandon Davis (10-7 MMA, 2-4 UFC) také sliboval porazit svého soupeře Kyung Ho Kanga (16-8 MMA, 5-2 UFC) před časovým limitem, jenže nakonec skončil s těsnou bodovou porážkou 2x 29-28, 28-29. Davisovi se do zápasu moc nechtělo kvůli pravidlům CSAC o shazování váhy (věděl že půjde nad limit), ale nakonec to vzal. Kang má od návratu k aktivní kariéře bilanci 3-1 a proti sedmi z osmi soupeřů v UFC uspěl aspoň jedním porazem. Teď by rád místo na turnaji UFC on ESPN+ 23 na podzim, protože ten se bude konat na jeho domovském hřišti - v Jižní Koreji.  Davis 2-4 v posledních šesti a ačkoli mu těsná porážka v tabulkách vlastně pomohla o 57. míst vzhůru a je teď #132 pořád zůstal nejníže nasazeným borcem celého turnaje (startovka dosti kvalitní).

V zahajovacím zápase večera Sabina Mazo (7-1 MMA, 1-1 UFC) totálně přejela Shanu Dobson (3-3 MMA, 1-2 UFC) a získala tak svou první UFC výhru. Dobson prohrála na body 2x 30-25, 30-24 a většinu zápasu vypadala že do klece s Mazo (nebo do UFC klece obecně) vůbec nepatří. Mazo je teď světovou #45 a slibuje, že tahle UFC výhra byla první z mnoha.

 

Zajímavé statistiky:

  • Návštěva 17 304, tržby vstupného 3 237 032 - kalifornský rekord.

  • Předzápasy na ESPN sledovalo 817 tisíc diváků

  • Debutant byl na startovce jediný, Khama Worthy a ten zvítězil.

  • Pozápasové bonusy: Stipe Miocic (KO), Khama Worthy (KO), Paulo Costa a Yoel Romero (zápas večera).

  • Sázkoví favorité: 6-6. V hlavních zápasech večera letos 12-14

  • Čistý zápasový čas pro 12 zápasů: 2:42:38

  • Zápas Cormier vs. Miocic stanovil nový zásahový rekord pro zápas těžké váhy: 304 podstatných zásahů. Miocic byl v okamžiku výhry o 58 zásahů pozadu - druhé největší otočení v titulovém zápase v dějinách (Anderson vs. Sonnen UFC 117 bylo o 60 zásahů).

  • Miocic je v těžké váze čtvrtý kdo dokázal získat titul víc než jednou. S pěti výhrami v titulových zápasech je druhý za Couturem (6).

  • Miocic má v těžké váze 13 výher, historicky čtvrtý. Vedou Arlovski (17), Mir (16) a JDS (15).

  • Miocic si připsal deváté KO - JDS, Velasquez a Lewis jich mají shodně 10.

  • Miocic má devátý pozápasový bonus - rekord těžké váhy.

  • Daniel Cormier utrpěl první oficiální KO kariéry. Už tak sice prohrál s Jonesem na UFC 214, ale z toho je nakonec No Contest kvůli dopingu. Cormier tak ale má poslední dvě porážky (ač během dvou let) KO a to ho znepokojuje. Jinak ovšem perlička pro konspirační teoretiky: obě tyto prohry přišly v hale Honda Center v Anaheimu (kde Cormier v kariéře bojoval jen dvakrát) a šlo o UFC v jejichž názvu jsou jedničky, dvojky a čtyřky, tedy 214 a 241 :) Náhoda? :)

  • Před zápasem se dost mluvilo o tom, zda je Cormier nejlepší vahou všech dob nebo zda jako dvoudivizní šampion není nejlepším bojovníkem současnosti. V řeči čísel na FightMatrixu je to přitom docela zajímavé: Ač je Cormier v těžké váze fenomenálně úspěšný (UFC šampion, Strikeforce HWGP šampion, celková bilance 15-1), pořád to historicky není až tak skvělé - je nyní v těžké váze teprve dvanáctým nejlepším borcem v historii. Oproti němu Stipe Miocic je teď už historickou čtyřkou a na trojku Velasqueze mu už moc bodů nechybí (první dva jsou se slušným odstupem samozřejmě borci ze zlaté éry PRIDE - Fedor a Nogueira). Pokud se to ale vezme napříč vahami, tak je Miocic zatím jen dvaadvacátým nejlepším borcem v historii MMA, zatímco Cormier je historicky už dvanáctý nejlepší borec historie, protože se mu zde započítávají i značné úspěchy z polotěžké váhy (a k přeskoku Nogueiry v celkovém žebříčku už mu chybí jen pár bodíků). Do debaty ale také něco přihodil Scott Coker, jenž si přihřál vlastní polívčičku a uvedl, že nejlepší těžkou vahou na světě teď není Cormier, ale dvoudivizní Bellator šampion Ryan Bader (kterého má FightMatrix jako sedmičku). 

  • Nate Diaz má nyní ve velteru bilanci 4-3, Anthony Pettis 1-1 s tím, že už devět zápasů střídá výhry s prohrami a od ztráty titulu to má 4-7. Diaz vyhrál na body poprvé po devíti zápasech a 2787 dnech.

  • CSAC je v USA vůbec nejaktivnější z komisí co se nadměrného shazování váhy týče. Zde se sledovaly váhy borců i před zápasem a výsledek je dost tristní - většina, konkrétně pak 13 ze 24 bojovníků na startovce měla v kleci víc než doporučených 10% nad váhu z vážení. Speciální případ je Manny Bermudez - ten byl 17,7% nad, vážil 164 liber a to měl ještě dohodlou smluvní váhu 140, takže neshazoval až na 135. Miocic šel do klece jen o 1,5 kg těžší, DC naopak kupodivu asi pět kilo od vážení nabíral. Mezi borce kteří nabírali relativně málo patří třeba Kenney (4,3%), Smith (5%) a Pettis (4,5%) s Diazem (5,9%). Ti do klece dorazili relativně normálně. Třeba Costa a Romero oba spolehlivě přestřelili i další váhovku a v kleci vážili 207 (Romero) a 213 (Costa). I v ženách ale třeba Sabina Mazo nabrala do zápasu deset kil a vážila na váhu 125 liber 145,6.  Huh.

  • Na platech borců se vyplácelo celkem 3 318 000 dolarů. Nejvyšší plat měl Stipe Miocic, 750 tisíc rovných. Daniel Cormier bojoval za rovný půlmilion. Diaz teď UFC stojí čtvrt milionu paušál, další v pořadí je možná trochu nečekaně Derek Brunson 190 (95+95). Pettis 155, Romero 150, Sandhagen 154 (77+77) Costa 120 (60+60). Vysoký základ má také Assuncao (79). Minimální platy jsou u žen: minimální tarif mají Esquibel: 10 tisíc, a Mazo (10+10), Dobson už má smlouvu za 12 a Cifers za 14+14. Nováček Khama Worthy začíná rovnou na 12+12 (ale ten si rozpočet vylepšil bonusem).



Související články

 
 

 

Diskuze k článku

Pro vkládání a hodnocení příspěvků se přihlašte. Nemáte-li ještě svůj profil, můžete si jej založit zde.

V této diskuzi nejsou žádné příspěvky